ing. Vladimír Šafařík: Příspěvek k článkům Diagnóza: Jiří X. Doležal a Jak se nestát pašerákem orchidejí
Také nesouhlasím se všemi myšlenkami pana Stejskala při kritice Doležala - na většině území planety většině živočišných druhů právě hrozí, že je domorodci opravdu „prachsprostě sežerou“ a zároveň připraví o životní prostor. Jak? Vyberte si - přelidnění, bída, vykořisťování (hlavně přírody), u nás tomu říkáme rozvoj území…. Některým to ale dojde, až se lidé začnou jednou požírat vzájemně, neboť prý je nás na této planetě pořád málo. Výsledkem je, že už dnes nemají některé organizmy kam se vrátit. Třeba ve vzpomínané Africe dnes existuje mnoho soukromých farem a rezervací zvěře. Vynáší to (naštěstí pro ta zvířata), jinak by už dávno neexistovala (a neměla by ani kde být) stejně jako mnohá v dávné i blízké historii Evropy. Posledními pěti větami vyjadřuji i své obavy o poslední kusy přírody Ruska, kde vrhají své nenasytné pohledy snad všechny vlády rozvinutějších zemí a sami domorodci jsou většinou ochotni ji prodat „za babku“, jako kdysi v minulosti indiáni v Americe. Tímto příspěvkem bych také nerad předbíhal soudy Nového Zélandu, ale natahování tohoto případu vzhledem ke „spáchanému“ skutku mi přijde dost divné. Myslím ale, že jsem mnohým nesdělil nic nového...
reklama
