Ing. Jiří Hušek: Šestidenní na Liberecku je obrovskou prohrou
Příprava, průběh a, obávám se, také dozvuky jablonecké motocyklové soutěže jsou krystalickým případem organizátorské arogance, kdy nátlak byl nástrojem a lež metodou. Časová tíseň, způsobená buď neschopností pořadatele nebo spíše jeho záměrem, se stala rámcem, ve kterém hledání seriózního kompromisu s vlastníky dotčených pozemků a úřady bylo pouhou iluzí a hrou na jednání. Získání politické podpory rozdáním čestných funkcí přiblížilo realizaci závodu více, než sporadické pokusy o nalezení jeho únosných parametrů. V této souvislosti nepřekvapí zvýšená míra vstřícnosti některých úřadů, změna zamítavého stanoviska Lesů České republiky nebo oficiálně deklarovaná podpora Libereckým krajem. Úloha kverulantů a šiřitelů poplašných zpráv tak zůstala nakonec Správě Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a aktivní části občanské veřejnosti, reprezentované více či méně zelenými nevládními organizacemi. Především "nevládkám" a aktivním jednotlivcům z okresních úřadů nebo Lesů ČR patří uznání za to, že přímý vliv soutěže na krajinu a přírodu byl posléze minimalizován. Aby tomuto výrazu bylo správně rozuměno - minimalizován neznamená v žádném případě minimální nebo přijatelný. Došlo k eliminaci největších nehorázností, kdy tratě měly být vedeny přírodními rezervacemi, 1.zónou CHKO, lesními porosty a vodními toky. Nemožné pro úřady, rozhodující podle zákonných ustanovení a ne podle subjektivního dojmu, bylo vyvrátit zjevně nepravdivá tvrzení organizátorů, a to že celá akce nebude mít měřitelné vedlejší projevy v podobě krajinou volně na motocyklech projíždějících "diváků". Varování před těmito excesy bylo prezentováno jako matení veřejnosti.
Závod proběhl, účelu bylo dosaženo, potřeby zúčastněných zřejmě saturovány. Po I.S.D.E. 2002 s.r.o. potopa. Realita přesáhla představy pesimistů, naopak pouze nenapravitelní idealisté dosud věří, že pořadatelé pochopí systémové pochybení, že přiznají organizační nezvládnutí a že vyvodí důsledky včetně přiznání osobní odpovědnosti. Spíše to vypadá na tradiční osobní slávu a kolektivní neodpovědnost. Vlastní průběh soutěže neváhám označit za skandální. Televizní záznamy z jednotlivých soutěžních dnů, ukazující rozrytá blátivá koryta na loukách, prameništích i mezi stromy nutně budily velké rozpaky i u nezúčastněného diváka. Ti, kteří se ocitli blíže Šestidenní, nevěřili mnohdy vlastním očím. Nedodržování dohodnutých tratí, nerespektování vlastnických práv, pohrdání krajinou a přírodou byly průvodními jevy rychlostních zkoušek. Porušování pravidel silničního provozu na veřejných komunikacích nabylo takového rozměru, že znamenalo přímé ohrožení ostatních, "civilních", účastníků. Mimo tratě, ovšem zcela jednoznačně v přímé vazbě na organizačně nezvládnutou soutěž, křižovaly volnou krajinu celého regionu stovky terénních motocyklů.
Morálně nepřijatelné a formálně protizákonné jednání jejich posádek bylo fakticky legitimizováno těmi, kdo Šestidenní do našeho regionu přivedli a také těmi, kdož jí na všech úrovních poskytli či deklarovali podporu nebo záštitu. Nešlo přitom o ojedinělé přestupky některých motorizovaných diváků v marginálních částech krajiny. Porušování zákonů se dopouštěli přímí účastníci soutěže včetně některých národních týmů, prostorem pro jejich nájezdy se stala mimo jiné celá Chráněná krajinná oblast Jizerské hory, včetně přírodních rezervací a dokonce jádrových částí národních přírodních rezervací (sem je mimochodem zákonem zakázán vstup i pěším návštěvníkům). Bezohlednost a organizační impotence pořadatelů se projevila v jejich nulovém zájmu o řešení této situace, kterou sami zcela vědomě zapříčinili. Hlídky, které ke své újmě postavily občanské iniciativy společně s některými státními orgány, mohly logicky pouze monitorovat problémy bez reálné možnosti jejich okamžitého ovlivnění. Zcela nepřijatelná je z mého pohledu úloha, kterou v rámci Šestidenní plnila Policie ČR. Nehovořím teď o konkrétní práci jednotlivých policistů a organizačních složek. Ti, technicky a metodicky nevybaveni pro podobnou příležitost, dělali doslova, co mohli. V konečném důsledku však více než ochránci zákonů fungovali spíše jako lepší pořadatelská služba. Zdůrazňuji, že placeni z veřejných prostředků na akci pořádané soukromým subjektem, akci s výrazně komerčním zaměřením a nerespektující zákony.
Ohlasy ve veřejnosti a médiích při finále soutěže a po jejím ukončení troufám si popsat jako rozpačité až negativní. Přesto se objevují hodnocení jednoznačně pozitivní, a to nejenom od pořadatelů, kteří tento přístup mají jaksi v popisu práce. Zaznamenal jsem vyjádření osob činných ve veřejných funkcích, příkladem nechť jsou starostové některých měst v libereckém kraji, kteří hovoří o úspěchu akce a jejím přínosu pro rozvoj obcí a regionu. Pokud se nejedná o předvolební hry,vyzývám je, aby tento přínos blíže popsali a kvantifikovali - jsem pak připraven položit na opačnou misku vah důrazné argumenty. Šestidenní nemá podle mého soudu žádný pozitivní výsledek, ačkoliv by míti mohla. Pokud by se totiž stala odstrašujícím příkladem a jedním z argumentů pro postavení celého tohoto "sportu" kam patří, tedy mimo zákon. Pro začátek by snad stačilo vymístění terénních motocyklů na plošně nevýznamná, přísně ohraničená území mimo volnou krajinu. Posléze pak musí následovat rozvojem společenské kultury podmíněný zánik nebo kriminalizace této aktivity, stejně jako se to stalo kdysi masově oblíbeným legálním zábavám typu gladiátorských her nebo psích zápasů. Samozřejmě si nečiním plané naděje, že k tomu v dohledné době dojde, tento článek však budiž malým příspěvkem k urychlení onoho nevyhnutelného procesu.
reklama
