Ing. Vlastimil Karlík: Rok 2003 - rok ochrany vod

Rok 2003, vyhlášený Organizací spojených národů Mezinárodním rokem sladkých vod, je dobrou příležitostí k připomenutí globálních i regionálních problémů spojených s ochranou a se spravedlivým a rozumným využíváním vody. V současné době lidstvo využívá již 54 % dostupných zdrojů pitné vody. Zastaví-li se nárůst spotřeby vody na osobu, budeme v roce 2025 využívat okolo 70 %; poroste-li však současným tempem, bude to již přes 90 %. Odhaduje se, že v roce 2025 by okolo 48 % světové populace mohlo žít v podmínkách nedostatku vody. Kromě nedostatku vody však paradoxně hrozí také její nadbytek v podobě extrémních srážek a ničivých povodní. Klimatické změny a změny v krajině způsobují větší četnost jak suchých období, tak povodní. V důsledku znečištění a nadměrného využívání velkých řek muselo v letech 1998 - 1999 okolo 25 miliónů lidí opustit své domovy. Polovina rozlohy mokřadů na světě zanikla, většina v posledních 50 letech. Velké přehrady, kterých je dnes na světě okolo 45 000, dosahují velmi rozporuplných výsledků. V řadě států poskytují relativně levnou elektřinu, zároveň však mají velmi negativní ekologické dopady. Podílejí se na tom, že dnes pětina sladkovodních druhů ryb vymřela nebo vymírá. V důsledku stavby velkých přehrad bylo nuceně přesídleno 40-80 miliónů lidí, několikanásobné množství bylo zbídačeno nepřímými důsledky stavby přehrad, např. ztrátou obživy prostřednictvím rybolovu. Kompenzační opatření a finanční náhrady pro tyto lidi, pokud vůbec nějaké, byly v naprosté většině naprosto nedostatečné a neúčinné.

Některé z těchto problémů vnímáme v posledních letech i v České republice. Extrémní povodně, zánik mokřadů a ztráta biologické rozmanitosti vodních ekosystémů jsou realitou, stejně jako znečištění velkých řek. Dokonce i u nás hrozí lidem přesídlení v důsledku stavby přehrady - a to asi 750 obyvatelům obce Nové Heřminovy v Jeseníkách.

Povodně v České republice zatím vedly k změně strategie protipovodňové ochrany spíše na papíře, než ve skutečnosti. Po roce 1997 byl zahájen ambiciózní program revitalizace říčních systémů, jeho rozpočet je však rok od roku nižší a více než polovina realizovaných staveb se týká vodních nádrží, nikoliv toků. Ve vyšších polohách pokračují nevhodné úpravy malých a středních vodních toků - betonování koryt a opevňování břehů, napřimování s budováním příčných objektů atd. Nebylo zabráněno další zástavbě říčních niv, nevznikly nové retenční prostory v záplavových oblastech. V této souvislosti budou velmi zajímavé výsledky vládní studie o příčinách povodní v roce 2002, která by měla být letos publikována.

Rok 2003 by rovněž měl přinést novelu vodního zákona, přizpůsobující náš právní řád legislativě Evropské unie, především Rámcové směrnici o vodách 200/60/EC. Cílem této směrnice je dosažení tzv. "dobrého ekologického stavu" všech vodních těles v Evropě do roku 2015. Tento ekologický stav je definován nejen čistotou vod, ale i řadou dalších vlastností, včetně biologických a morfologických, přičemž referenční stav zde představují přirozené, člověkem neovlivněné vodní útvary. Z hlediska ochrany přírody může být tato směrnice v oblasti ochrany vodních ekosystémů stejně významná, jako směrnice o ptácích a o stanovištích, na jejichž základě je vytvářena celoevropská soustava chráněných území Natura 2000.

Sdružení Arnika patří k těm, které se ochraně vod věnují programově a dlouhodobě. Soustřeďujeme se především na ochranu přirozených a přírodě blízkých vodních toků a na prevenci znečištění vod toxickými látkami. V roce 2003, kromě řady projektů a kampaní zaměřených na konkrétní problémy (vodní díla na dolním Labi, přehrada v Nových Heřminovech, revitalizace Krupé, ochrana hraničních meandrů na Odře atd.), připravujeme již druhý ročník Slavností Labe (loni pod názvem Mezinárodní koupací den, letos vzhledem k vyššímu znečištění Labe po loňských povodních bude koupání omezeno na úseky povodní nezasažené), a několika veřejnými akcemi chceme rovněž upozornit na Světový den vody, který je každoročně připomínán 22. března.

Sdružení Arnika si uvědomuje hodnotu vody jako živlu nezbytného k přežití. Snaží se proto bojovat za přirozený ráz řek a proti jejich znečištění toxickými látkami. "Je to běh na dlouhou trať a běžců zatím není mnoho. Hledáme proto další lidi, kterým není ochrana vod lhostejná. S jejich pomocí ještě můžeme doběhnout do cíle včas," říká mluvčí Arniky Marek Jehlička u příležitosti Mezinárodního dne vody.

Více informací o tom, co Arnika dělá pro ochranu vody, se dozvíte na internetové adrese www.arnika.org. Kontaktovat nás můžete též na e-mailové adrese arnika@arnika.org či telefonním čísle 222 782 808.

---

reklama

---