Colin J. Campbell, Václav Cílek, Martin Kašík: Protokol o ubývání ropných zásob

Tento protokol byl navržen v roce 2003 na konferenci o ropném zlomu v Pio Manzu a diskutován o dva roky později na další podobné konferenci v Rimini. Je znám pod několika jmény (např. Rimini Protocol nebo Oil Depletion Protocol - viz řada internetových odkazů). Jeho podstata je následující: snižující se zásoby ropy způsobí mezinárodní napětí a možná i války o ropu. Pokud se chceme vyhnout chaosu, je zapotřebí provést celosvětovou inventuru ropných zásob. Všechny státy musí realisticky a kontrolovatelně deklarovat výši zásob a roční těžbu ropy. Tím zjistíme, na kolik let nám ropy ještě zbývá, a můžeme se snažit tuto dobu pomocí úsporných a náhradních opatření dále prodloužit a posléze ropu nahradit novými zdroji a technologiemi. Na základě realisticky stanoveného množství vytěžitelné ropy je možné stanovit spotřební kvóty pro jednotlivé země, které budou naftu pomocí přídělového hospodaření dál distribuovat národním odběratelům. Protokol tedy předpokládá jakousi ropnou obdobu Světové agentury pro jadernou energii, ale v mocensky silnějším postavení. Představuje sice řešení, jak se vyhnout ropným konfliktům, ale předpokládá dvě obtížně uskutečnitelné záležitosti: 1) konsensus mezi zastánci volného trhu a plánovaného centrálního hospodářství, 2) konsensus na mezinárodní úrovni podpořený možnostmi reálných sankcí vůči "zlobivým" státům. Protokol nejspíš není řešením ropného zlomu, ale právě jenom východiskem k další diskusi.

Vzhledem k tomu, že chod historie v průběhu posledních dvou set let, tedy od počátku průmyslové revoluce, zaznamenal zrychlující se tempo změn, stoupala podobně rychle jako růst světové populace i poptávka po energii;
Vzhledem k tomu, že energie potřebná pro naši populaci pochází především z uhlí a ropy, které vznikly téměř výhradně ve zcela specifických geologických obdobích a které jsou tudíž nevyhnutelně vyčerpatelné;
Vzhledem k tomu, že devadesát procent paliv v dopravě, která je nezbytnou podmínkou pro obchodování, pochází z ropy, a vzhledem k tomu, že ropa hraje klíčovou roli v zemědělství, které musí zajišťovat výživu pro stále rostoucí populaci;
Vzhledem k tomu, že z geologických důvodů jsou naleziště ropy rozložena na Zemi nerovnoměrně, a to tak, že největší naleziště jsou soustředěna v pěti zemích v oblasti Perského zálivu;
Vzhledem k tomu, že všechny nejvýznamnější ropné oblasti světa byly objeveny s využitím pokročilé technologie a stále se zdokonalujících poznatků, je dnes zřejmé, že k vyvrcholení ropných objevů došlo v šedesátých letech minulého století, a to navzdory horečnému průzkumu a navzdory veškerému technologickému pokroku;
Vzhledem k tomu, že vrchol ropných objevů je již za námi, nutně dojde k odpovídajícímu vrcholu těžby ropy - pokud nebude radikálně snížena poptávka - na počátku 21. století;
Vzhledem k tomu, že počátek poklesu produkce tohoto kritického zdroje ovlivní všechny aspekty moderního života a tudíž bude mít vážné politické a geopolitické důsledky;
Vzhledem k tomu, že je žádoucí plánovat systematický přechod k nové celosvětové situaci omezených energetických zdrojů, připravovat včasná opatření zabraňující plýtvání energií a stimulovat rozvoj alternativních energetických zdrojů a prodloužit tak dobu, po kterou zbývající ropa bude k dispozici;
Vzhledem k tomu, že je žádoucí postavit se k těmto nově se objevujícím výzvám v duchu spolupráce a nestrannosti a že podobně je také třeba se zabývat záležitostmi souvisejícími s klimatickými změnami, ekonomickou a finanční stabilitou a hrozbami konfliktů o přístupy ke kritickým zdrojům.

Navrhuje se,

I. aby bylo svoláno celosvětové shromáždění, na kterém bude projednána současná situace, s cílem dosáhnout dohody v následujících bodech:

a. zabránit zneužívání nedostatku ropy ke spekulacím, s cílem udržet ceny ropy v realistické cenové hladině odpovídající produkčním nákladům ropy;
b. umožnit chudým státům dovoz ropy za přijatelné ceny;
c. zabránit destabilizaci finančních toků v důsledku přemrštěných cen ropy;
d. podporovat spotřebitele, aby se zabránilo zbytečnému plýtvání;
e. podporovat rozvoj alternativních energií.

II. aby tato dohoda obsahovala následující rámcová ustanovení:

a. žádná země nesmí produkovat více ropy, než je její kvóta ubývání ropných zásob, kterou definujeme jako roční produkci, určenou podílem z odhadu množství zbývající vytěžitelné ropy;
b. všechny země dovážející ropu musí snížit dovoz ropy na úroveň celosvětové kvóty ubývání ropných zásob, sníženou o domácí produkci ropy.

III. aby podrobná ustanovení obsahovala definice různých kategorií ropy, výjimky, omezení a vědecké postupy pro určování kvóty ubývání ropných zásob.

IV. aby ratifikující státy byly povinny podávat informace o svých ropných zásobách a umožňovaly úplné technické inspekce za účelem přesného stanovení kvóty ubývání ropných zásob.

V. aby se ratifikující státy v případě změněných okolností měly právo se odvolat proti jim přidělené kvótě vyčerpávání.

Pozn. red.: Hlavním editorem protokolu je britský geolog Colin J. Campbell. Do češtiny ho přeložili geolog Václav Cílek a fyzik Martin Kašík a v této podobě vyšel v knize "Nejistý plamen". Václav Cílek a Martin Kašík jsou rovněž autory prvního odstavce, který shrnuje podstatu protokolu. Protokol zveřejňujeme v souvislosti s článkem Martina Kašíka "Ropný zlom a Richard Heinberg", který je hlavním textem červencového čísla tištěného Ekolistu. Místa, kde je možné Ekolist koupit, najdete zde.

---

reklama

---