Radomír Mrkva: Jak pravděpodobné je ohrožení vodních ekosystémů přípravky pro hubení kůrovců
18.6.2012
Diskuse o NPŠ probíhá vlastně neustále, nyní se ale začíná opět vyhrocovat, když zástupci DUHY začali napadat Správu NPŠ "za trestuhodné počínání" při chemické asanaci kůrovce. Spekulují, aniž by pro to měli jakékoli relevantní důkazy, že při použití tzv. otrávených lapáků nebo trojnožek jsou zásadním způsobem ohroženi vodní živočichové a vodní ekosystémy. Zkusme zachovat chladnou hlavu a zhodnotit míru případného vlivu používaných přípravků a metod hubení kůrovce. Pro méně informované dodejme, že jde hlavně o použití preventivních postřiků insekticidy, které se aplikují na povrch kůry skácených stromů – lapáků nebo z kůlů vyrobených trojnožek. Při tlumení početnosti kůrovců jde pouze o doplňkově způsoby snižování početnosti, když hlavní metodou zůstává mechanické hubení kůrovce a jeho vývojových stádií pomocí odkornění skácených nebo stojících napadených stromů.
Princip diskutované a podle aktivistů sporné metody spočívá v tom, že kůrovci, lezoucí po kmenech postříkaných dotykovým insekticidem a zároveň opatřených návnadou, se po celou dobu účinnosti přípravku (až 28 dní), průběžně tráví a při tom se nemohou zavrtat pod kůru. MVDr. Bláha a další odborníci z řad aktivistů často namítají, že se při tomto hubení likvidují také přirození nepřátelé kůrovce. Ve skutečnosti ale mohou být postiženi pouze někteří predátoři dospělých brouků, kteří nemají pro tlumení gradace až takový význam jako ostatní parasitoidi dalších stádiích kůrovce a zejména pak nejúčinnější mikroorganismy nebo viry, kteří zůstávají nedotčeni. Ve srovnání s jinými způsoby hubení lesních škůdců se popsaný způsob obrany považuje za velmi tolerantní k životnímu prostředí, protože je selektivně cílený zejména na imaga kůrovce a postřik se aplikuje pouze na malé části stromů – na navnaděné kmeny. Z pohledu ohrožení lesního ekosystému jde o naprosto zanedbatelnou plochu.
Použitý insekticid a diskutované množství, ohrožující vodní ekosystém
Proti kůrovcům, podobně jako proti celé řadě lesnických i zemědělských škůdců se v široké míře nyní používají insekticidy ze skupiny pyrethroidů. Jde o syntetické chemické sloučeniny, odvozené od podobných přírodních látek, obsažených ve květinách a jejich uvedení na trh představovalo úžasný pokrok proti dříve používaným cyklickým uhlovodíkům, DDT nebo HCH. Jsou totiž v běžně používaných dávkách pro teplokrevné živočichy i člověka prakticky neškodné a hlavně, oproti DDT, se rychle rozkládají. Působením slunečního záření a dalších klimatických vlivů běžně dochází k fotolýze a hydrolýze během 1 až 2 dní. Např. nyní nejčastěji užívaný deltamethrin má v povrchových vodách obvykle poločas rozpadu 2 – 4 dny, ve vodních nánosech a půdách podléhá mikrobiální degradaci během 1 až 2 týdnů. Nicméně pro ryby platí, že toxicita LC50 je dosažena již při 0,00091 mg/l (96 hod; pstruh duhový), pro dafnie je EC50 0,00056 mg/l (48 hod), pro řasy je však EC50 již pouze jen > 9,1 mg/l (72 hod).
Přes tento problém se uvedená skupina insekticidů (nyní zvláště s obsahem deltamethrinu) stala nejužívanější a nejpopulárnější ve světě. Užívá se nejen v zemědělství i lesnictví, ale obecně proti všem parazitózám, proti obtěžujícímu hmyzu v domácnostech, proti přenašečům nemocí apod. Největší spotřebovaný objem je patrně v zemědělství a sadařství a zde se doporučuje pro ochranu vodních ekosystémů pouze zachovat ochranné, neošetřené pásmo v šířce 10 až 40 m od břehu (podle výšky ošetřovaného porostu). Od plnění tak vágního doporučení si nelze mnoho slibovat a proto je až s podivem, že hlášení o případných otravách vod jsou výjimečná. Např. na toxikologických veterinárních pracovištích u nás nebyl za poslední období více než 10 let zaznamenán případ otravy pesticidy.
