Vojtěch Kotecký: Zdravé lesy a spárkatá zvěř

Zdravé a bohaté lesy jsou důležitou součástí české přírody, biotopem řady druhů rostlin i živočichů, místem k odpočinku pro miliony výletníků i základem ekonomiky mnoha českých obcí i městeček. Josef Novák ve Fóru Ekolistu vznáší několik námitek k práci Hnutí DUHA, jež prosazuje, aby se stavy spárkaté zvěře – jelenů, muflonů a hlavně srnců – vrátily na přirozenou úroveň, a odpovídaly tak schopnosti ekosystému je uživit. Podotýkám, že v mnoha bodech se perfektně shodneme. Ano, přemnožená zvěř není zdaleka jediný problém českých lesů. Ostatně proto Hnutí DUHA prosazuje reformu lesního zákona i další opatření, která zajistí zdravější péči o lesní porosty. Ano, vysoké stavy zvěře mají řadu příčin, mezi něž patří i některé aspekty lesního hospodaření. Ano, je u nás řada míst, kde i listnáče dobře zmlazují – jistě, i plošný problém má řadu výjimek. Ano, stavy zvěře jsou vysoké ledaskde, ale nikoli úplně všude, a třeba jeleni na mnoha místech úplně chybí.

A ano, pokud zvěř nadměrně okusuje stromky, jde v prvé řadě o ekologický problém. Ovšemže nikoho moc netěší, vznikají-li zároveň velké ekonomické škody ve výši miliard korun. Ale proměna druhové skladby ve prospěch smrku nebo bariéra přirozené obnově lesa (pro nelesníky: stromkům vyrůstajícím ze semenáčků namísto umělé výsadby) jsou daleko důležitější. Tohle, nikoli finanční ztráty, je důvodem, proč se věcí zabývá Hnutí DUHA.

Nicméně to všechno nic nemění na věci samotné – stavy zvěře jsou vážný problém.

Počty spárkaté zvěře na mnoha místech v českých lesích jsou několikrát větší, než by odpovídalo přirozenému stavu. V Krušných horách – považovaných za exemplární problém, nikoli však jediném problémovém místě – podle výzkumu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů skutečné stavy jelení zvěře zhruba pětkrát překračují vyhláškou normovaný stav a přibližně osmkrát přirozenou populaci. (Že na jiných místech jeleni třeba chybí, krušnohorským lesům moc nepomůže.) Nezávislá studie Ústavu pro výzkum lesních ekosystémů (IFER) zjistila, že zvěř spase nebo poškodí roce téměř polovinu mladých vysazených stromků (44 %). Pro listnáče a jedličky stejné číslo činí dokonce 60 %. Vysoké populace zvěře tak posilují podíl smrku v porostech.

Ministerstvo zemědělství situaci oficiálně označilo za „velmi vážný“ problém. Silně trpí i některé národní přírodní rezervace: podle výzkumu provedeného na brněnské lesnické fakultě zvěř poškodila 64 % listnatých stromků v NPR Praděd nebo 54 % listnáčků v NPR Týřov na Křivoklátsku.

Jelenů i srnců přitom dál přibývá. Poškození dubů a buků podle kalkulací IFER během první poloviny tohoto desetiletí stouplo na dvojnásobek.

Problém potřebujeme řešit. Jenomže vyrazit do lesů a spustit krvavý masakr srnců není řešením. Potřebujeme odstranit příčiny přemnožení. Proto Hnutí DUHA, lesníci i vědci prosazují reformu současné legislativy. Přesně to chce i Národní lesnický program, který na podzim schválila vláda: novela vyhlášky má zajistit, že v lese bude tolik zvěře, kolik porosty uživí – a stavy tudíž budou odvozovány od zdraví ekosystému měřeného odrůstáním stromků.

Přečtěte si názor Josefa Nováka: Zvěř a hnutí DUHA.

---

reklama

---