https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/svuj-clanek-jsem-nepsal-proto-abych-nekoho-rozesmutnil-nebo-rozesmal
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ladislav Půlpán: Svůj článek jsem nepsal proto, abych někoho rozesmutnil nebo rozesmál

3.11.1999
Svůj článek jsem nepsal proto, abych někoho rozesmutnil nebo rozesmál. Impulsem k jeho napsání byla otázka položená čtenářům Ekolistu. Domnívám se totiž, že k zodpovědné odpovědi musí být dostatek informací o dané problematice. Za jejich dostatek však nepovažuji informaci, že Žlábek (Půlpán.....) je gauner a je třeba mu to zarazit, případně zabalený do obecně platných pouček z oblasti ekologie (gradologie - každá gradace má svůj počátek, vrchol a konec).
 
Za základní (na kterou si může každý odpovědět bez ohledu na znalosti) naopak považuji otázku, zda chci, aby lesy byly zelené či nikoli. Proto děkuji Ekolistu, že zveřejnil zatím nejhorší bezzásahovou zónu s projevem kůrovce - záměrně jsem k těmto obrázkům nedával žádný komentář, neboť se domnívám, že si ho každý udělá sám. Souvislá rozloha tohoto mrtvého lesa daleko převyšuje i ty největší šumavské holiny. Na obrázcích by ale zrovna tak mohly být i holiny, protože i ty jsou důsledkem bezzásahových přístupů - šířením kůrovce ze špatně vymezených bezzásahových zón. Cílem lesníků však není mrtvý les ani holiny, ale les zelený. K tomu se takřka od počátku vyvíjela aplikovaná lesnická věda - ochrana lesů. Pokud je řádně prováděna od počátku, nejsou převážně preventivní opatření v lese viditelná. Teprve, když dojde k přemnožení některého druhu, který působí poškození, činí se opatření, která již jsou patrná. Vždy se ale vychází z konkrétních okolností a volí se adekvátní opatření z cílem omezit škody na nezbytně nutnou míru. (Proto jsem použil srovnání s požárem).

V tom je rozdíl mezi těžbou nahodilou a úmyslnou - zatímco úmyslná těžba je těžba plánovaná se vší odpovědností (v současnosti se preferuje obnova porostů podrostním způsobem bez holin), tak nahodilá je vždy důsledkem přírodních procesů a něčích předchozích rozhodnutí, přičemž na těchto rozhodnutích se, ať už přímo či nepřímo, podíleli někteří z těch, kdo dnes kritizují vznikající holiny (mimochodem - ve svém článku jsem nepsal nic o velikosti rozdílu, ale rozdílu jako takovém). Vzniklé holiny jsou v tomto případě bohužel daní za to, že další porosty byly uchráněny před kůrovcem asanačními zásahy v místech současného přemnožení.

Proti tomu existuje postup, který jsem pro sebe nazval pštrosí politika. Strčit hlavu do písku a neustále tvrdit, že se (dle pouček o gradaci) kůrovec zastaví sám. Toto sice obecně platí, ale nikdo neřekl, kdy a kolik lesa mezitím odumře. V tom je podstatný rozdíl mezi naší a německou stranou. Lýkožrout smrkový totiž žije převážně na smrku, takže poté, co v Bavorském parku sežral smrčiny, rozptýlil se do kraje, kde vyžírá smrkové selské lesy, zatímco uvnitř parku se žír zastavil o bukojedlové porosty, které na jižních stráních dominují. Naproti tomu na české straně má prozatím neomezené množství potravy - dospělých smrků, prakticky bez příměsi dalších dřevin.

Ostatně i na německé straně nikdo veřejnost nepřipravil na to, že dospělé smrčiny velkoplošně odumřou a že se ve velkém rozběhne druhotná sukcese. Naopak dnes již odvolaný ředitel Bavorského parku tvrdil veřejnosti ještě v létě 1996, že se kůrovcová kalamita zastavuje a rozpad nehrozí. Když na podzim kůrovcem napadené smrky ztratily jehličí, nebylo možné pro nápravu stavu nic dělat - nezbývá než přesvědčovat veřejnost, že to byla ta nejlepší cesta - i prostřednictvím letáků, o kterých byla řeč. Možná, že se podaří část veřejnosti a turistů přesvědčit, ale zdaleka ne všechny - z některými obyvateli německých obcí v okolí parku jsem měl možnost mluvit a nezdálo se, že by oplývali nadšením.

Na rozdíl od německé strany, kde kůrovec to, co již mohl zahubit, zahubil, je na naší straně ještě dost porostů, které je možno uchránit. Protože se nedomnívám, že je správné nechat pokračovat velkoplošné odumírání dalším šířením kůrovce, nedomnívám se, že blokování asanačních zásahů bylo správným řešením.

Závěrem pár slov ke své osobě - jsem skutečně pracovníkem ředitelství Lesů České republiky, s.p., Hradec Králové. Zodpovídám za úsek ochrany lesa. Tuto skutečnost jsem neuvedl ne proto, že bych se za ní styděl, ale proto, že NP Šumava nespadá do správy našeho podniku. Otázkami okolo parku se zabývám ve svém volném čase jako soukromá osoba, s podporou svého domovského článku Asociace Brontosaura (většina členů totiž na Luzném byla). Většina těch, které jsem ve svých článcích kritizoval, mne zná, takže ani před nimi se neskrývám. Rovněž s členy Hnutí Duha jsem měl možnost již nejednou tuto problematiku probírat, včetně těch míst, o kterých se namátkou zmiňuje mgr. Banaš (toho, pravda, neznám, ale vzhledem k uváděným datům se domnívám, že se jedná o aktivistu hnutí Duha - pokud má však zájem o dialog, žádám Ekolist, aby mu sdělil můj e-mail). Jsem i nadále připraven vést diskusi o věcných otázkách, ale nejsem ochoten reagovat na osobní útoky a urážky, argumenty složené z vět vytržených z kontextu, případně založené na tom, kolik titulů mají zastánci jednoho nebo druhého názoru. Nezlobte se, ale na to nemám ani chuť ani čas (na to mi stačí diskusní pořady našich TV).


reklama

Ladislav Půlpán
Lesník, člen ZČAB Dino Hradec Králové
tisknout poslat  twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist