https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/sokoli-v-hanackych-athenach
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ing. Vladimír Šafařík: Sokoli v „Hanáckých Athénách“

22.4.2003
Stejně jako v mnoha městech ČR, tak i kroměřížská radnice se po mnohaletých úvahách a jistě pod vlivem úspěchu v Praze rozhodla přidat k programu záchrany a obnovení populace sokola stěhovavého v naší přírodě a zároveň částečně vyřešit i problém přemnožení a nemocnosti městských holubů působících statisícové škody na památkách zapsaných v „Seznamu chráněných památek UNESCO“. Jelikož tuto vysoce záslužnou činnost umí a provádějí pouze sokolníci, oslovil zástupce radnice pana ing. Jaroslava Bártu, aby dal tu správnou radu.
 
Tak se i stalo a někdy počátkem června 2001 umísťoval ing. J. Bárta své 3 odchovance do připravené vypouštěcí bedny, kterou mezi tím instalovali Z.Vavřík a M.Gryga ve věži chrámu sv. Mořice. Dva z nich byli hned od počátku spolu velcí kamarádi /pár/ a třetí terček, o něco starší, se od nich držel stranou a později divoce bil na vypouštěcí mřížku, přičemž si trochu poškodil asi 2 rýdovací pera /rozpoznávací znak/.

22.6. byli sokoli vypuštěni. Po několika minutách ten lichý odletěl, zakroužil kolem věže a usedl na kříž – nejvyšší bod ve městě. Další 2 ptáci zůstali toho dne sedět na vypouštěcím prkně.

23.6. odpoledne terček a samice u bedny. Jeden sokol byl pozorován při pronásledování holuba. Večer samice stále na prkně, další samec na věži a ten třetí na střeše okolního domu.

24.6. ráno žádný sokol, dopoledne jeden seděl v okenici kostela a večer byla samice opět na prkně a všechno maso bylo sežráno. Ten lichý samec poletoval kolem věží a po křížích, ale za celé dva dny jsme ho neviděli sednout na prkno. Tento večer jsem ho viděl také naposledy a od dalšího dne jsme ho už nikdo nepozorovali. Tak zůstal pouze pár, který byl prakticky po celou dobu svého výskytu ve městě neustále dohromady a málokdy byl pozorován pouze jeden pták. Oba pravidelně odebírali předkládanou potravu, až asi do 6.7., kdy ji začali brát nepravidelně. Večer 10.7. naháněl jeden pták rorýsy a pak ulovil netopýra /Z.Vavřík/. Ještě 5.8. sokoli odebrali potravu.

Velmi zajímavé bylo pozorovat soužití sokolů s městskými holuby. Ještě třetí den po jejich vypuštění bylo možno pozorovat, jak sokol a terček spolu sedí, jedí a cvičí letky na prkně a v jejich nejbližším okolí /asi dva metry/ si žije spokojeně hejno holubů, jež jsem schválně i spočítal /min. 77ks/. Holubi si žili tak nerušeně, že se nám tomu ani nechtělo věřit a sokoli jim vůbec nevadili. Tak to trvalo asi 14 dní, ale počátkem července se situace náhle změnila – holubi z chrámu až na pár otrlých jedinců úplně zmizeli a i v nejbližším okolí se stali vzácným zjevem. Už nekroužili jako dříve vysoko nad střechami, ale proletovali prudce kolem zdí domů a ani se nevystavovali na hřebenech střech. Jednou se mi podařilo pozorovat zajímavou situaci z jejich vztahu: terček seděl na kříži sv. Mořice a pod ním na střeše jeden holub. Terček asi 6 krát zaútočil někam do města a vždy se vrátil na svou pozorovatelnu. Holub byl naprosto klidný a spokojeně podřimoval, neboť se ho ty útoky netýkaly. Najednou sokol slétl z kříže jako blesk, ale to už holub nečekal a z načechraného spáče byl okamžitě přeborník v rychlosti a kličkování pod úrovní střech, takže terček vyšel opět naprázdno. Nejčastěji jsem pozoroval, jak sokol nízkým letem těsně nad střechami se snažil některého „zapomenutého“ holuba vyplašit a když se mu to podařilo, tak vždy následovala nějaká krátká honička a holubi se vždy snažili dostat pod střechy domů, kde je sokoli už více nepronásledovali.

