Akademie věd ČR: Stanovisko pracovníků Centra pro výzkum biodiverzity k otázce regulace kůrovcové gradace v Šumavském národním parku
13.4.2011
Neporušená území člověkem nedotčené přírody jsou nesmírně cenná a lidstvo je povinno je chránit úplně stejně, jako chrání kulturní památky či umělecká díla. Mezi ně patří i unikátní ekosystémy horských smrčin v prvních zónách Šumavského národního parku.
Neporušená území člověkem nedotčené přírody jsou nesmírně cenná a lidstvo je povinno je chránit úplně stejně, jako chrání kulturní památky či umělecká díla. Mezi ně patří i unikátní ekosystémy horských smrčin v prvních zónách Šumavského národního parku.
Nejde zde jen o porosty smrku ztepilého, ale především o celý unikátní a tisíci zpětnými vazbami vzájemně provázaný ekosystém, skládající se z obrovského množství mnohem nenápadnějších druhů, jakými jsou baktérie, houby, nejrůznější byliny a bezobratlí živočichové, kteří mohou být neodborným zásahem zničeni nebo významně poškozeni. Ztráta těchto nenápadných druhů by mohla mít vážné důsledky pro celý ekosystém, protože tyto okem téměř neviditelné entity mají nepostradatelnou roli v koloběhu živin a udržování rovnováhy. V této souvislosti je nutno uvést, že rozpad stromového patra a kůrovcové gradace jsou přirozenou součástí dynamiky horských smrčin.
Existuje zcela zásadní rozdíl mezi lesy hospodářskými a lesy v chráněných oblastech. Přirozené lesy v chráněných oblastech se nemohou „pěstovat“ – jsou cenné právě tím, že existují a vyvíjejí se nezávisle na člověku, některé z nich po celá tisíciletí.
V Evropě máme na tři sta národních parků, ale něco takového, co předložil pan Stráský ve svém „Návrhu opatření ...“1, se ještě nestalo2. V národních parcích platí zásada, že v územích, která byla zařazena do čistě přírodních zón, se nic takového nedělá2.
Celý Šumavský národní park je chráněn nejen zákony ČR, ale patří i do mezinárodní sítě Natura 2000. Evropská komise důsledně sleduje správné způsoby managementu těchto území a jejich nedodržování trestá značnými finančními sankcemi, které mohou silně převážit ekonomický profit z těžby v těchto územích.
Zasahovat proti kůrovci by se důsledně mělo na okrajích národního parku tak, aby se omezilo šíření kůrovce do čistě hospodářských lesů v okolí; ve vlastním národním parku má smysl zasahovat jen velmi uvážlivě, pokud možno jiným než holosečným způsobem, a v jeho nejcennějších částech (v prvních zónách, v oblasti přirozeného výskytu smrčin) je jakýkoliv zásah z ekologického hlediska nepřípustný.
Užívání insekticidů proti kůrovci je naprosto nevhodné.
Pro naše tvrzení máme následující argumenty:
Pro systém kůrovec-smrk jsou typické cyklické oscilace v populačních hustotách: početnost kůrovce zůstává po delší dobu na nízké úrovni, poté následuje jeho silná gradace a po vyčerpání potravní nabídky ústup jeho početnosti na nízkou úroveň, následovaný postupnou a samovolnou obnovou smrkového porostu. Tato zákonitost je podpořena mnoha empirickými daty3 i matematickými modely populační dynamiky4. Na jednom místě trvá kůrovcová gradace pouze několik let4, poté se les postupně sám od sebe obnoví.
Velikost gradace v daném lese není zdaleka ovlivněna pouze výskytem kůrovce v sousedních porostech5. Významnou roli zde hraje počasí a především průmyslové imise, způsobující oslabení stromů a následné dramatické zvýšení populační hustoty kůrovce5. Účelové připisování současné gradace pouze a jedině netěžení napadených stromů v prvních zónách, kterým je dnes zdůvodňován návrh těžby v prvních zónách, je proto hrubým zkreslováním skutečnosti a neodpovídá současným vědeckým poznatkům5.
Zásahy proti kůrovci (kácení postižených stromů atd.) mohou výslednou velikost populace (kůrovce snížit, ale také zvýšit, jak ilustruje příklad Tatranského NP v příloze).
Holosečné kácení má negativní vliv na vegetační složení obnovovaného ekosystému a zpomaluje proces jeho obnovy4. Pokud má mít zásah proti kůrovci aspoň nějakou naději na úspěch, musí být proveden výběrově (nikoli holosečí), včas, důsledně a rychle. Včasné pokácení kůrovcových stromů v hospodářských lesích je efektivnější než kácení v nesrovnatelně menších lesích ležících v chráněných územích, jež jsou určeny k jiným než komerčním účelům. Obzvláště v původních horských smrčinách je naprosto nezbytné ponechat les přirozené obnově.
Insekticidy mají malý účinek, neboť lýkožrouta, žijícího pod kůrou, vůbec nezasáhnou, zato však zahubí miliony jedinců jiných druhů hmyzu, které žijí na povrchu. Mnohé z těchto druhů jsou ohrožené, chráněné, mj. i celoevropskou sítí chráněných území Natura 2000. Mnohé druhy škůdců, včetně kůrovce, jsou v přírodě regulovány svými přirozenými nepřáteli, kteří přispívají k udržování jejich početnosti na relativně nízké úrovni5,6. Víme velice dobře, že snížením počtů jak škůdce, tak druhu, jenž jej reguluje, dochází k vychýlení dotyčného systému z rovnováhy s následnou možností toho, že přirozený nepřítel nebude nadále schopen škůdce regulovat, následkem čehož nastane gradace škůdce. Konkrétně tedy: pokud se stane, že insekticidy ovlivní početnosti přirozených nepřátel kůrovce na Šumavě, mohou insekticidy v delším časovém horizontu gradaci kůrovce podpořit, místo aby ji omezily.
Naše stanovisko je v plném souladu se zněním Dopisu účastníků Evropského kongresu biologie ochrany přírody premiérovi ČR ze 4. září 2009 (Příloha 2 - Kongresu se zúčastnilo 1200 vědců ze 65 zemí světa a znění výše uvedeného textu bylo prodiskutováno na speciální sekci věnované tomuto problému konané 4. 9. od 13:00.) a se stanoviskem České společnosti pro ekologii7, která zahrnuje 1838 členů.
Stanovisko bylo projednáno v jednotlivých pracovních týmech Centra pro výzkum biodiverzity, čítajících celkem 115 pracovníků. Jménem jednotlivých pracovních týmů:
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., vedoucí Centra pro výzkum biodiverzity
Ing. Jiří Danihelka, PhD., vedoucí prac. skupiny, Botanický ústav AV ČR
Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., vedoucí prac. skupiny, Entomologický ústav AV ČR
Doc. Mgr. Martin Konvička Ph.D., vedoucí skupiny temperátní biodiverzity, BC AV ČR
Prof. Ing. Petr Ráb, DrSc. , vedoucí prac. skupiny, Ústav živ. fyziologie a genetiky AV ČR
Prof. RNDr. Jan Zima, DrSc., vedoucí prac. skupiny, Ústav biologie obratlovců
Doc. Mgr. David Storch, Ph.D., vedoucí prac. skupiny, Karlova univerzita
Doc. RNDr. Petr Bureš, Ph.D., vedoucí prac. skupiny, Masarykova univerzita
Prof. RNDr. Jan Lepš, CSc., vedoucí prac. skupiny PřF, Jihočeská univerzita
Na vědomí:
RNDr. Petr Nečas, předseda vlády ČR
Mgr. Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí
PhDr. Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava
Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., ředitel odboru péče o národní parky, MŽP
Janez Potočnik, the European Commissioner for the Environment (dodána anglická verze)
reklama
Neporušená území člověkem nedotčené přírody jsou nesmírně cenná a lidstvo je povinno je chránit úplně stejně, jako chrání kulturní památky či umělecká díla. Mezi ně patří i unikátní ekosystémy horských smrčin v prvních zónách Šumavského národního parku.
Nejde zde jen o porosty smrku ztepilého, ale především o celý unikátní a tisíci zpětnými vazbami vzájemně provázaný ekosystém, skládající se z obrovského množství mnohem nenápadnějších druhů, jakými jsou baktérie, houby, nejrůznější byliny a bezobratlí živočichové, kteří mohou být neodborným zásahem zničeni nebo významně poškozeni. Ztráta těchto nenápadných druhů by mohla mít vážné důsledky pro celý ekosystém, protože tyto okem téměř neviditelné entity mají nepostradatelnou roli v koloběhu živin a udržování rovnováhy. V této souvislosti je nutno uvést, že rozpad stromového patra a kůrovcové gradace jsou přirozenou součástí dynamiky horských smrčin.
Existuje zcela zásadní rozdíl mezi lesy hospodářskými a lesy v chráněných oblastech. Přirozené lesy v chráněných oblastech se nemohou „pěstovat“ – jsou cenné právě tím, že existují a vyvíjejí se nezávisle na člověku, některé z nich po celá tisíciletí.
V Evropě máme na tři sta národních parků, ale něco takového, co předložil pan Stráský ve svém „Návrhu opatření ...“1, se ještě nestalo2. V národních parcích platí zásada, že v územích, která byla zařazena do čistě přírodních zón, se nic takového nedělá2.
Celý Šumavský národní park je chráněn nejen zákony ČR, ale patří i do mezinárodní sítě Natura 2000. Evropská komise důsledně sleduje správné způsoby managementu těchto území a jejich nedodržování trestá značnými finančními sankcemi, které mohou silně převážit ekonomický profit z těžby v těchto územích.
Zasahovat proti kůrovci by se důsledně mělo na okrajích národního parku tak, aby se omezilo šíření kůrovce do čistě hospodářských lesů v okolí; ve vlastním národním parku má smysl zasahovat jen velmi uvážlivě, pokud možno jiným než holosečným způsobem, a v jeho nejcennějších částech (v prvních zónách, v oblasti přirozeného výskytu smrčin) je jakýkoliv zásah z ekologického hlediska nepřípustný.
Užívání insekticidů proti kůrovci je naprosto nevhodné.
Pro naše tvrzení máme následující argumenty:
Pro systém kůrovec-smrk jsou typické cyklické oscilace v populačních hustotách: početnost kůrovce zůstává po delší dobu na nízké úrovni, poté následuje jeho silná gradace a po vyčerpání potravní nabídky ústup jeho početnosti na nízkou úroveň, následovaný postupnou a samovolnou obnovou smrkového porostu. Tato zákonitost je podpořena mnoha empirickými daty3 i matematickými modely populační dynamiky4. Na jednom místě trvá kůrovcová gradace pouze několik let4, poté se les postupně sám od sebe obnoví.
Velikost gradace v daném lese není zdaleka ovlivněna pouze výskytem kůrovce v sousedních porostech5. Významnou roli zde hraje počasí a především průmyslové imise, způsobující oslabení stromů a následné dramatické zvýšení populační hustoty kůrovce5. Účelové připisování současné gradace pouze a jedině netěžení napadených stromů v prvních zónách, kterým je dnes zdůvodňován návrh těžby v prvních zónách, je proto hrubým zkreslováním skutečnosti a neodpovídá současným vědeckým poznatkům5.
Zásahy proti kůrovci (kácení postižených stromů atd.) mohou výslednou velikost populace (kůrovce snížit, ale také zvýšit, jak ilustruje příklad Tatranského NP v příloze).
