https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/volbou-quotspravnych-kriteriiquot-mohu-poslat-do-kolen-jakoukoliv-energetiku
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ing. Jiří Tyc: Volbou "správných kritérií" mohu poslat do kolen jakoukoliv energetiku

1.9.2003
Přečetl jsem si se zájmem v časopisu EkoList článek s názvem Jak šetrný je vítr? Jinak názor pana Josefa Štekla v článku, že jádro se nemůže s větrem vůbec srovnávat, je jen jedním z úhlů pohledu. Věřím, že úmysly pana Štekla jsou upřímné. Na druhou stranu jsou taková srovnání "pro kočku". Pokud si totiž zvolím "správná kritéria", mohu poslat do kolen jakoukoliv energetiku ve srovnání s jakoukoliv jinou. Na tom se myslím shodneme…
 
Ta kritéria musí být komplexní, jinak je takové srovnání zavádějící. Když si laik, který má navíc rád přírodu, přečte vyjádření pana Štekla, je schopen vytáhnout do ulic proti jaderným elektrárnám a podpořit energii z větru. Jenže my musíme dát například přednost stabilitě dodávek před tím, že z větrné energetiky nejsou žádné odpady a že se vrtule dají dobře demontovat. Mimochodem, když jsme u té energetické náročnosti na výrobu VE, já si myslím, že se energie vložená do stavby JE Temelín taky vrátí během dvou nebo tří let. Za dva roky vyrobí Temelín cca 24 TWh. A to je nějaký výkon. Takže i tady bych byl opatrný…

Dalším z možných srovnání je srovnání podle programu Extern E. EU deset let zkoumala vnější náklady na výrobu elektrické energie z různých zdrojů. Zde vyšla nejlépe energie z větru (nejmenší vnější náklady), hned za ní je energie z jádra. Daleko vzadu jsou například uhelné elektrárny. A teď srovnání VE a JE podle investic vztažených na instalovaný výkon a na výkon za jeden rok vyrobený. Podklady pro náš příklad jsou všeobecně známé.
JE Temelín: instalovaný výkon 2000 MW, investice (zaokrouhleně) 100 miliard Kč
VE Jindřichovice pod Smrkem: instalovaný výkon 1200 kW (2  x  600 kW), investice 62 milionu Kč

Při srovnatelném instalovaném výkonu by byla cena VE 103,3 miliard Kč. Tedy přibližně stejná, jako u JE Temelín. Ovšem roční využití je u JE Temelín zatím 6000 hodin (u JE ve světě je to běžné přes 7000, Temelín bude muset hodně přidat!), roční využití VE v Jindřichovicích je 2000 hodin (předpoklad). Podle mého názoru to bude kolem 1500 hodin, ale dejme tomu, že budou mít štěstí a dobrý vítr. Takže počítejme 6000 ku 2000. Z toho vyplývá, že pro stejné roční využití bychom museli mít instalovaný výkon ve VE trojnásobný a tím tedy i trojnásobné investice. To je 309 miliard Kč. A to už je o něčem jiném.

Teď se na to podívejme z pohledu investora. JE Temelín byla placena ze zisku firmy ČEZ a z půjček různých bank. Některé půjčky garantoval stát. Pro přesnost je třeba uvést, že část peněz na výstavbu pocházela ze státního rozpočtu ČSSR. ČEZ byl tehdy za minulého režimu státní podnik. Investice za JE Temelín bude ČEZ ještě dlouhé roky splácet. Odhaduje se cca 25 let. Životnost elektrárny se ale počítá 40 až 60 let. Cena za jednu kWh je cca 1 Kč. V této ceně je započítán odvod do speciálního fondu na likvidaci elektrárny po ukončení jejího provozu a na uložení veškerého radioaktivního odpadu.

VE v Jindřichovicích stála, jak už jsme uvedli, 62 milionů Kč. Polovinu z toho byla státní dotace z fondu pro životní prostředí, tedy peníze zdarma. Přibližně čtvrtina byla z výhodné půjčky, zbytek zaplatila obec. Životnost elektrárny je cca 25 let, výkupní cena elektřiny je 3 Kč.

Elektřina vyrobená v JE Temelín musí být prodána na základě smlouvy se zákazníkem. Když není zákazník, neprodá se. Zákazník si určí, kdy tu elektřinu chce dodat a musí samozřejmě také souhlasit s cenou.

Elektřinu z VE MUSÍ distribuční společnost vykupovat za stanovenou cenu 3 Kč/kWh, energie je do sítě dodávána náhodně, když fouká vítr.

Porovnáme-li životnosti obou elektráren, tak při stejné životnosti bychom museli v polovině provozu JE Temelín VE obnovit a dostali bychom se potom na investici 618 miliard Kč. Ale to už jsou spekulace. Kdo ví, co bude za 25 let.

Tolik tedy jedno z možných srovnání. Mohl bych teď říci, "kam se hrabe větrná energie za jadernou", ale zase by to bylo zavádějící. Pokud někde fouká slušný vítr, musíme toho využít. Mimochodem, ty dvě vrtule v Jindřichovicích pod Smrkem ušetří (při jiném pohledu) ročně cca 7200 tun hnědého uhlí. A to je mnoho popílku a skleníkových plynů atd.

Na závěr jeden paradoxní příklad: kdyby byla podpora jaderných elektráren stejná, jako podpora VE, potom by polovinu investičních nákladů dostal ČEZ od státu, na 25 miliard by dostal výhodnou půjčku a Jihočeská energetika by MUSELA elektřinu z Temelína vykupovat za 3 Kč/kWh. Investice by se vrátila asi za 5 let. A za chvíli bychom kvůli jaderným elektrárnám neměli kam šlápnout, protože by to byl pro investora zlatý důl!

Ale tak to zase není a být nemůže.

P. S.: Ještě jedna důležitá věc, kterou si také mnoho lidí neuvědomuje: když budeme mít v naší republice například 500 MW instalovaného výkonu ve VE, s ročním využitím 2000 hodin, znamená to, že musíme mít cca 500 MW jiných zdrojů, třeba na uhlí, nebo na plyn, které rychle najedou ve chvíli, kdy přestane foukat vítr. A zase se rychle odstaví, když vítr začne znovu foukat. Elektřiny v síti totiž může být jen tolik, kolik se jí v tom okamžiku spotřebuje. Na sklad se dělat nedá. Když je jí naopak málo, může se síť rozpadnout.

V Německu je dnes už 12000 MW instalovaného výkonu ve VE. A jeden lednový den měli smůlu, protože přestalo téměř po celém Německu foukat. Ten den byla v Německu k dostání jedna kWh za 52 Kč. I to je problematika VE.


reklama

 
Ing. Jiří Tyc
Jihočeští taťkové
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist