https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/proc-se-tanker-prestige-pohyboval-v-choulostive-morske-oblasti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Dr. Simon Cripps: Proč se tanker Prestige pohyboval v choulostivé mořské oblasti?

22.11.2002
Když stojíte na pobřeží poblíž vesnice Caion, sledujete nánosy tmavé břečky pokrývající pláže a pobřežní mysy a víte, že jich bude přibývat, vytane vám na mysli celá řada otázek. Proč tak nebezpečný náklad převážel starý jednoplášťový tanker? Prošla loď běžnou technickou kontrolou? Kdo je za havárii zodpovědný? Kdo zaplatí škody? A co se stane s šedesáti tisíci tun ropy, které zmizely pod hladinou spolu s vrakem tankeru?
 
Tohle jsou důležité otázky, které je třeba zodpovědět. Ovšem nabízí se ještě jedna otázka, kterou si zatím neklade mnoho lidí: proč se vůbec ropný tanker poblíž Galicijského pohyboval?

Tanker Prestige se nikdy neměl dostat tam, kam se dostal. Vezl náklad těžkého průmyslového paliva - jednoho z nejhorších v případě havárie - přes oblast s bohatým výskytem mořských a ptačích biologických druhů, kde obživa více než šedesáti procent místního obyvatelstva závisí na rybolovu. Navíc když začala z tankeru unikat ropa, byl odvlečen dále od pobřeží, kde se ponořil v oblasti Galicijské lavice - mořského pahorku či podmořské hory s vysokou biodiverzitou, kterou WWF navrhla jako chráněnou mořskou oblast.

Následky ropy uniklé do vody a postupně pokrývající pobřeží jsou již nyní závažné. Podle posledních odhadů budou 4000 galicijských rybářů a až 28 000 zaměstnanců v návazných průmyslových odvětvích bez práce. S následky havárie se oblast pravděpodobně bude vyrovnávat po následujících deset let a dopad na životní prostředí bude zřejmý během následujících 20-30 let. To jsou bezpochyby chmurné vyhlídky, ovšem dojde-li k úniku 60 000 tun ropy, která se stále nachází v tankeru, důsledky budou katastrofální.

Sdělovací prostředky nejprve soustředily svoji pozornost na nebezpečí jednoplášťových tankerů a potřebu přísnějších předpisů týkajících se údržby a nyní hledají, komu přičíst vinu za havárii. Je však třeba mít na paměti, že i v případě přísných zákonů upravujících technické parametry a údržbu lodí a dokonce i za předpokladu, že odpovědnost za ropné havárie ponesou těžařské a přepravní společnosti, bude k haváriím docházet dál.

Osmdesát procent zboží v mezinárodním obchodu přepravují lodě. I v budoucnu bude docházet ke srážkám a dalším nehodám, kterým nezabrání ani sebelepší pravidla. Nestačí se zaměřit na snížení pravděpodobnosti ropných havárií. Vlády musí také zajistit, aby k nim nedocházelo ve zranitelných mořských oblastech.

Mezinárodní námořní organizace (International Maritime Organization - IMO) má tuto moc již dnes. V roce 1991 přijala IMO koncepci Zvláště zranitelných mořských oblastí - oblastí citlivých na narušení v důsledku mezinárodní lodní přepravy, které vyžadují zvláštní ochranu vzhledem ke svému ekologickému, hospodářskému, kulturnímu či vědeckému významu.

Zvláště zranitelné oblasti jsou vyznačeny na mezinárodních námořních mapách a námořníci jsou povinni manévrovat v těchto vodách se zvýšenou opatrností. Pobřežní státy mohou také schválit dodatečná ochranná opatření, jejichž účelem bude zamezit specifickým rizikům spojeným s mezinárodní lodní přepravou. Mezi ně se řadí například zákaz jednoplášťových plavidel, vymezení oblastí, kterým je třeba se vyhnout, doporučené trasy, požadavek zkušených lodivodů na palubě při navigaci v těchto oblastech a povinnost upozornit na průjezd lodi citlivou oblastí.

Síť zvláště zranitelných oblastí společně s přísnými předpisy přizpůsobenými požadavkům každé oblasti by pomohly výrazně snížit dopad ropných havárií i úniků dalších látek.

Tragédií zůstává, že za jedenáct let od předložení koncepce zvláště zranitelných oblastí jich bylo celosvětově vyhlášeno pouhých pět. Galicijské pobřeží mezi ně nepatřilo.

U pobřeží Galicie se za posledních sto let potopilo přes 300 lodí. Vyhlášení této oblasti coby zvláště zranitelné by sice nezabránilo havárii tankeru Prestige, ale mohlo přispět k minimalizaci rizik pro lidi i životní prostředí jak v této, tak v ostatních citlivých pobřežních oblastech.

Předchozí ropné havárie vedly ke zlepšení přepravních postupů a předpisů. Po havárii tankeru Exxon Valdez v roce 1989 Spojené státy přijaly rozhodnutí vyřadit jednoplášťové tankery postupně z provozu do roku 2015. Havárie tankeru Erika v roce 1999 u pobřeží Francie přiměla IMO k uspíšení termínu postupného vyřazování tankerů s cílem ukončení jejich provozu v stejné době jako Spojené státy a vedla také k posílení námořní legislativy Evropské Unie. Přestože účinek těchto zákonů je pozvolný a bylo by možné je dále zpřísnit, představují zásadní krok směrem k omezování pravděpodobnosti ropných havárií

Nezbývá než doufat, že havárie tankeru Prestige bude katalyzátorem další fáze procesu - zajištění, aby budoucí havárie neohrožovaly citlivé mořské oblasti. Bude to příspěvek k větší ochraně jak lidí, tak přírody před budoucími námořními katastrofami.


reklama

 
Dr. Simon Cripps
Autor je ředitelem Programu WWF pro ohrožená moře.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist