https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vliv-umeleho-osvetleni-na-zivou-prirodu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Kondziolka, Pavol Ďuriš: Vliv umělého osvětlení na živou přírodu

5.12.2007
Ukazuje se, že z přírody už místy vymizely druhy (a nebo se počet jejich příslušníků velmi zmenšil), které jsou závislé na přírodní noční tmě. Platí to hlavně pro hmyz, plazy a obojživelníky. Například z osvětlených parků se stávají téměř pouště. Sice zelené, ale do značné míry mrtvé.
 

Lidé sice většinu noci spí, ale hodně živočichů je aktivních právě v noci. Od té doby kdy se svět stal zářivějším a jasnějším, život mnohých zvířecích i rostlinných druhů se dramaticky změnil. Nedostatek tmy v noci narušuje život mnohých organismů v přírodě – jsou totiž přizpůsobeny na život potmě. Světelné zdroje instalované člověkem tak každoročně zaviní smrt miliónů z nich. Nevhodné noční osvětlování rozvrací noční ekosystémy a mate stěhovavé ptáky. Z dálky nápadné lampy se zastaralými rtuťovými výbojkami a netěsnými kryty svítidel jsou smrtelnou pastí pro hmyz, mnohdy i pro ohrožené druhy. Prospěch z toho mají snad jen netopýři, kteří na rojích hmyzu pod lampami mají bohatou hostinu.

Nevhodne smerovane reflektory.
Nevhodně směrované reflektory mohou lákat hmyzí jedince z velké dálky.
Foto: Jan Kondziolka

Krmítko pro netopýry.
Krmítko pro netopýry.
Foto: Jan Kondziolka

Hmyz

Noční tanec rojů hmyzu okolo pouličních lamp nemá nic společného s jejich přirozeným životním rytmem a zpravidla končí jejich smrtí. Účinku lamp na hmyz se věnovaly mnohé odborné studie a bylo například zjištěno, že jen světelné písmena reklamy v centru rakouského města Graz přilákají ročně asi 350 000 hmyzích jedinců. Jako omámení přilétají i z velkých dálek, doufající že tady najdou potravu, partnera a nebo vhodné místo ke kladení vajíček. Někteří zoologové jsou přesvědčení, že takovéto „světelné pasti“ se významně podílejí na ochuzování druhové rozmanitosti hmyzu. Nejde přitom o komáry, ale o druhy nezbytné pro reprodukci mnoha druhů rostlin, ba i pro plodnost ovocných stromů.

Hmyz po dotyku žhavé výbojky většinou umírá.
Hmyz po dotyku žhavé výbojky většinou umírá.
Foto: Jan Kondziolka

Stromy

Na blízkost silných světelných zdrojů reagují dokonce i stromy a to opožděným opadáváním listí nebo předčasným úhynem. Některé druhy, například platany, jsou na světlo obzvlášť citlivé. Ty, které jsou v blízkosti lamp nepoznají, že přichází zima. Listy se jim neobarví, ale v plné zeleni zmrznou, a až potom opadnou. Svítit na památkově chráněný strom je asi spolehlivý způsob, jak se jej do deseti, dvaceti let spolehlivě zbavit.

http://amper.ped.muni.cz/noc/stromy/

Komu vadí památný strom? Ostrava, Husův sad.
Komu vadí památný strom? Ostrava, Husův sad.
Foto: Jan Kondziolka

Vodní živočichové

Mořské želvy na plážích, odkud je patrné umělé světlo dále na břehu, většina želv, které se vylíhnou, hyne, protože se místo k moři vydá od něj. Nejde ale zdaleka jen o želvy. Umělé osvětlování rozvrací všechny vodní ekosystémy, neb mnohé organismy v nich jsou závislé na temných bezměsíčných nocích. Osvětlení větší než asi setina luxu již omezuje např. vyplouvání dafnií k hladině, tedy i konzumaci fytoplanktonu. Pobřežní oblasti se tak postupně eutrofizují. Samozřejmě že podobné příklady by se daly najít i v našich sladkovodních vodách.

Ptáci

Méně nápadný vliv mají noční světla na tažné ptactvo. Asi dvě třetiny ptáků totiž táhnou hlavně v noci, to se týká hlavně malých druhů, které neplachtí, ale trvale mávají křídly, tj. např. zpěvných ptáků. Kanadský odborník a zakladatel „Light Awareness Program“ (program světelné osvěty) Michael Mesure odhaduje počet ptáků, které se v Severní Americe střetnou s osvětlenými budovami na sto miliónů ročně. V Torontě našel během jednoho roku pod výškovými budovami zástupce 129 ptačích druhů. Oslnění ptáci míří přímo na světelný zdroj a nestačí zaregistrovat překážky. Náraz ve vysoké rychlosti pro ně většinou končí smrtí. Ptáci žijící ve městech někdy reagují na rušivé světlo změnami životního rytmu. Někteří z nich zpívají anebo pokračují v krmení mláďat i v noci. Byly dokonce zaznamenány i případy zimního zahnízdění, vylíhlá mláďata ale brzy zemřely zimou nebo hladem.

Zdroj: http://amper.ped.muni.cz/light/koncepty/wildlife.html a leták Zachráňme noc.

http://homepage.mac.com/taosharon/Movies/iMovieTheater10.html
reklama

 
Jan Kondziolka, Pavol Ďuriš
Autoři jsou redaktory Instantních astronomických novin (www.ian.cz)
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist