David Mareš: Těžba popovodňových říčních nánosů v CHKO Český kras - reakce na článek z MfDnes

Vážení přátelé, v dnešním vydání Mladé fronty Dnes byl otištěn článek "Užovka brání vyčištění Berounky v Karlštejně" od pana Ivo Čermáka. Článek bohužel prokazuje nedostatečnou informovanost a je velmi zavádějící. Problém povodní a ohrožení obce Karlštejn (ale i jinde) spočívá ve zcela jiných okolnostech nežli v nánosech v řece Berounce. Od chvíle kdy se začne zvyšovat průtok vody řekou nad běžný stav, zvýší se automaticky pohyb sedimentů dna. Jak se povodňová vlna zvyšuje, zvyšuje se odnos sedimentů jak kvalitativně (dávají se do pohybu větší a těžší částice), tak kvantitativně (zvyšuje se množství odnášených sedimentů). Až ve chvíli, kdy povodňová vlna začne klesat, začne se zpomalovat pohyb sedimentů a nastane jejich usazování. Povodňové nánosy tedy nejsou příčinou, ale následkem povodní.

Vzhledem k profilu dna mají navíc povodňové nánosy nějaký vliv pouze při menších povodňových stavech, maximálně do úrovně desetileté vody. Při vyšších povodňových stavech je vzhledem k rozšiřování průtočného profilu řeky jejich podíl na odtokových poměrech v řádu setin až desetin procent. Hovořit proto o problematice těžby říčních náplavů u obce Karlštejn jako o záležitosti volby mezi životy zvířat a lidí je směšné. Zájem těžby povodňových sedimentů je především zájmem firem které tyto práce realizují. Čím více odtěžených kubíků, tím více peněz ze státních dotací a z kapes daňových poplatníků putuje jako zisky firmám, které se často navíc výhodně znásobí prodejem vytěžených štěrkopísků. A argument protipovodňových opatření příslušně připepřený ochranou lidských životů je chytře volené citové vydírání.

Co se týče Karlštejna a jako takového, tak daleko zásadnější vliv na povodně měl například nevhodný průtočný profil mostu který nepojal povodňovou vlnu, způsobil vzdutí a voda se přelila přes železniční trať. Další voda pronikala železničním podchodem. Společně tyto dva zdroje způsobily zatopení části Karlštejna za železniční tratí k němuž vůbec nemuselo dojít. Místo bagrování nánosů v řece by tedy bylo podstatné vybudovat další menší přemostění ve valu navazujícím na Karlštejnský most a zajistit protipovodňové zábrany železničního podchodu ve stanici Karlštejn.

Další podstatná okolnost která zvýšila povodňovou vlnu v obci Karlštejn pro změnu na druhém břehu je umělý návoz v nivě řeky na němž byla postavena restaurace a obecní parkoviště. Místo odtěžení alespoň části tohoto valu po povodni dochází naopak k jeho novému nasypávání a rozšiřování do koryta řeky. Proti tomu ovšem obec Karlštejn neprotestuje, neboť z parkoviště poblíž hradu Karlštejna jí plyne mnoha set tisícový příjem do obecní pokladny. Další překážkou v korytě řeky je dnes již zcela nepotřebný jez zvyšující hladinu až o jeden metr. Uvedené zábrany v průtoku řeky mají o několik řádů větší vliv na povodňové poměry řeky nežli sedimenty v korytě řeky.

Jako obvykle, i v tomto případě je využíváno lidského neštěstí a velkých emocí pro podporu komerčních cílů bez ohledu na skutečná a objektivní fakta.

---

reklama

---