Ladislav Půlpán: Proč nesouhlasím s blokádou
Pohled na Malou Mokrůvku, září 1997
Není pravda, že nezpracováváním kůrovců nevzniknou stěny a nedojde tedy k rozvrácení porostů větrem. Vítr působí škody zejména na stěnách, ale les nemá hladký povrch, takže i uvnitř porostu působí vývraty, čímž si dokáže vyrobit stěny i bez lidské činnosti. Navíc nejsou vzácné případy, kdy točící se vítr rozvrátil i zcela zapojené porosty. Nezpracováváním kůrovcových ohnisek dojde pouze k oddálení škod větrem do doby než dojde k rozpadu souší - cca 5 - 10 let, a vzniku stěn (kde v té době budou dnešní odpůrci ?). Omezit škody lze pouze rozrůzněním věkové struktury porostů a případně příměsí stabilnějších dřevin.
Není pravda, že nezpracováním kůrovců dojde k zachování pralesa. Naopak další množení kůrovců způsobí během několika let odumření naprosté většiny dospělých stromů, takže o "šumících temných hvozdech" v této lokalitě si budeme muset nechat zdát nejen my, ale i naši potomci. Místo toho budeme pozorovat zbytky pahýlů a mezi nimi se krčící jednotlivé případně skupiny stromků. Ne náhodou si pro blokádu Hnutí Duha vybralo Trojmeznou, kde je dosud převaha zelených smrků, a ne Březník, přestože i zde se nacházejí srovnatelné porosty jako na Trojmezné. Představy o pralese se totiž na Březníku vytvářejí dosti špatně.
Není pravda, že Trojmezná je prales. Přesto, že se zde nacházejí zbytky původních porostů, i že díky nepřístupnosti se zde nachází více tlejícího dříví, je většina těchto porostů ovlivněna těžbou dříví. Ty jsou málo věkově rozrůzněné, s naprostou převahou smrku. V některých částech dochází k přirozené obnově. To však nezaručuje, že dojde k utlumení kalamity a zastavení šíření kůrovců. Stavba porostů naopak zajišťuje dostatek potravy pro kůrovce a jejich šíření. V poslední fázi zde namnožený kůrovec zničí i ty segmenty pralesů, které se zde nacházejí.
Pohled na Malou Mokrůvku, září 1999
V současnosti již pro tuto lokalitu není bezbolestného řešení. Na počátku, kdy se jednalo o napadené jednotlivé stromy, v části vedení parku převládl názor, že dojde k samovolnému utlumení, a že tudíž zásahy nejsou třeba. Špatně se tehdy argumentovalo lesníkům, kteří měli s kůrovcem dostatek zkušeností, že toto řešení je špatné. Po vyhodnocení dalšího vývoje došlo v letošním roce k rozhodnutí o provedení zásahů. Tyto zásahy již nebudou bezbolestné, ale jejich cílem je zabránit škodám ještě větším, nebo je výrazně omezit.
Ti, kteří zásahy provádějí, jsou nyní v pozici hasičů hasících požár, který nezaložili. Ti, kteří si hráli se sirkami ve stohu, stojí v povzdálí a ukazují na škody, které při hašení vznikají a vnucují veřejnosti názor, že je lepší archív se vzácnými svazky shořet vcelku než dosud hořící čtvrtinu (?) ulít vodou.
Chtěl bych požádat ty, kteří si chtějí udělat v celé věci jasno, aby navštívili Březník, případně Luzný a prohlédli si porosty zničené kalamitně přemnoženým kůrovcem. K zákazu těžeb zde totiž došlo v době, kdy zde bylo kůrovce o málo více než nyní na Trojmezné.
pohled na německou stranu z Luzného - září 1999
pohled na Březník z Luzného - září 1999
reklama