I když jsem za celou dobu viděl velké množství útoků, tak nikdy sokoli neútočili z velké výšky, jako známe z krouživého čekání a ani nad Moravou, kde jsem mnohokrát pozoroval útoky na žíznivé holuby, sokoli neútočili z větší výšky než do 40 m. Také jsem za celou dobu nikdy nebyl svědkem jediného úspěšného lovu – holubi a třikrát i racek, se vždy zachránili. Pouze jednou jsem viděl, jak terček už zpracovával čerstvě uloveného holuba v „lucerně“ chrámu sv. J.Křtitele. Neustále jsem očekával jejich tah, jak předpovídá odborná literatura, ale naši sokoli jaksi ty naše „ornitologické kapacity“ nebrali v úvahu, a když jsem je oba ještě 26.12. odpoledne pozoroval více než hodinu, jak honí holuby kolem gymnázia a pak v předvečer zaujali svou klasickou pozici na křížích sv. Mořice, nabyl jsem přesvědčení, že už to tak zůstane i v dalším roce. Poslední záznam je z 28.12., kdy samici pozoroval na Riegrově nám. Zdeněk Vavřík.

O to větší pak bylo mé zklamání, kdy jsem zbytečně 1.1.2002, 6.1., a pak ještě několikrát v mrazivých lednových odpolednech podupával a dlouhé hodiny vyhlížel „své miláčky“, ale nikdo je už nespatřil a i podle chování holubů byli naši „opeření rytíři“ trvale pryč. Domníváme se , že byli odplašeni silvestrovským ohňostrojem.

A přišel červen. V bedně jsou opět 3 terčci od Jaroslava Bárty, a aby jim nebylo smutno, dostali jednu nevěstu z chovu Zdeňka Vavříka. Vše bylo jako loni – křepelky, holubi a plná volátka. 15.6. v dopoledních hodinách Zdeněk Vavřík vytáhl mřížku. Po několika minutách vykráčeli 3 ptáci na prkno, kde se protahovali,čistili, až 1 terček se klouzavým letem spustil na okolní střechy. Pak zkusila svůj první let i samice, ale ať se snažila sebevíc proti silnému větru letět, tak s každým metrem neustále ztrácela výšku, až skončila na okolních střechách jako její předchůdce. Další terček sletěl podobně také na střechy. Vypadalo to, že 4. pták nic podnikat ani nebude, neboť z bedny ani nevylezl a pouze nakukoval ven. Pak si to ale rozmyslel a aniž by ztrácel čas, neumělým letem se vydal do vzduchu. Ten jediný byl ale natolik vyspělý, že ihned začal kroužit kolem věží, nabírat výšku a silným větrem se nechal unášet vstříc svému osudu. Když jsem po několika minutách vyběhl na zámeckou věž, tak jsem ho viděl v dalekohledu pouze jako malinkou tečku ve směru na Přerov. Bylo to způsobeno tím, že na všechna mláďata útočily dosti agresivně poštolky, jež zrovna vyváděly mladé a silný vítr, jež začal foukat chvíli po začátku vypouštění, a proti němuž náš mladík neměl nejmenší šanci letět, i když malou snahu zpočátku měl.

16.6. byl jeden z terčků chycen Zdeňkem Vavříkem na náměstí, kde tento odpočíval na kašně a byl vrácen do bedny. Terček a sokol na střechách okolních domů byli celý den vystaveni silným útokům poštolek a vytlačeni až na justiční školu. Před večerem jim tam byla na střechu hozena potrava.

17.6. začali na justiční škole, kde se úplně přestěhovali, brát potravu. Tak to bylo až do 19.6.

Další den 20.6. nastala změna, jež nás velmi mile potěšila. Sokoli se hned od rána velmi neochvějně usadili zpátky na věžích sv. Mořice a odpoledne se k našemu překvapení vrátil ze svého pětidenního výletu i náš „turista“. Před večerem si všichni 3 odletěli na justiční školu pro křepelky, z toho 1 se na noc vrátil na chrám. Také byl opět vypuštěn 3. terček, ale ten pouze povečeřel na prkně a už nikam neletěl. Další dny se už všichni drželi v okolí chrámu a justiční školy a neustále se procvičovali v letu s více-méně pravidelným odběrem potravy.

25.6. byl pozorován 1. útok na poštolku, 26.6. přiletěli 3 sokoli z obrovské výšky k věžím a než jim byla dána potrava, tak jeden zaútočil na holuba, ale dle chování neměli hlad.

5.7. byli přítomni 3 ptáci, ale křepelky nevzali, neboť v jedné věži už sežrali 3 holoubata.

7.7. byli přítomni 2 sokoli, z toho jeden nekompromisně vzal potravu poštolce, jež se chodila na prkno přiživovat – později tu poštolku asi některý z nich roztrhal. Asi po 10.7. opět nastala prudká změna v chování okolních holubů a velká většina se odstěhovala pryč. Přesto si sokoli neustále chodili pro potravu a když se tato někdy o pár minut opozdila, tak neustále naletovali k bedně a nakukovali i dovnitř, zda už tam něco je. Jindy ale si ničeho nevšímali a ponechali stravu netknutou do dalšího dne. 4.8. jsem byl svědkem velmi zajímavého úkazu – sokoli posedávali střídavě na věžích sv. Mořice a sv. J.Křtitele, pak se všichni 4 najednou rozlétli a vytvořili těsnou formaci, jakou lze vidět u špačků, kdy jako na povel všichni stejně měnili směr a asi 7-krát obletěli střechy sv. Mořice. Něco takového jsem u žádných dravců nikdy neviděl. V srpnu už byli ptáci nuceni lovit sami, ale přesto jsem je mnohokrát před večerem pozoroval přiletět k bedně, zda tam snad něco není. Vzpomínám si, jak v těch pro ně nepříjemných dnech samice několikrát neúspěšně naháněla holuby nad Moravou, oni ji vždy na poslední chvíli zalétli pod mostní oblouky. Ona pak jen těsně míjela hlavy pěších na mostě, když se prudce před ním zvedala do výše. Pak se zvedla a letěla ke sv. Mořici, kde jsem je pak všechny 4 stejně hladové spočítal.

Po celé prázdniny až do 3.9. nebyl problém je všechny i najednou na sv. Mořici nebo sv. J.Křtitele kolem poledne nebo večer vidět. Byly to opravdu nevšední zážitky, zvláště když i někdy všichni najednou začali spolu dovádět a stoupat do výšky. Pak jsem je přijel zkontrolovat 8.9., ale asi od 17. hod. až do setmění jsem čekal marně a zvlášť mě znepokojoval nezvykle velký výskyt holubů, což jsem zaregistroval ihned po příchodu. Večer jsem se doma dověděl, že před pár dny byl v podzámecké zahradě nějaký soukromý ohňostroj. I když jsem tam pak byl na obhlídce každý víkend, sokola jsem neviděl.

Z. Vavřík je tam také neviděl, ale údajně snad nějaké 2 ptáky někdy v říjnu viděla celkem zřetelně kroužit nad náměstím pí. Pokorná-pracovnice radnice, jež má ty sokoly ve svém referátu. Já jsem viděl mladého sokola v Hulíně 28.10.02, což by teoreticky mohl být některý náš, neboť tam po oba roky vypouštění byli několikrát spatřeni na lovu holubů a také Vavřík viděl na konci listopadu kroužit terčka nad domem, ale nebyl si jistý, zda to nebyl ten, který mu před týdnem zbloudil.

Chtěl bych zde zdůraznit, že na úspěchu celé této celkem zdařilé akce mají zásluhu pouze a jenom sokolníci ing. J.Bárta, jež poskytl své odchovy a Z.Vavřík s M. Grygou, kteří v ne zrovna přístupných a na výstup náročných podmínkách zajistili bydlení a pravidelné krmení sokolů. Pevně věříme, že i kdyby se sokoli snad nevrátili, tak přežijí a snad někde i jinde úspěšně vyhnízdí. A jelikož má projekt pokračovat, tak doufám, že se snad někteří nad námi „ustrnou“ a na námi vybudovaná hnízdiště se vrátí. Je zajímavé, že i když o této akci v širokém okolí snad všichni vědí, tak nás ještě nekontaktovali a nějaký minimální zájem neprojevili členové ČSO a MOSu v Přerově, kteří jsou jindy tak aktivní „ochránci“ a sokolníky, ty zlé vykradače a kupčíky s dravci, všude na svých stránkách a v médiích špiní, aniž by o problému měli minimální znalosti. Možná ale až naši sokoli jednou zahnízdí, což bude událost ke zviditelnění, tak se třeba dovíme ve všech médiích a na Internetu, jak ornitologové „zachránili sokola stěhovavého před vyhynutím a jak museli ochránit jimi vytvořené kroměřížské hnízdiště před všemi těmi Bárty, Grygy, Vavříky a Šafaříky“, což si alespoň já, jako „naivní a věci neznalý“ člověk, musím myslet po přečtení všech těch jejich publikací a Internetových stránek o zahnízdění sokolů v Praze a Plzni a tu jejich zásluhu na tom úspěchu jim proto neochvějně musím „věřit“.

Na závěr chci našim sokolů popřát, aby se úspěšně vyhýbali všem nástrahám naší civilizace – chemizaci, sloupům smrti a hlavně všem lidem, jež si neváží krásy a nenahraditelné hodnoty naší původní divoké přírody, kterou považují pouze za výrobnu zvěřiny a zdroj nezodpovědné a bezcitné kratochvíle, jen tak si do něčeho živého prakticky beztrestně střelit.


reklama

 
Ing. Vladimír Šafařík
Autor je členem Sokolnického střediska Přerov
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist