https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-hyjanek-vyzva-2-c-co-ocekavaji-lidri-zeleneji-orientovaneho-businessu-od-zelene-ekonomiky
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Hyjánek: Výzva 2 °C – co očekávají lídři „zeleněji“ orientovaného businessu od zelené ekonomiky?

15.11.2011
V přípravě na nadcházející klimatickou konference v jihoafrickém Durhamu uveřejnila organizace Charlese prince z Walesu, další, v pořadí již pátou výzvu, ve které se špičky environmentálně gramotného businessu hlásí k cíli omezení velikosti antropogenní klimatické změny na 2 °C a k celé řadě preventivních i mitigačních opatření.
 

Text výzvy (prozatím v angličtině a dalších světových jazycích) je dostupný zde: http://www.2degreecommunique.com/The-Communique.aspx .

Před dvěma lety byl uveřejněn podobný dokument při měsíce před konferencí v Kodani. Český překlad Kodaňské výzvy je dostupný zde: http://www.copenhagencommunique.com/images/stories/final-copenhagen-communique-czech.pdf

Zatímco Kodaňská výzva požadovala především přijetí emisního stropu a dlouhodobou cestu ke snížení emisí s důrazem na roli rozvinutých zemí jako průkopníků tohoto procesu (tedy cílů, které v Kodani nebyly přijaty v závazné podobě), výzva 2 °C staví na pojmu zeleného růstu: „zelený růst nabízí možnost k vytvoření lépe prosperující a resilientní ekonomiky a schopnost inovace, vzniku nových průmyslových odvětví a pracovních míst… pokud podnikneme správné kroky, zabezpečíme vznik ekonomiky s nízkými uhlíkovými emisemi, která je více resilientní, efektivnější a méně zranitelná globálními otřesy…“.

Výzvou 2 °C se její signatáři hlásí k prosazení celé řady opatření, jak na poli mezinárodní (mezivládní) spolupráce, tak i ve vlastní ekonomice. Je velmi povzbuzující, že zde je klíčový požadavek stanovení „ceny (emitovaného) uhlíku, která je dostatečná k prosazení potřebných aktivit a zároveň je v dlouhodobém výhledu stabilní“. Signatáři požadují od vlád prosazení legislativního rámce na mezinárodní, národní i lokální úrovni, sami se pak zavazují k práci na dosažení klimatického cíle. Výzva prakticky končí tímto prohlášením: „Jako leadeři podnikového světa věříme, že jedinou udržitelnou budoucností našich firem i celého světa je vybudování robustní, zelené a klimaticky resilientní ekonomiky“,

Z tohoto pohledu je podstatné, že mezi signatáři jsou „těžké“ váhy energetického průmyslu a metalurgie, jako ALCOA, BP a Shell a také banky jako ING, Lloyds, KBC, zajišťovna Swiss Re.

ICT svět zastupují například SAP a Vodafone, další výrazně známé značky jsou třeba TESCO, Adidas, Puma, Phillips a Nestle a Unilever. Automobilky v tomto přehledu příznačně chybí, je zde pouze Rolls-Royce a Toyota Turecko(!), ze subdodavatelů pak například Pirelli.

Letecké společnosti zastupují třeba Air France a KLM. Firmy De Beers nebo Johnson Matthey netřeba dlouho komentovat.

Ke dni zveřejnění výzvy 20. 10. 2011 ji podepsalo 115 evropských firem, 29 asijských (RICOH, ale i firmy z Číny a Indie), 18 jihoamerických (známý je CEMEX) 16 afrických (například AngloGold Ashanti), 16 australských (například logistická firma John Swire & Sons a několik pojišťoven a penzijních fondů) a 13 severoamerických firem (nejznámější jsou Johnson&Johnson a P&G, eBay a již zmíněná ALCOA).

Pokud se podíváme na klíčové výrazy (tagy) použité v dokumentu, nalezeneme zde:
Ekonomie, ekonomický – 10x
Riziko – 7x
Environmentální – 6x
Resilience (i jako adjektivum) 5x.
Udržitelný – 4x
Růst – 3x
Efektivita(efficiency) - 2x
Naproti tomu se zde nevyskytuje výraz obnovitelný (zdroj, energie).

Výrazně nové je používání výrazu „resilience“, který je zde v následujících konstelacích:
- Ekonomika více prosperující a resilientnější
- Ekonomika resilientnější, efektivnější a méně zranitelná globálními otřesy
- Rozvoj nízkouhlíkový a klimatický resilientní
- Infrastruktura nízkouhlíková a resilientní
- Ekonomika zelená, robustní a klimaticky resilientní

V tomto kontextu je zřejmé, že výzva vcelku poučeně zachází s konceptem resilience, který dle definice „otců zakladatelů“ tohoto oboru znamená schopnost systému absorbovat změny (schopnost tlumit narušení) a reorganizovat se, aby si zachoval v podstatě stejnou funkci, strukturu, identitu a zpětné vazby. (http://www.resilience.cz/glosar-hlavnich-pojmu-resilience/ podle http://www.resalliance.org/index.php/index.php?id=639&sr=1&type=pop)

Z tohoto hlediska by tedy měly uvedené firmy přijmout za své tyto základní resilientní přístupy:

- Zvýšit a podporovat diverzitu, různorodost
- Dosáhnout optimálního stupně otevřenosti a konektivity
- Zvýšit a udržovat rezervy v materiální i nemateriální podobě (například v případě udržení zkušených dlouhodobých pracovníků)
- Zkrátit a posílit zpětné vazby v podniku i v okolní společnosti
- Operovat v modulárním režimu, kdy podnik je schopný pozdržet šíření šokové události, nebo izolovat od ní své klíčové složky

Zdroj: www.resalliance.org, Resilience Assessment, kapitola 3.3

Mnohé z těchto principů jsou v přímém rozporu s fungováním globálních firem, které často operují „just-in-time“, bez podstatných rezerv, s hierarchickým řízením které netoleruje samostatnost poboček a často bohužel i s potlačováním toků kritických informací. V takto strukturované firmě se šíří krize jako lesní požár a chybí zdroje lidské i materiální, které by ji mohly zastavit.

Otevřenou otázkou je, jak lze resilientního přístupu dosáhnout v podmínkách „zelené“ ekonomiky, která je v případě rozsáhlého využívání obnovitelných zdrojů energie klimatickými krizemi daleko zranitelnější, než ekonomika „fosilní“. Větrné elektrárny musí vzdorovat tornádům, fotovoltaické parky mohou ohrozit záplavy, sklízeň energetické biomasy kromě předchozích rizik ohrožují i požáry a neúroda obecně. Navíc je zde nutnost přenosu elektrické energie z intermitentních obnovitelných zdrojů v měřítku celých kontinentů, kdy energetické zdroje jsou využívány v „just-in-time“ režimu, celá síť je plně propojená a operuje bez rezerv (doporučuji(!!!) blog The Economist: Babbage pro představu, jaké to má následky: http://www.economist.com/blogs/babbage/2011/09/reliability-grid)

Cesta k resilientní ekonomice bude patrně daleko delší a trnitější, než signatářské firmy doufají. Útěchou jim a nám všem budiž, že jiná než resilientní ekonomika v následujících dekádách nebude možná… A tato maxima ve výzvě 2°C je!

reklama

 
Tomáš Hyjánek
Autor se zajímá o problematiku ropného zlomu a resilience, publikuje též na Energybulletin.cz
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist