Karel Jech: Svědectví k brutálnímu zásahu policie proti zeleným
Skupina Národního odporu již dávno zmizela za rohem Karlova náměstí a celý kordón se posunul až na křižovatku k Faustovu domu. Zde jsem znovu viděl Kateřinu. Stála na rohu u parku, na rukou měla pouta a stejný policista jí surově pouta kroutil tak, aby působil co největší bolest. Žádal jsem uniformované policisty o přivolání velitele zásahu. Nebylo mi vyhověno. Žádal jsem opakovaně okolo přihlížející policisty, aby zabránili kontaktu tohoto zuřivého a nekontrolujícího se policisty s Kateřinou. Konkrétně jsem žádal o zásah policistu č. 308 430. Upozorňoval jsem ho na nepřípustné násilí a psychický stav zasahujícího policisty. Bez odezvy. V brutálním násilí, údery tonfou i kopy vůči Kateřině pokračoval onen anonymní policista i po příjezdu služebního vozu. Znovu ji povalil bezdůvodně na zem a zaklekl na ni i když žádnou snahu o odpor neprojevila. Ani nemohla. Přes křik ostatních Zelených a jejich snahu Kateřině pomoci nikdo z okolo stojících policistů vůči kolegovi nezasáhl ani slovně.
Onen vzteklý policista nakládal Kateřinu do auta údery obuškem a nikdo z okolních policistů i když jsem je o to opakovaně žádal, nezabránil tomu, aby si sedl vedle Kateřiny na zadní sedadlo vozu. Co se dělo dále ve voze se mohu jen domýšlet, ale podle výrazu policisty a křiku z auta násilí pokračovalo.
Vůči ostatním Zeleným policisté zasáhli také i když s menší intenzitou. Jejich jednání bylo sice tvrdé, ale tito policisté, podle mého názoru, alespoň kontrolovali své jednání.
Proti jednání neoznačeného policisty, jehož tvář je však zachycena na fotografiích a jistě bude i na záznamech bezpečnostních kamer a videozáznamech Policie, podám dne 2. 5. 2006 stížnost na Inspekci ministra vnitra. Stejnou stížnost podám i na další policisty, kteří brutální jednání svého kolegy viděli, které jsem upozorňoval a žádal je o zásah proti zneužívání pravomoci veřejného činitele, a kteří nic neudělali.
O brutálním jednání Policie vůči neozbrojené a klidně se chovající ženě
mohou podat svědectví také:
Kateřina Jechová, Michal Uhl, Petr Slunéčko, děti Kateřiny Jacques, Petr
Hrdina, Miroslav Punčochář a další.
V Praze dne 1. 5. 2006
reklama
Autor je vedoucí oddělení vzdělávání a osvěty ministerstva životního prostředí.
Online diskuse
Paralela - 2. 5. 2006 - Radek SvítilObvykle se snažím nezapojovat do diskuse o zprávách a názorech (pokud nejde o něco, co bych měl z pozice šéfredaktora EkoListu po drátě vysvětlit), ale teď mi to nedá.Při výše popsaném incidentu jsem nebyl,ale jsem mnohem více nakloněn věřit Karlovi Jechovi než policii. Ale: mám hloupý zvyk si některé věci pamatovat. V roce 1998 (tuším) policie zmlátila v Praze několik občanů, kteří se nachomýtli k jejímu zásahu proti tzv. Global Street Party. Mezi nimi byla i nějaká žena středního věku, překladatelka, čekající na tramvaj. Proč to zmiňuji zde? Inu protože členem Tošovského vlády, která tehdejší policejní brutalitu následně posvětila, byl i současný předseda Strany zelených Martin Bursík (ministrem vnitra byl lidovec Cyril Svoboda). Bursíka považuji za velmi schopného politika. Tento incident by mu mohl připomenout, že má ve své politické minulosti cosi, za co by se měl omluvit. P. S. Zdůrazňuji, že jde čistě o můj osobní názor, nikoli o nějaké redakční stanovisko. |