Petr Firbas: Připlatíte si sto tisíc korun na dálnici do Vídně?

Zaplatit navíc třicet miliard znamená zaplatit navíc více než sto tisíc korun na každou čtyřčlennou jihomoravskou rodinu. Pozor, to není celá cena za dálnice, je to jen „příplatek“ za chybné řešení s R52, které prosazuje i náměstkyně hejtmana Anna Procházková.

Bylo šokem, když po zrušeném podpisu mezivládní smlouvy s Rakouskem premiér Topolánek poslanci Haškovi v parlamentu odpověděl, že „...Nakonec budou uspokojeny obě lobbystické skupiny. I ta, která nakoupila pozemky pod Mikulovem, i ta, která nakoupila pozemky pod Břeclaví...“. Kdo jsou ti pozemkoví lobbisté? Nikdo nám to neřekl a neřekne. Má každá rodina vydat sto tisíc korun kvůli nějakým pozemkovým lobbistům? Pokud se k tomu nechystáte, pak se zavčas ptejte, o co tu jde.

Víte, že loni v září podepsali ministr dopravy, bývalý hejtman Juránek a jeho náměstek Venclík dokument „Memorandum o spolupráci a realizaci propojení rychlostní silnice R55 s Rakouskou republikou“ týkající se čtyřpruhového prodloužení silnice R55 od Zlína okolo Břeclavi až na hranice s Rakouskem?

Pokud chcete nahlédnout trochu pod pokličku, je potřeba vidět, že kromě Břeclavi a Mikulova jde kriticky i o Brno. Varianta spojení přes Břeclav je ale výhodná pro všechny.

Pohled Brna:
Trasa Brno – Vídeň přes Břeclav je možná o deset kilometrů delší než přes Mikulov, ale převažují jiné závažné výhody. Napojení u Břeclavi je pro Brno klíčové. Dálnice D1 okolo Brna je přetížena a R52 přes Mikulov by přivedla do Brna tolik dopravy, že by to vedlo ke kolapsu v jeho jižní části. Konečně to před několika dny prozradil deníku Právo i krajský radní Venclík: Ani v případě úspěšné výstavby R52 nemá kraj vyhráno. „Jestli se podaří těch chybějících dvacet kilometrů postavit, přivedeme ty milióny aut na kraj Brna na Vídeňskou ulici a budeme řešit další problém, jak s nimi projet Brnem, když nemáme postaveny plánované tangenty,“ připomněl Venclík. Brno má v ruce i další silné trumfy proti R52. Na jihu Brna jsou dlouhodobě překročeny zákonné limity pro ochranu veřejného zdraví a nedávno se k nepřípustnosti evropských dálničních tras přes města v rozsudku závazně vyjádřil i Nejvyšší správní soud.

Výhody pro Břeclav:
Napojení na Rakousko a vybudování R55 jako obchvatu města znamená odvedení tranzitní dopravy z náměstí. Břeclav má šanci pokračovat ve své tradici dopravního uzlu. Břeclav jako dopravní uzel má šanci na rozvoj logistického centra a výnosný byznys. Na druhé straně výstavba obchvatu bez napojení na Rakousko nemá šanci na finance, možná ani po roce 2020. Naopak výstavba obchvatu s napojením na Rakousko má podporu z Bruselu. Dokonce i viceprezident Evropské komise už před několika lety psal do České republiky. Evropské peníze nezískáme, pokud bude kraj blokovat hlavní koridor dopravy od Vídně okolo Břeclavi a dál na Zlín a na Polsko. Evropa koridor Vídeň – Polsko již v roce 2004 zařadila mezi nejvyšší priority. Česká republika ale o peníze doposud nepožádala.

Výhody pro Mikulov:
Mikulov nikdy nebyl dopravním uzlem a ani jím nikdy nebude. Mikulov by chtěl být a měl být rezervací Unesco. Okolo Mikulova je nádherná oblast pro vinařství a turistiku. Starosta Mikulova si nedávno stěžoval ministru dopravy, že mimoúrovňová křižovatka na R52 pod Mikulovem bude k ničemu, neboť vozidla od Břeclavi a Valtic místo po dálnici okolo Mikulova pojedou i nadále přes Mikulov. Ministerstvo dopravy nevyhovělo a poslalo nesmyslnou odpověď. Není známo, že by se vedení Mikulova aspoň ohradilo. Pasohlávky s výhledem na dálnici je „objednávka“ na ztrátu lázeňského statutu.

Shrnutí:
Lze shrnout, že řešení s napojením Rakouska u Břeclavi je výhodné z mnoha hledisek: Je o třicet miliard levnější, je jediným dle zákona realizovatelným řešením pro Brno, chrání krajinu okolo Mikulova i samotný Mikulov, může pomoci Břeclavi k dřívější realizaci obchvatu, odvedení tranzitní dopravy a posílení podnikání v Břeclavi a tak dále. Není toho dost k zamyšlení? Nebo převáží nevýhody pro Břeclav a Mikulov a budou profitovat pozemkoví lobbisté, o kterých mluvil v parlamentu Topolánek?

Článek byl zveřejněn též v Břeclavském deníku: http://breclavsky.denik.cz/publicistika_breclav/priplatite-si-sto-tisic-korun-na-dalnici-do-vidne.html