Pavel Činčera: Proč nesníst pár velryb?

Chápu, že polemika je spíše vedena o tom, zda politici naši i zahraniční říkají domácí veřejnosti to samé, co sobě navzájem na různých jednáních. Osobně si myslím, že to nikdo z nich nedělá a že je to logické, ale z hlediska voliče špatné a je nutné na to upozorňovat, aby jev nepřerostl určitou míru. Přesto mi ale nedá, abych nepolemizoval s obecně zažitým názorem, že je "smrtelný hřích" zabíjet a jíst velryby. Jsem přesvědčen, že je škoda vyhubit živočišný druh, zvlášť pokud je tak krásný jako jsou druhy kytovců. Je třeba si asi otevřeně přiznat, že oceány se bez velryb docela dobře obejdou a že hlavní škoda je asi v tom, že přijdeme o zvířata, která jsou krásná a zajímavá. Přirovnal bych to k zatápění s Tiziánovými plátny. Myslím, že by docela slušně hořely (asi by čoudily, přece jen ten olej...) a tím by přinesly bezprostřední užitek, ale přece jen, byla by to asi škoda. Ale ne všechny druhy kytovců jsou ohroženy vyhubením. Například nejčastěji lovený plejtvák malý je, alespoň podle veřejně publikovaných zpráv, poměrně hojný. Navíc vím ze svých zkušeností ze severního Norska a Arktidy, že velryby je možné poměrně často pozorovat, na určitých místech se velryby dočkáte téměř se stejnou pravděpodobností jako vysoké v českých lesích.

Ohrožení života v mořích a kytovců zvlášť vidím jinde než v regulovaném lovu. Především v rozvoji hladinové i podmořské dopravy a podmořských sonarů. Vzniklý hluk znemožňuje kytovcům komunikaci a podle některých zpráv je i přímo ohrožuje. Zkušenosti z ochrany přírody ukazují, že rozumně regulovaný lov nemusí být v rozporu s ochranou přírody. Koneckonců prvními ochranářskými předpisy byly předpisy lovecké a rybářské. Tyto zájmy je také možné účinněji prosazovat proti jiným zájmům, například dopravním a vojenským.

Na závěr bych měl uvést, že jde o můj soukromý názor. Jako vydavatelská organizace na věc žádný názor nemáme a moje funkce je v titulku uvedená jenom pro přesnost.

---

reklama

---