Také při obraně proti kůrovci a rovněž při dalších způsobech aplikace v lesnictví k ohrožení vod a postižení ryb nebo jiných vodních živočichů dosud nedošlo. Je to proto, že průnik významnějšího škodlivého množství či toxické koncentrace po aplikaci výše popsaným způsobem je nepravděpodobný, byl by naprosto výjimečný až prakticky nereálný. Uvažme, že např. přípravek Decis Flow 2,5 obsahuje sice 25 g účinné látky deltamethrin v litru. Aplikuje se však jako 1 až 2% jícha a to cíleným úsporným postřikem na povrch dřeva v množství asi 0,5 l (trojnožka) až 2,0 až 3,0 l na lapák. Umístění lapáků i trojnožek je dle pokynů pro aplikaci voleno nejméně 10 m od vodní plochy, aby úlet kapének nemohl dopadnout na hladinu. Je třeba dodat, že přísadou postřiků jsou adheziva, která zvyšují přilnavost jíchy po uschnutí a omezují jejich smytí deštěm. To zaručuje jednak minimální sekundární vstup do prostředí po smytí deštěm a zároveň dlouhodobý insekticidní účinek.
Na úplný závěr je třeba dodat, že se autor nepokoušel ohrožení vodních ekosystémů v NPŠ podceňovat. Nebezpečí lze však spíše očekávat od selhání lidského faktoru. Může havarovat auto, převážející postřikovou jíchu a ta se vylije do potoka, zblázní se pracovník se stříkačkou … Ale i tomu se dá předcházet. Největší ohrožení, nejen Národního parku Šumava, čekejme ale od šálivých ideologií a od fanatiků, kteří jim propadli.
reklama
Princip diskutované a podle aktivistů sporné metody spočívá v tom, že kůrovci, lezoucí po kmenech postříkaných dotykovým insekticidem a zároveň opatřených návnadou, se po celou dobu účinnosti přípravku (až 28 dní), průběžně tráví a při tom se nemohou zavrtat pod kůru. MVDr. Bláha a další odborníci z řad aktivistů často namítají, že se při tomto hubení likvidují také přirození nepřátelé kůrovce. Ve skutečnosti ale mohou být postiženi pouze někteří predátoři dospělých brouků, kteří nemají pro tlumení gradace až takový význam jako ostatní parasitoidi dalších stádiích kůrovce a zejména pak nejúčinnější mikroorganismy nebo viry, kteří zůstávají nedotčeni. Ve srovnání s jinými způsoby hubení lesních škůdců se popsaný způsob obrany považuje za velmi tolerantní k životnímu prostředí, protože je selektivně cílený zejména na imaga kůrovce a postřik se aplikuje pouze na malé části stromů – na navnaděné kmeny. Z pohledu ohrožení lesního ekosystému jde o naprosto zanedbatelnou plochu.
Použitý insekticid a diskutované množství, ohrožující vodní ekosystém
Proti kůrovcům, podobně jako proti celé řadě lesnických i zemědělských škůdců se v široké míře nyní používají insekticidy ze skupiny pyrethroidů. Jde o syntetické chemické sloučeniny, odvozené od podobných přírodních látek, obsažených ve květinách a jejich uvedení na trh představovalo úžasný pokrok proti dříve používaným cyklickým uhlovodíkům, DDT nebo HCH. Jsou totiž v běžně používaných dávkách pro teplokrevné živočichy i člověka prakticky neškodné a hlavně, oproti DDT, se rychle rozkládají. Působením slunečního záření a dalších klimatických vlivů běžně dochází k fotolýze a hydrolýze během 1 až 2 dní. Např. nyní nejčastěji užívaný deltamethrin má v povrchových vodách obvykle poločas rozpadu 2 – 4 dny, ve vodních nánosech a půdách podléhá mikrobiální degradaci během 1 až 2 týdnů. Nicméně pro ryby platí, že toxicita LC50 je dosažena již při 0,00091 mg/l (96 hod; pstruh duhový), pro dafnie je EC50 0,00056 mg/l (48 hod), pro řasy je však EC50 již pouze jen > 9,1 mg/l (72 hod).
