Claude Martin: Seattle: WTO zůstává němá
Ve skutečnosti pouliční demonstrace měly převážně pokojný charakter, ale hrstka problémových agresorů je změnila v mediální představení vyprovokováním policejní reakce, která nebyla adekvátní. Lidé s maskami a holemi a policisté s ochrannými štíty pálící granáty slzného plynu byli tučným soustem pro televizní štáby následované ostatními médii.
Obchodní jednání, zvláště když se vede za zavřenými dveřmi, nejsou příliš vzrušující. To co se stalo v ulicích Seattlu bylo darem z nebes pro nudící se reportéry a fotografy, kteří neočekávaně dostali šanci ukázat opravdový příběh.
Nezáleží, co jsme viděli na našich televizních obrazovkách a četli v našich novinách, to spíše pomohlo zakrýt skutečnou katastrofu. Dojem, který získá veřejnost, je určen tím, jak je realita prezentována, zvláště když to, co leží mimo zorný úhel sdělovacích prostředků, je pro většinu lidí naprosto nepochopitelné. Není divu, že po prosincovém neúspěchu rozhovorů WTO mnozí i serioznější novináři, kterým šlo o pokrok v mezinárodním obchodu, měli sklony spojovat tento neúspěch s událostmi na ulicích. Myslím, že se mýlili a prokázali tak nám všem špatnou službu.
Myšlenka, že demonstranti vykolejili rozhovory, nebo že byli k smrti vyděšeni "davy" vysoce organizovaných nevládních organizací, smývá z WTO zodpovědnost. Ano, protestující byli nepříjemní a zdrželi jednání. Nevládní organizace měli co říci a uspěli v ovlivňování jednání. Ale kolaps měl mnohem hlubší příčiny.
To, o čem se mělo mnohem více informovat, byť je to méně vzrušující, ale mnohem důležitější, je skutečnost, že jednání byla od začátku špatně založena a vzhledem k míře neshod mezi jejich různými účastníky nebyla naděje na pozitivní výsledek. V Seattlu se pouze ukázalo to, co je pozorovatelné již delší dobu na rozhovorech WTO, ale o čem se málo mluví. Pravděpodobně nejvíce závažný je problém týkající se legitimity WTO. Ta je ovládána několika málo silnými státy, jejichž představa světového obchodu je zcela založena na jejich vlastních zájmech, takže státy Afriky, Latinské Ameriky a Karibské oblasti cítí, že nemají šanci účinně na své problémy poukázat. Vyjednávání probíhá uzavřeně mezi ne více než 20 až 30 delegáty z 134 států, zatímco ostatní jsou odstrčeni v takzvaných "pracovních skupinách". Žádný div, že pak vyloučené země protestují tak vehementně jako v Seattlu, kde Organizace africké jednoty zaútočila na nedostatek průhlednosti WTO a pohrozila odmítnout jakékoli ujednání, které by z rozhovorů vzniklo.
Tato nespravedlnost je pouze částí problému. Dokonce uvnitř magického kruhu bohatství a síly vlastní zájmy činí z jednání dialog hluchých. Například Spojené státy a Evropská unie nemohou najít shodu v oblastech jako je používání růstových hormonů u hospodářských zvířat, genetická úprava plodin či zemědělské dotace. V otázkách životního prostředí jsou USA, EU a Japonsko rozděleny taktéž a v názorech na mezinárodní regulaci se zdá, že nikdo nesouhlasí s nikým, dokonce ani členové EU s Evropskou komisí.
Setkání v Seattlu také selhalo po organizační stránce, kdy hlavní americký obchodní vyjednavač trval na předsednictví jednání.
Vzhledem k tomu že USA vstupují do roku konání prezidentských voleb jejich představitelé sledují především vlastní zájmy a vyvíjejí jen malou snahu k dosažení konsensu. Čehokoli demonstranti a nevládní organizace dosáhli a ať tvrdí cokoli, v Seattlu nebylo jasného vítězství. Někdo samozřejmě může oslavovat, že neúspěch rozhovorů zamezí nové vlně liberalizace obchodu a zabrání tak budoucím škodám na životním prostředí. Je nepravděpodobné, že by se v roce 2000 rok konalo nové kolo jednání WTO a je nepravděpodobné, že by došlo k nějakému pokroku v jednáních o zemědělství a službách, které měly začít v Ženevě v lednu 2000.
Jelikož jednání uvízlo ve slepé uličce, hlavní otázkou nyní zůstává, zda to znemožní provedení reforem WTO potřebných k dosažení celosvětové prosperity. Nesmí být promrhány úspěchy jako jsou závazky EU a USA k přezkoumání dohod o liberalizaci světového obchodu z hlediska životního prostředí.
Členové WTO musí nyní stavět na tom, čeho bylo při jednání o rozvoji a životním prostředí dosaženo dříve. Jinak se po debaklu v Seattlu mohou radovat jen maskovaní demonstranti.
reklama