Ivan Sommer : Trocha rozjímání o přírodě a běhu času

Ať už si to připustíme nebo ne, lidé jsou děti přírody a ta je v jejich snahách občas usměrní velice rázně Současně je příroda zdrojem poznání, inspirace a také pohody, i když někdy mám dojem, že diskuse o životním prostředí jsou naplněny jenom nářky.

Selata prasete divokého (sus scrofa).
Foto: Ivan Sommer

Jak ten čas plyne a léta přibývají, stále více pociťuji, že zdánlivě drobné přírodní jevy jsou schopny naplnit mysl pohodou. Vystihl to i Václav Cílek ve svém díle „Krajiny vnitřní a vnější“ v úvaze o seniorech posedávajících v parku na lavičkách a pozorujících své okolí - hrající si děti, pejskaře, květiny, stromy atd.. Tento kontakt se světem, jevící se jako nicotný, je pro mnohé z nich důležitější životní jistotou než debaty o jaderné elektrárně nebo udržitelném vývoji, popřípadě zájezd k moři.

Digitální fotoaparáty, nyní již poměrně levné, umožňují snadno zachytit prchavé okamžiky a později se jimi těšit. Někdy ovšem odhalují a dokumentují nemilosrdně nejen velké ale i nepatrné změny. Přečetl jsem si, že jistý fotograf získal mezinárodní věhlas za sérii každodenních snímků své osoby snad v průběhu 2-3 let. Co může být na tom zajímavého? Ukázalo se jen, že jeho tvář zřetelně zestárla, třebaže byl v rozkvětu sil. To je osud každého z nás, ačkoli mívám dojem, že někdy se ti mladí chovají s takovým rozmachem, jakoby byli nesmrtelní.

Také jsem „na stará kolena“ začal objevovat „nový“ svět kolem sebe. A vlastně náhodou, protože jsem si fotoaparát pořídil jako zápisník. Mám sice obrázků hodně, ale nejsem si jist, zda bych byl schopen s nimi předat i stav své mysli.. Přesto jsem neodolal přiložit záznam dvou zážitků. Ta poněkud nepřehledná pruhovaná změť je z letošní úrody selátek v oboře nedaleko Brna. To bylo strkání se a kvikotu! U obce Nedvědice od Chlébského stéká potok na jaře obklopený tisíci bledulemi. Něco takového jsem nikdy neviděl. Jaro je ovšem za námi a nadcházející léto mi připomíná s lítostí, že ten nejdelší den roku 21.června se pro osobu mi blízkou svého času změnil na nekončící noc. Takový je ovšem přírodní běh života, že stále někde něco končí a jinde začíná, moje bývalá spolupracovnice přivedla nedávno na svět roztomilého chlapečka.

	Bledule jarní (leucojum vernum).
	Foto: Ivan Sommer

---

reklama

---