Soukromí vlastníci lesů: Shrnutí zásadních připomínek k návrhu novely stavebního zákona
1. Vyjmutí rozsáhlé novely zákona č. 114/1992 Sb.
Rozsáhlá novela zákona o ochraně přírody a krajiny nesouvisí věcně se stavebním zákonem a její zařazení do SNT 76 je nesystémové, procedurálně nepřijatelné, a obchází standardní odbornou a politickou debatu.Zařazení této novely do stavebního zákona má přímé dopady na lesy a jejich vlastníky, aniž by k tomu proběhla samostatná odborná diskuse odpovídající významu těchto změn.
Zákon č. 114/1992 Sb. není prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu, chrání samostatný, ústavně relevantní veřejný zájem, vyžaduje samostatné projednání, nikoliv „přílepek“.
Vyjmutí této části nebrzdí stavební zákon, ale chrání kvalitu legislativy a právní jistotu.
2. Zachování postavení orgánů státní správy lesů (OSSL)
Orgány státní správy lesů musí nadále zůstat dotčenými orgány v řízeních o povolení staveb. To platí zejména pro stavby umisťované do 30 m od okraje lesa, zásahy do ochranného pásma lesa, dělení a změny využití lesních pozemků.Zásadní je, aby OSSL nevydávaly pouhá vyjádření, ale závazná stanoviska, protože:
• pouze závazné stanovisko umožňuje reálnou ochranu lesa,
• vyjádření je procesně slabé a negarantuje ochranu veřejného zájmu,
• lesní zákon vyžaduje odborné posouzení konkrétních dopadů, nikoliv obecné souhlasy.
Vyjádření je procesně slabé a negarantuje ochranu veřejného zájmu na ochraně lesa, který je chráněn platným lesním zákonem. Oslabení odborných a závazných nástrojů ochrany lesa se neprojeví proti státu, ale proti jednotlivým vlastníkům lesa, kteří nemají srovnatelné procesní kapacity.
3. Odborné kapacity nelze „přesunout na papíře“
Argument, že se agenda státní správy lesů „přesune“ z ORP na nové úřady rozvoje území, je nereálný a nepravdivý. Agenda OSSL je dnes na ORP často zajišťována v rozsahu 0,2–1 úvazku. Tito odborníci nepřejdou automaticky na nové úřady. Odbornost v lesnictví je dlouhodobě personálně poddimenzovaná.Pokud by stavební úřady měly vykonávat působnost státní správy lesů, musely by navíc splňovat kvalifikační požadavky podle § 47 odst. 4 lesního zákona.
Kritika současného modelu státní správy lesů ze strany SVOL není důvodem k jejímu oslabení, ale k její reformě. Navrhovaná novela však ochranu lesa neprofesionalizuje, ale rozplývá v obecné stavební správě. To je přesně opačný směr, než který dlouhodobě prosazujeme (samostatné lesní úřady).
4. Dělení lesních pozemků – prevence neobhospodařitelných zbytků
U dělení lesních pozemků pod 1 ha je nezbytné vázat povolení záměru podle § 216 stavebního zákona na závazné stanovisko OSSL.Cílem je zabránit vzniku pozemků, které nelze řádně obhospodařovat, zvyšují riziko degradace lesa, vytvářejí budoucí konflikty v území.
Jde o prevenci systémového problému, nikoliv administrativní zátěž.
5. Územní plánování a role OSSL
Orgány státní správy lesů musí mít v procesu územního plánování možnost:• hodnotit dopady návrhů ÚPD na lesy,
• uplatňovat závazná stanoviska,
• prosazovat vymezení nezastavitelného území od okraje lesa, dlouhodobou ochranu plnění funkcí lesa.
Tato stanoviska:
• musí být závazně zapracována do ÚPD,
• nikoliv pouze „vzata na vědomí“.
6. Nelze přesunout rozhodování o odnětí lesa do fáze ÚPD
Územně plánovací dokumentace má nízkou míru podrobnosti, řeší koncepci, nikoliv konkrétní záměry. Proto nelze v této fázi posuzovat konkrétní stavební záměry, hodnotit jejich reálné dopady na les.Závazné stanovisko podle § 14 odst. 2 lesního zákona nelze integrovat do schvalování ÚPD, musí být vydáváno ke konkrétnímu záměru.
Přesunutí rozhodování o odnětí lesa podle § 13 a § 16 lesního zákona do fáze ÚPD by znemožnilo odborné posouzení, oslabilo ochranu lesa, vedlo k právní nejistotě.
7. Posílení práv vlastníků lesa – nutná protiváha k infrastruktuře
Zaznamenáváme snahy posílit postavení vlastníků technické infrastruktury při stanovování ochranných pásem, rozšířit vliv oprávněných investorů v územním plánování dopravních a technických staveb.To považujeme za nebezpečný trend, pokud nebude současně posíleno postavení vlastníků lesa. Soukromí vlastníci lesů nesou odpovědnost za hospodaření, plní veřejné funkce lesa, a jejich procesní postavení se nesmí dále oslabovat.
Za Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR
Ing. Jiří Svoboda, předseda SVOLreklama
