Radomír Mrkva: Oznámení o podezření ze spáchání trestného činu

Tím, že Správa Národního parku Šumava a Ministerstvo životního prostředí ČR nastolily při spravování lesa management nezasahování, došlo zejména po zasažení území orkánem Kyril a nezpracování části polomů k rozsáhlé kůrovcové gradaci a uhynutí dospělého smrkového lesa, do současné doby asi na ploše 14 tis. ha. Zde se mrtvé stromy postupně rozkládají, a do 10 – 20 let většinou popadají. Mimo to vznikly, v místech, kde bylo možno kůrovce hubit, rozsáhlé paseky o rozloze přesahující 2, 5 tis. ha. To vše se událo na území Ptačí oblasti Šumava (Natura 2000), vyhlášené v roce 2004 o rozloze 968 km2, podle směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS. Její významnou součástí je také území NPŠ. Tato oblast byla vyhlášena k ochraně řady druhů ptáků, mimo jiné také těch, co hnízdí v dutinách starých stromů, šplhavců a sov. Jde o druhy: datel černý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší, sýc rousný, také ale strakapoud bělavý a kriticky ohrožený puštík bělavý. Uhynutím lesa, jehož konečná výměra se nepochybně ještě zvýší, došlo k vážnému postižení životního prostředí (biotopu) zmíněných druhů. V budoucnu zde totiž po dobu více než sto let nebudou přítomny staré stromy, v nichž by mohli hnízdit.

Tím došlo zřejmě ke spáchání trestného činu proti životnímu prostředí (zák. č. 40/2009 Sb., Hlava VIII, §293, odst. 1 a 2), neboť byl nepochybně poškozen biotop ptačí oblasti a to opětovně (odst. 2 a), osobou, která má zvlášť uloženou povinnost chránit životní prostředí (odst. 2 b) a jde o poškození dlouhodobé (odst. 2 c) neboť ke znemožnění hnízdění dojde na dobu 100 – 150 let, než zde opět vznikne starý les.

Ideová platforma „nezasahování“ a „divočiny“ byla nastolena v NPŠ ministry Ambrozkem, Bursíkem a Mikem a realizována postupně řediteli Pavlíčko a zejména Krejčím, který nastoupil do funkce dne 31. 3. 2007 a realizoval Příkaz ministra životního prostředí č.j. 1329/M/07 – 16896/ENV/07, tj. postupovat při zpracování polomu diferenciovaně, v režimech A, B, C. Příkaz byl Správou NPŠ rozpracován do řady Směrnic. Např. Směrnice č. 9 – Obecné zásady diferencovaného managementu lesů … se stanovením režimů A, B, C, dále Směrnice č. 4/2007 – O ponechání dřevní hmoty polomu a v neposlední řadě byly konkretizovány plány zásahů a řešení následků orkánu Kyril v lokalitách Polom, Plesná, Ždánidla, Jelení skok, Černá hora, Kalamitní svážnice a Modravské slatě. Výsledkem bylo nezpracování a ponecháno k zetlení 147 tis m3 polomového dříví, na němž došlo k přemnožení lýkožrouta smrkového.

Jak bylo výše popsáno, takové rozhodnutí vedlo k uhynutí tisíců hektarů horských smrčin, zvláště v hřebenových polohách, jejichž přesná výměra není známa, protože objektivní inventarizace se neprováděla. Jisté ale je, že na těchto plochách a navíc na plochách pasek po vytěženém kůrovcovém dříví, byl velmi silně narušen biotop a posléze znemožněno hnízdění jmenovaným druhům ptáků, šplhavcům a sovám, pro které byla ptačí oblast vytvořena. Jde o relativně malé populace, když uvážíme, že na celé ploše Ptačí oblasti Šumava se nachází pouze asi 60 až 90 párů datlíka tříprstého, 100 až 150 párů datla černého, 90 až 140 párů kulíška nejmenšího a podobně i sýce rousného. Puštík bělavý je při tom kriticky ohroženým druhem, který se na Šumavě uměle chová a vysazuje do volné přírody. Všechny druhy upřednostňují horské smrčiny v hřebenových polohách, které byly kůrovcem nejsilněji postiženy, uhynuly a posléze zde nebudou staré stromy, vhodné ke hnízdění.

Popsanému postižení hnízdišť a dlouhodobému narušení významných evropských stanovišť při tom šlo zcela zabránit. Stačilo včas zpracovat veškeré polomové dříví, včetně toho, které se ponechalo, protože by tak vznikly navíc paseky pouze na ploše 450 hektarů. Bohužel, komentovaná, ideologicky podložená rozhodnutí jak Správy NPŠ, tak MŽP ČR vůbec nezohlednila četná varování ze strany lesníků a proto nyní došlo k nejen popsanému postižení Ptačí oblasti Šumava a evropsky významných lokalit, ale také devastaci dalších přírodních hodnot a funkcí lesa v dané oblasti. Diskuse kolem konceptu péče o chráněné území NPŠ jsou dlouhodobé a směřování k tzv. bezzásahovosti není jediným možným způsobem managementu. Přesto byl po dobu minulých 6 let považován za jedinou ideologickou platformu a politickou mocí byl prosazen a praktikován. V podaném trestním oznámení se poukazuje na to, že právě postoje NEZASAHOVÁNÍ, nedostatečný komplexní přístup a tudíž neekologické hodnocení širších souvislostí, vedlo v konečném důsledku k ovlivnění Evropsky významných lokalit a Ptačí oblasti, ustanovených podle směrnic 79/409/EHS a 92/43/EHS.

---

reklama

---