https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/proc-nesouhlasim-s-blokadou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ladislav Půlpán: Proč nesouhlasím s blokádou

12.10.1999
Názor pana Dr. ing. Pivce mně připadá zajímavý z jednoho pohledu - a sice jako další z mnoha důkazů jak snadno lze manipulovat s laickou veřejností. Stačí podat jen část informací, zaštítit se líbivými hesly a to vše neustále donekonečna opakovat, dokud veřejnost neuvěří. Jak líbivě znějí slova - nebudeme nic dělat, vždyť příroda ví nejlépe jak na to. Budeme sledovat a ono se to srovná. Každá gradace má svůj konec, dojde k přemnožení predátorů a gradace se utlumí bez holin, které jsou v těchto polohách nezalesnitelné, atd. atd.
 
Zejména strašák v podobě holin se stal velmi populární. V tomto případě se lesníci dostali do role obětního beránka osočováním nejen laiků z Hnutí Duha, ale i několika svých kolegů. Nakolik v tomto hrají nevyřízené účty a osobní spory se můžu jen domnívat, ale jakožto lesnicky vzdělaní by tito lidé měli znát rozdíl mezi úmyslnou těžbou a nahodilou. Stejně tak by měli znát, kam může pokračovat gradace škůdce v převážně čistých smrkových porostech v dospělém věku i jaké jsou důsledky pro strukturu následných porostů i vodní režim takto poškozených lokalit. Protože tato fakta pravděpodobně záměrně zamlžují, je třeba poněkud vnést světlo.

Malá Mokrůvka září 1997

Pohled na Malou Mokrůvku, září 1997

Není pravda, že nezpracováváním kůrovců nevzniknou stěny a nedojde tedy k rozvrácení porostů větrem. Vítr působí škody zejména na stěnách, ale les nemá hladký povrch, takže i uvnitř porostu působí vývraty, čímž si dokáže vyrobit stěny i bez lidské činnosti. Navíc nejsou vzácné případy, kdy točící se vítr rozvrátil i zcela zapojené porosty. Nezpracováváním kůrovcových ohnisek dojde pouze k oddálení škod větrem do doby než dojde k rozpadu souší - cca 5 - 10 let, a vzniku stěn (kde v té době budou dnešní odpůrci ?). Omezit škody lze pouze rozrůzněním věkové struktury porostů a případně příměsí stabilnějších dřevin.

Není pravda, že nezpracováním kůrovců dojde k zachování pralesa. Naopak další množení kůrovců způsobí během několika let odumření naprosté většiny dospělých stromů, takže o "šumících temných hvozdech" v této lokalitě si budeme muset nechat zdát nejen my, ale i naši potomci. Místo toho budeme pozorovat zbytky pahýlů a mezi nimi se krčící jednotlivé případně skupiny stromků. Ne náhodou si pro blokádu Hnutí Duha vybralo Trojmeznou, kde je dosud převaha zelených smrků, a ne Březník, přestože i zde se nacházejí srovnatelné porosty jako na Trojmezné. Představy o pralese se totiž na Březníku vytvářejí dosti špatně.

Není pravda, že Trojmezná je prales. Přesto, že se zde nacházejí zbytky původních porostů, i že díky nepřístupnosti se zde nachází více tlejícího dříví, je většina těchto porostů ovlivněna těžbou dříví. Ty jsou málo věkově rozrůzněné, s naprostou převahou smrku. V některých částech dochází k přirozené obnově. To však nezaručuje, že dojde k utlumení kalamity a zastavení šíření kůrovců. Stavba porostů naopak zajišťuje dostatek potravy pro kůrovce a jejich šíření. V poslední fázi zde namnožený kůrovec zničí i ty segmenty pralesů, které se zde nacházejí.

Malá Mokrůvka září 1999

Pohled na Malou Mokrůvku, září 1999

V současnosti již pro tuto lokalitu není bezbolestného řešení. Na počátku, kdy se jednalo o napadené jednotlivé stromy, v části vedení parku převládl názor, že dojde k samovolnému utlumení, a že tudíž zásahy nejsou třeba. Špatně se tehdy argumentovalo lesníkům, kteří měli s kůrovcem dostatek zkušeností, že toto řešení je špatné. Po vyhodnocení dalšího vývoje došlo v letošním roce k rozhodnutí o provedení zásahů. Tyto zásahy již nebudou bezbolestné, ale jejich cílem je zabránit škodám ještě větším, nebo je výrazně omezit.

Ti, kteří zásahy provádějí, jsou nyní v pozici hasičů hasících požár, který nezaložili. Ti, kteří si hráli se sirkami ve stohu, stojí v povzdálí a ukazují na škody, které při hašení vznikají a vnucují veřejnosti názor, že je lepší archív se vzácnými svazky shořet vcelku než dosud hořící čtvrtinu (?) ulít vodou.

Chtěl bych požádat ty, kteří si chtějí udělat v celé věci jasno, aby navštívili Březník, případně Luzný a prohlédli si porosty zničené kalamitně přemnoženým kůrovcem. K zákazu těžeb zde totiž došlo v době, kdy zde bylo kůrovce o málo více než nyní na Trojmezné.

pohled na německou stranu z Luzného - září 1999

pohled na Březník z Luzného - září 1999


reklama

Ladislav Půlpán
lesník, člen ZČAB Dino Hradec Králové
tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist