Nikol Krejčová: Světový den biodiverzity
Třeba zrovna o původu potravy. Většina lidí je přesvědčena, že je získávána pouze zemědělskou výrobou. Ale není tomu tak, převážnou část jídelníčku obyvatel tropických oblastí tvoří organismy z volné přírody a lidé na celém světě konzumují mořské plody, řasy, ryby… Všechny tyto naše příjmy z volné přírody, tzv. externality, vyčíslila IUCN na 33 trilionů amerických dolarů, což představuje 40 % světové ekonomiky.
Již 29. prosince 1993 byla přijata Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD), k níž dodnes přistoupilo 193 států světa. Jejím cílem je zastavit úbytek biodiverzity. Bohužel snižování množství druhů se od té doby naopak zrychlilo, denně vymře asi 80 druhů. Jedná se tak o jedno z nejhorších vymírání v historii Země. Je způsobené člověkem, ať už nadužívámím zdrojů (vylovením všech ryb určitého druhu nebo vykácením lesů v celé oblasti), tak znečišťováním vod, vzduchu, půd, nebo zástavbou a fragmentací území.
Každý z nás by se měl proto zamyslet nad svým stylem života, protože jedinci tvoří společnost, a tak i způsob využívání přírody.
Další informace o tématu:
MŽP
WWF
International Year of Biodiversity
UNEP
Convention on Biological Diversity
IUCN
Primack, Kindlmann, Jirsáková: Biologické principy ochrany přírody.
reklama
Online diskuse
Hezký článek, ale ... - 24. 5. 2010 - Honza SmolaHezký članek, ale obávám se, že nejsme natolik uvědomělí, abychom byli ochotni a schopni zabývat se dopady našeho jednání na biodiverzitu. Kolik rodičů kupříkladu kouří dětem doma pod nosem. Jestliže nemyslíme na děti, budeme myslet na to, jak se daří divoké žouželi? Upřímně řečeno, moc se bojím, že striktními zákazy a příkazy nebude možné dosáhnout zastavení světového ochuzování biodiverzity. Vždy nám bude bližší košile než kabát. Jenže ani zákony moc nezmohou, nebude - li vůle je dodržovat a vymáhat. A tak jsem se dostal oklikou na začátek své úvahy, abych potvrdil, že uvědomělí sice moc nejsme, ale jediná cesta, jak se dostat z této zapeklité situace ven, spočívá v odpovědném přístupu každého z nás k životu vlastnímu i k životům ostatních (lidí, rostlin, zvířat). V tom s pisatelkou souhlasím, i když to bude patrně hodně těžké naučit se takto žít. Jiné cesty není... |