Přes tento problém se uvedená skupina insekticidů (nyní zvláště s obsahem deltamethrinu) stala nejužívanější a nejpopulárnější ve světě. Užívá se nejen v zemědělství i lesnictví, ale obecně proti všem parazitózám, proti obtěžujícímu hmyzu v domácnostech, proti přenašečům nemocí apod. Největší spotřebovaný objem je patrně v zemědělství a sadařství a zde se doporučuje pro ochranu vodních ekosystémů pouze zachovat ochranné, neošetřené pásmo v šířce 10 až 40 m od břehu (podle výšky ošetřovaného porostu). Od plnění tak vágního doporučení si nelze mnoho slibovat a proto je až s podivem, že hlášení o případných otravách vod jsou výjimečná. Např. na toxikologických veterinárních pracovištích u nás nebyl za poslední období více než 10 let zaznamenán případ otravy pesticidy.
Také při obraně proti kůrovci a rovněž při dalších způsobech aplikace v lesnictví k ohrožení vod a postižení ryb nebo jiných vodních živočichů dosud nedošlo. Je to proto, že průnik významnějšího škodlivého množství či toxické koncentrace po aplikaci výše popsaným způsobem je nepravděpodobný, byl by naprosto výjimečný až prakticky nereálný. Uvažme, že např. přípravek Decis Flow 2,5 obsahuje sice 25 g účinné látky deltamethrin v litru. Aplikuje se však jako 1 až 2% jícha a to cíleným úsporným postřikem na povrch dřeva v množství asi 0,5 l (trojnožka) až 2,0 až 3,0 l na lapák. Umístění lapáků i trojnožek je dle pokynů pro aplikaci voleno nejméně 10 m od vodní plochy, aby úlet kapének nemohl dopadnout na hladinu. Je třeba dodat, že přísadou postřiků jsou adheziva, která zvyšují přilnavost jíchy po uschnutí a omezují jejich smytí deštěm. To zaručuje jednak minimální sekundární vstup do prostředí po smytí deštěm a zároveň dlouhodobý insekticidní účinek.
Na úplný závěr je třeba dodat, že se autor nepokoušel ohrožení vodních ekosystémů v NPŠ podceňovat. Nebezpečí lze však spíše očekávat od selhání lidského faktoru. Může havarovat auto, převážející postřikovou jíchu a ta se vylije do potoka, zblázní se pracovník se stříkačkou … Ale i tomu se dá předcházet. Největší ohrožení, nejen Národního parku Šumava, čekejme ale od šálivých ideologií a od fanatiků, kteří jim propadli.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Autor by si měl položit otázku, - 19. 6. 2012 - thrNo vliv být může všelijaký. Například mezi rybáři panuje vážné podezření, že mimořídně velký pokles počtu parem (což je jedna z našich původních ryb, která do ekosystému patří bez diskuse) v Jihočeském kraji souvisí s tím, že této rybě vadí nárůst kyselosti vody v důsledku většího splavování rašelin po úbytku lesů.Těžko soudit, nicméně vazby mezi ekosystémy jsou opravdu složité. Tohle mi právě vadí na myšlení lidí z Duhy a podobných - oni argumentují tím, že se po sežrání lesa obnoví původní systém. Jenže si podle mě v plném rozsahu neuvědomují, že těch závislostí je daleko více a že se vytvořila jistá rovnováha založená právě na existenci kulturního lesa a že změna charakteru lesa přinese změny v daleko širším okruhu. Ono se to časem možná usadí, jenže to bude trvat patrně několik desetiletí :-( A "přechodné stavy" moc pozitivně vnímány nebudou... |