Holosečné kácení má negativní vliv na vegetační složení obnovovaného ekosystému a zpomaluje proces jeho obnovy4. Pokud má mít zásah proti kůrovci aspoň nějakou naději na úspěch, musí být proveden výběrově (nikoli holosečí), včas, důsledně a rychle. Včasné pokácení kůrovcových stromů v hospodářských lesích je efektivnější než kácení v nesrovnatelně menších lesích ležících v chráněných územích, jež jsou určeny k jiným než komerčním účelům. Obzvláště v původních horských smrčinách je naprosto nezbytné ponechat les přirozené obnově.
Insekticidy mají malý účinek, neboť lýkožrouta, žijícího pod kůrou, vůbec nezasáhnou, zato však zahubí miliony jedinců jiných druhů hmyzu, které žijí na povrchu. Mnohé z těchto druhů jsou ohrožené, chráněné, mj. i celoevropskou sítí chráněných území Natura 2000. Mnohé druhy škůdců, včetně kůrovce, jsou v přírodě regulovány svými přirozenými nepřáteli, kteří přispívají k udržování jejich početnosti na relativně nízké úrovni5,6. Víme velice dobře, že snížením počtů jak škůdce, tak druhu, jenž jej reguluje, dochází k vychýlení dotyčného systému z rovnováhy s následnou možností toho, že přirozený nepřítel nebude nadále schopen škůdce regulovat, následkem čehož nastane gradace škůdce. Konkrétně tedy: pokud se stane, že insekticidy ovlivní početnosti přirozených nepřátel kůrovce na Šumavě, mohou insekticidy v delším časovém horizontu gradaci kůrovce podpořit, místo aby ji omezily.
Naše stanovisko je v plném souladu se zněním Dopisu účastníků Evropského kongresu biologie ochrany přírody premiérovi ČR ze 4. září 2009 (Příloha 2 - Kongresu se zúčastnilo 1200 vědců ze 65 zemí světa a znění výše uvedeného textu bylo prodiskutováno na speciální sekci věnované tomuto problému konané 4. 9. od 13:00.) a se stanoviskem České společnosti pro ekologii7, která zahrnuje 1838 členů.
Stanovisko bylo projednáno v jednotlivých pracovních týmech Centra pro výzkum biodiverzity, čítajících celkem 115 pracovníků. Jménem jednotlivých pracovních týmů:
Prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc., vedoucí Centra pro výzkum biodiverzity
Ing. Jiří Danihelka, PhD., vedoucí prac. skupiny, Botanický ústav AV ČR
Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., vedoucí prac. skupiny, Entomologický ústav AV ČR
Doc. Mgr. Martin Konvička Ph.D., vedoucí skupiny temperátní biodiverzity, BC AV ČR
Prof. Ing. Petr Ráb, DrSc. , vedoucí prac. skupiny, Ústav živ. fyziologie a genetiky AV ČR
Prof. RNDr. Jan Zima, DrSc., vedoucí prac. skupiny, Ústav biologie obratlovců
Doc. Mgr. David Storch, Ph.D., vedoucí prac. skupiny, Karlova univerzita
Doc. RNDr. Petr Bureš, Ph.D., vedoucí prac. skupiny, Masarykova univerzita
Prof. RNDr. Jan Lepš, CSc., vedoucí prac. skupiny PřF, Jihočeská univerzita
Na vědomí:
RNDr. Petr Nečas, předseda vlády ČR
Mgr. Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí
PhDr. Jan Stráský, ředitel Správy NP a CHKO Šumava
Ing. Vladimír Dolejský, Ph.D., ředitel odboru péče o národní parky, MŽP
Janez Potočnik, the European Commissioner for the Environment (dodána anglická verze)
reklama
Další informace |
Stanovisko pracovníků Centra pro výzkum biodiverzity k otázce regulace kůrovcové gradace v Šumavském národním parku včetně příloh a obrázků ve formátu pdf na www.sumava-kurovec.cz
Poznámky:
1 http://aktualne.centrum.cz/domaci/fotogalerie/2011/03/24/straskeho-zprava-o-kurovci-v-narodnim-parku-sumava/foto/362585/?cid=694982
2 Prof. Josef Fanta (Univ. Amsterdam), uznávaný vědec s evropským renomé ve svém rozhovoru pro Aktuálně.cz: http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=695536
3 Jedna dvousetletá časová řada je uvedena v příloze.
4 Odkazy a detaily jsou uvedeny v příloze.
5 Wermelinger B. 2004. Ecology and management of the spruce bark beetle Ips typographus – a review of recent research. Forest Ecology and Management 202: 67–82.
6 Kenis M., Wermelinger B., Grégoire J.C. 2004. Natural enemies of bark beetles. In: Lieutier, F., Day, K.R., Battisti, Gregoire, J.C., Evans, H.F. (Eds.), Bark and Wood Boring Insects in Living Trees in Europe, a Synthesis, Kluwer, Dordrecht, pp. 237–290.
7 http://www.cspe.cz/e107_files/public/sumava.pdf
8 http://www.cspe.cz/e107_plugins/seznam_clenu_CSE/seznam.php?to=20&start=0
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Nevěřte jim - ani slovo - 16. 4. 2011 - M.Z.Dobry den, popiste prosim nejaky vysledek te Vasi knizky s primou relevanci na vyvoj kurovcoveho loziska (rekneme sumavska "1.zona") obklopeneho uzemim s odlisnym "managementem". Zajima mne hlavne zda ty modely populacni dynamiky jsou i prostorove (kde prostorova poloha je jednou z promennych; to by mne zajimalo, zajimam se totiz sam abstraktnim matematickym modelovanim fazovych prechodu na velkych systemech) nebo zda jde "jen" o nejaky system diferencialnich rovnic nevelkeho poctu promennych. Nic proti vysledkum (treba i jen pro nekolik malo promennych) vhodneho systemu evolucnich rovnic - pocinaje klasiky Volterrou apod. Jsem ale silne skepticky, jak takoveto extremne zjednodusene a idealizovane (jinak to v matematice ani nemuze byt) modely maji rozhodnout, jak se v pripade kurovcove kalamity chovat. Ac matematik, zde bych se osobne tedy vzdy radeji spolehl na stalete zkusenosti praktiku - lesniku. No a pokud ty matematicke modely opravdu presvedcive ukazuji (svou skepsi k takovymto predikcim jsem jiz ale dal najevo) "cyklicnost" vyvoje takoveho velkeho lesniho masivu jako je Sumava (je nutne podrobne srovnani odlisnosti Sumavy a dalsich nasich, zvlaste severnich, horstev, ukazat jak se pro jednotliva pohori lisi prislusne parametry tech rovnic, jinak neuverim ze krome urcite abstraktni matematickezajimavosti maji ty vysledky relevanci pro konkretni region: proc vlastne takove obrovske kurovcove kalamity jako byly na Sumave ted a za Klostermanna nejsou dokumantovany z ostatnich nasich horstev? opravdu to vyjde z tech rovnic?) ) tak proc tohle vedci jasne nerekli pred 15 lety: chceme Sumavu takovou, ktera se obrovskou kurovcovou kalamitou (ktera dle nasich vypoctu nevyhnutelne nastane do 10 let) "ozdravit" od dedictvi chybnych lesnickych postupu poslednich staleti - a udelat z ni raj biodiversity a divociny. A tim se od matematiky dostavame k politice. Myslite, ze tohle by Vam lide - volici - opravdu odsouhlasili? Ja jsem pro striktni oddelovani vedy od politiky - a moje obcasna nezdvorilost v techto "sumavskych" debatach je dana prave znechucenim z toho, jak se tahle hranice (kterou by vedci meli udrzovat nalezite viditelnou) v pripade sumavske "ekologie" rozmyva. Politici se zastituji "vedou" a vedci zas politikou. (Treba tak, ze na neprijemne otazky odpovidaji "je to narodni park, plati tam tyhle a tyhle legislativni predpisy a basta" ;-) |
