Jan Wünsch: Umí někdo zodpovědět tyto prosté otázky?

Existuje ZO SZ Praha 5? A byl tedy vyloučen jeden ze zakladatelů evropských zelených Milan Horáček z naší strany (Strany zelených - pozn. red.)? Existuje na tyto otázky oficiální odpověď? Nebo si jen tak všichni ze všech děláme srandu? Existuje ještě naše strana, nebo si na ní jen tak nezávazně hrajeme? Kdo je tady pánem: kmán, či dráb? Kde je stranická průhlednost? Otevřené účetnictví na internetu? Kdeže loňské sněhy jsou? Lhal jsem všem těm, které jsem do téhle strany vlákal? Lhal mi ten, který vlákal mne? Nebo jsem si lhal sám, když jsem si představoval, že vstupuji do strany nového typu, která chce změnit ustálenou (post)bolševickou politickou praxi? Nevím jak pro vás, pro mne jsou tyhle otázky dost závažné. Proto na ně nechci slyšet odpověď(?) ani od těch, kteří mají podobné pochyby, natož od těch, kteří jen žonglují slovy (nechci jmenovat).

Ukázalo se, že naše strana, po počátečních nadějích o politickém sjednocení zelenopestrého proudu, je vlastně jen prázdnou skořápkou mající vytvořit pozadí ambiciosním osobnostem pod pláštíkem jakési "ekonomické záchrany". Tvrdím, že nemá smysl kohokoli kamkoliv kandidovat, pokud neexistuje nějaká vážná platforma, cosi, co nás, jedince, činí celkem - a celek je v mém pojetí to, čemu se říká nejmenší společný jmenovatel. Kandidovat kohokoliv kamkoli mohu jen tenkrát, pokud mu mohu věřit. Protože jej deleguji vždy sám za sebe.

Pokud neumíme najít onoho "nejmenšího společného jmenovatele", ať tahle strana zkrachuje - opovážlivě tvrdím, že prachy nejsou prioritou.

Hledejme to, co nás spojuje. Ukažme zejména sobě samým, že jsou tu důležitější věci, než peníze, moc, ambice atd. Zkusme se vrátit k osobní svobodě a odpovědnosti za tento svět, jehož jsme spolutvůrci, bez ohledu na směšné a hloupé kličky, smyčky a ambice.

Evropské volby jsme prošvihli. Žádná škoda, byli jsme nezralí.

Naše strana má šanci, pokud se naučíme být pestří. Dokud to neumíme, musíme se hádat, nálepkovat a vylučovat. Dokud se nenaučíme sjednocovat, nemáme nárok na kandidaturu kamkoliv.

Strana zelených je dobrá značka, která čeká na obsah. Ne na geniálního vůdce následovaného libovolným kývavým stádem.

Lišíme se? Lišme se. Anebo se nechtějme tvářit, že jsme "jiní".

Zkrachuje-li tahle strana finančně, nic se nestane. Její smysl není v billboardech, tv spotech, geniálních vůdcích. Nehrajme si na pop-music, hygienické vložky, či cukrovinky.

Tahle strana má smysl jen tenkrát, pokud skutečně bude. Bude-li mít funkční zázemí dole, stabilní základnu v ulici či obci, v níž bydlíme, má smysl a oprávnění. Dokud si ale chceme jen na něco hrát, vytvářet zdání čehosi, co není, bylo by asi lépe, kdybychom vstoupili do některé z pevně etablovaných stran, ať už to bude ODS, KSČ(m), ČSSD, ČSL (v pořadí podle preferencí, ale vybrat si lze adlib.). Perme se a žerme se, dokud ničeho jiného nejsme schopni. Nelžeme si však. Nedávejme hlas nikomu, kdo nás není ochoten zastupovat. Plivněme na každého, kdo plive na nás. Nedejme se zastrašit drsnými slovy sebebolševičtějšího kalibru. Buďme svobodní a poctiví - jen tak můžeme vytvořit skutečnou alternativu současné šaškárně.

Nevolme menší zlo. Volme jen to, co skutečně chceme. A vůbec nevadí, budeme-li si to ještě pár let formulovat. Nebuďme závislí na ekonomických stereotypech, nevěřme lžím. Nic se nestane. Pokud se nenecháme zblbnout, vyjdeme z tohoto neúspěchu silnější a svobodnější, připravenější dospět k tomu, co chceme. Pojďme se kamarádit a hledat, co nás spojuje. Máme něco takového?

Omlouvám se za množství slov a zdravím všechny, ať už je štvu čímkoliv. Prosím, abyste ocenili, že přes svou sprostotu a přímočarost ušetřil jsem vás tentokrát řady vulgarismů a shnilých rajčat, jež jsou mi vlastní. Na militantnosti jsem však neslevil a nehodlám se za to omlouvat, naopak se chci omluvit všem, jichž jsem se nedotkl.

---

reklama

---