Martin Bursík: S Obamovou Amerikou proti změnám klimatu
7.11.2008
Desetina energie z obnovitelných zdrojů do roku 2012. Snížení emisí skleníkových plynů o čtyři pětiny do roku 2050. Investice do úspor, které by v následující dekádě měly ušetřit tolik ropy, kolik jí dnes Spojené státy ročně dovážejí ze Středního východu a Venezuely dohromady.
To není pokus o rekonstrukci snu blouznícího ekologického aktivisty, ale vize nového nejmocnějšího muže planety - nastávajícího amerického prezidenta Baracka Obamy.
A to ještě zdaleka není vše. Obama dále hovoří o energetických standardech pro nové budovy, přísnější ochraně ovzduší a životního prostředí před kontaminací rtutí a olovem. Navíc počítá s finanční injekcí 150 miliard dolarů, která by mohla vytvořit v oblasti zelených technologií až 5 milionů nových pracovních míst. A konečně slibuje také globální energetické fórum, stejně jako ochranu pralesů a mokřadů.
Samozřejmě, předvolební sliby a realita se mohou podstatně lišit. Barack Obama se stal hlavou země, kde si většina lidí na skromnost doopravdy nepotrpí. USA patří mezi největší znečišťovatele planety. Pokud něco přiměje Američany k nižší spotřebě, bude to právě a především finanční krize. Té ale může nová americká administrativa využít a pokusit se vyzvat ke změně zažitých vzorců neefektivního chování, které jsou pro Spojené státy tak typické. Je totiž jasné, že s vysokou energetickou náročností si USA udrží konkurenceschopnost na globálních trzích jen velmi obtížně.
Nové Obamovy Spojené státy daly jasně najevo, že se chtějí stát lídrem v nových technologiích a nízkouhlíkové ekonomice. Pro EU je Obamovo vítězství velmi významné mimo jiné proto, že získává silného partnera pro mezinárodní klimatická vyjednávání, která vyvrcholí v prosinci 2009 v Kodani jednáním o nové světové dohodě o ochraně klimatu.
Až manifestační nadšení z Baracka Obamy souvisí s úzkostí z toho, jak rychle se svět mění. Ve Spojených státech pak také se špatným svědomím z toho, že země nebyla ochotna a schopna za republikánů převzít odpovědnost za největší globální problém lidstva - klimatické změny. Svou roli hraje jistě i víra, že Spojené státy vyjdou z mezinárodní izolace a stanou se (spolu s Evropskou unií) přirozeným lídrem globálních politických změn.
Vítání globálního prezidenta změny tak ukazuje na důležitost politiky. Politika není jen praktická správa veřejných věcí, ale stejně důležité jsou na ní také dodávání naděje, formulování vize, schopnost vést a snímat úzkost z těch, kteří nám věří.
Nadšení z Baracka Obamy dokládá, že v Americe i Evropě cítíme neudržitelnost současného způsobu života. Budoucí spojenectví Ameriky a Evropy dává naději a perspektivu, že na konci příštího roku dojde k největší světové dohodě o životním prostředí, která kdy byla uzavírána - k dohodě o nové klimatické politice.
Text vyšel v dnešních Hospodářských novinách a na blogu Martina Bursíka na serveru Aktuálně.cz.
reklama
A to ještě zdaleka není vše. Obama dále hovoří o energetických standardech pro nové budovy, přísnější ochraně ovzduší a životního prostředí před kontaminací rtutí a olovem. Navíc počítá s finanční injekcí 150 miliard dolarů, která by mohla vytvořit v oblasti zelených technologií až 5 milionů nových pracovních míst. A konečně slibuje také globální energetické fórum, stejně jako ochranu pralesů a mokřadů.
Samozřejmě, předvolební sliby a realita se mohou podstatně lišit. Barack Obama se stal hlavou země, kde si většina lidí na skromnost doopravdy nepotrpí. USA patří mezi největší znečišťovatele planety. Pokud něco přiměje Američany k nižší spotřebě, bude to právě a především finanční krize. Té ale může nová americká administrativa využít a pokusit se vyzvat ke změně zažitých vzorců neefektivního chování, které jsou pro Spojené státy tak typické. Je totiž jasné, že s vysokou energetickou náročností si USA udrží konkurenceschopnost na globálních trzích jen velmi obtížně.
Nové Obamovy Spojené státy daly jasně najevo, že se chtějí stát lídrem v nových technologiích a nízkouhlíkové ekonomice. Pro EU je Obamovo vítězství velmi významné mimo jiné proto, že získává silného partnera pro mezinárodní klimatická vyjednávání, která vyvrcholí v prosinci 2009 v Kodani jednáním o nové světové dohodě o ochraně klimatu.
Až manifestační nadšení z Baracka Obamy souvisí s úzkostí z toho, jak rychle se svět mění. Ve Spojených státech pak také se špatným svědomím z toho, že země nebyla ochotna a schopna za republikánů převzít odpovědnost za největší globální problém lidstva - klimatické změny. Svou roli hraje jistě i víra, že Spojené státy vyjdou z mezinárodní izolace a stanou se (spolu s Evropskou unií) přirozeným lídrem globálních politických změn.
Vítání globálního prezidenta změny tak ukazuje na důležitost politiky. Politika není jen praktická správa veřejných věcí, ale stejně důležité jsou na ní také dodávání naděje, formulování vize, schopnost vést a snímat úzkost z těch, kteří nám věří.
Nadšení z Baracka Obamy dokládá, že v Americe i Evropě cítíme neudržitelnost současného způsobu života. Budoucí spojenectví Ameriky a Evropy dává naději a perspektivu, že na konci příštího roku dojde k největší světové dohodě o životním prostředí, která kdy byla uzavírána - k dohodě o nové klimatické politice.
Text vyšel v dnešních Hospodářských novinách a na blogu Martina Bursíka na serveru Aktuálně.cz.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Re: Každodenní boj Bursika a spol. s klientelismem, technokracií a tupostí vůči přírodě - 10. 11. 2008 - citizenOrchidejové louky skutečně drasticky zredukovala meliorace, hnojení a výsadba smrk.monokultur od 50.let.V melioraci mokřin mimochodem komunální politici ODS v celé naší zemi aktivně pokračují a říkají tomu protipovodňové opatření (v Německu se za protipovodňové opatření považuje pravý opak - obnova slepých ramen, rašelinišť, slatin, listnatých lesů - které umějí akumulovat vodu). Myslím že aspoň něco na tom braniborském modelu je. Noční můra mamonářů však je, že na vlhké půdě nerostou v nížině výnosné smrky a nedá se na ní moc stavět a vydělávat. Naproti tomu taková komunální zakázečka na bagrování pro zrychlení toku vody krajinou a její další vysoušení - to přeci podporuje podnikání, ne? Bohužel už těch orhidejí máme tak žalostné zbytečky, že je třeba je chránit před člověkem-nenasytou který svůj luxus vidí jako "součást přírody". Teď už záleží na každé louce či lesíku s tímto pokladem. A nejedno golfové hřiště spolklo les s okroticemi, nejeden supermaket louku s prstnatci atd. Já osobně se o jedno takové místo starám - pokud mi zaměstnání dovolí - v rámci dobrovolných aktivit občanů. Výhoda je, že přitom uvidím něco, co většina hamižných spoluobčanů neumí či nechce vidět a ve stejném stylu vychovává další pokolení. Po takové příjemné a užitečné práci v přírodě se holt člověk cítí líp než při návratu z egyptské pláže s připálenou kůží. |
