Martin Konvička: Ve "Stanovisku" leccos chybí
Dále zde chybí zdůraznění, že druhová skladba dřevin je pro ochranu biodiverzity podmínkou nutnou, nikoli však dostačující: neméně významná je věková struktura, zakmenění, charakter lemů, distribuce nelesních ploch apod. Řada ohrožených lesních druhů je závislá na různých typech narušení, přirozených (vítr, voda, hmyzí kalamity) nebo zajišťovaných tradičním hospodařením (pařezení, lesní pastva, export živin). Kde není vyhnutí, je třeba podporovat či obnovit historické disturbanční faktory, a to i na úkor produkce.
V návrhové části stanoviska nelze mít námitek vůči podpoře přirozené druhové skladby, upuštění od vápnění, snížení stavů zvěře, ochraně přírodních rezervací (včetně bezzásahového pro vybraná území) či stanovení přísných pravidel pro zalesňování. Absolutní prioritou se musí stát zvýšení podílu starého a mrtvého dřeva v porostech. "Stanovisko vědců" ale pomíjí některé problémy, bez nichž se ochrana lesní bioty neposune z roviny prázdných deklarací.
- Podporu a cílenou obnovu výmladkového hospodaření. Výmladkové lesy s krátkým obmýtím (tzv. pařeziny, či nízké a střední) byly po staletí dominantní formou lesního hospodaření v nížinách a pahorkatinách. Umožnily zde přežít podstatné části evropské lesní bioty i poté, co se po ranně středověkém odlesnění drasticky snížila celková rozloha lesů. Většina druhů řídkých a světlých lesů dnes vymírá, případně byla zahnána do pasek a lemů, kde přežívá v kriticky oslabených populacích. Hustě zakmeněný, stinný les představuje v nížinách kvalitativně nové stanoviště, čemuž odpovídá praktická absence zajímavějších rostlinných a živočišných druhů.
- Lokální obnova lesní pastvy. Lesní pastva měla v minulosti pro některé druhy srovnatelný význam jako výmladkové hospodaření. Historicky nahradila tlak velkých býložravců a zajišťovala otevřenou, savanovou strukturu lesních porostů. Pastevní lesy již u nás neexistují, jejich pozůstatky však představují jedny z nejbohatších stanovišť, mj. i díky přítomnosti starých stromů. Protože obnova lesní pastvy bude nezbytná pro záchranu některých kriticky ohrožených druhů, lesnická legislativa ji v odůvodněných případech musí připustit.
- Lokální redukce lesnických meliorací. Meliorace a následné odvodnění celých povodí ohrožují přirozenou dynamiku rašelinišť v horských a pánevních oblastech, bez likvidace lesnických meliorací v sousedství stávajících rašelinišť jsou tato odsouzena k brzkému zániku.
- Zákaz zalesňování při horní hranici lesa. Scénáře globálního oteplování předpokládají nejintenzívnější tlak na bezlesá stanoviště nad horní lesní hranici, zejména v málo rozlehlých a středně vysokých pohořích, jako jsou naše Krkonoše a Jeseníky. Jedinou myslitelnou obranou je opět přirozená disturbanční dynamika, jež může pozdržet zatažení horských bezlesých stanovišť souvislým lesem.
- Vynětí stanovišť kriticky ohrožených druhů z dosahu běžných předpisů. Příkladem, kdy se lesnické předpisy neslučují s ochranou kriticky ohrožených druhů, je povinnost okamžitého zalesnění holin. Krušnohorské a jizerskohorské holiny, následek imisí v 80. letech, dnes hostí naše největší populace evropsky ohroženého tetřívka obecného. Trváme-li na opětovném zalesnění těchto stanovišť, bezprostředně ohrožujeme přežití druhu a současně prokazatelně porušujeme mezinárodní závazky.
- Zákaz zalesňování tam, kde to ohrožuje ochranářsky významné druhy či stanoviště. Lesů v ČR není nedostatek - a lesnatost, nejvyšší za posledních 500 let, se dále zvyšuje sukcesním zarůstáním opuštěných ploch. Šance, že nově založené lesy v oblastech s nízkou celkovou lesnatostí přispějí k ochraně biologické rozmanitosti, je mizivá. Zalesňování postihuje marginální pozemky, čímž likviduje poslední zbytky přirozených biocenter: mokřadní louky, suché stráně, meze, úhory, obecní pastviny. I degradovaná louka či lesostep je biologicky nesrovnatelně hodnotnější než uměle založený les, totéž platí o zakládání lesů v rámci rekultivací po těžbě nerostných surovin.
Pozn. red.: Martin Konvička tuto svou reakci na "Stanovisko" napsal do diskuse na serveru Silvarium.cz, odkud jsme ho převzali.
reklama
Online diskuse
ke stavu lesů - 2. 11. 2006 - oponentBotanici si dost odporují. Na jedné straně chtějí zvýšit množství mrtvého dřeva v lese (souhlas, to už se v praxi Lesů ČR nějaký čas děje, protože není ekonomicky efektivní větve a klest odstraňovat a nikdo o ně nemá zájem jako dříve), na druhé straně chtějí oživit zaniklé způsoby výmladkového hospodaření a pastvy zvířat v lese, což je v rozporu s ochranou lesa a vede jenom k jeho degradaci. Je zajímavé, jak ochranáři v zájmu ochrany nějakého druhu jsou ochotni bojovat za každou cenu proti přirozeným procesům sukcese a stabilizace krajiny. . Jako by měli klapky na očích, viděli jen ten svůj druh a ne přírodu v jejím komplexu. Skutečností je výrazné zvyšování podílu listnáčů v našich lesích za posledních 50 let, zvyšování výměry lesa, zvyšování dřevní zásoby v lesích a průměrného stáří lesa, tím vším se lesy přibližují k přirozenějšímu stavu a je to jednoznačně pozitivní jev, také s ohledem na ekologickou stabilitu krajiny, vodní režim, odtok vody, klima. Botanická biodiverzita by se neměla stát zaklínadlem a terorizujícím prostředkem . |