Ing. Ivan Sommer: Znečišťuje tramvajová doprava životní prostředí rtutí?
Rtuť se využívala v tramvajové dopravě také k utěsnění výhybek před blátem díky své vysoké specifické hmotnosti. Protože je to kapalina, utěsnění umožňuje současně potřebný pohyb k nastavení výhybky. I když se rtuť s čistou vodou nemísí, přece jen postupně vytváří s blátem směs až se výhybka zanese a je obtížné ji přestavit do správného směru. Pak se musí vyčistit a přitom může dojít k rozptylu rtuti do prostředí. Zčásti se může vyskytovat ještě v podobě kapalné a vznikne rtuťová kaluž, zčásti se bahnitá směs postupně změní na velmi toxické sloučeniny, které se dostávají do městského životního prostředí jako značně nevítaný antropogenní příspěvek. Kapalná rtuť může také přitahovat pozornost zvědavců, kteří ji mohou roznášet na ukázku svým známým.
Je otázkou, kolik rtuti se nachází v okolí měníren, jak dalece se kontaminovalo prostředí na ulicích kolem výhybek, kam se vyváželo rtuťové bahno a zda jde jen o brněnskou specifiku nebo se týká tramvajové dopravy i v jiných městech.
V souvislosti s mediálně probíranými problémy Spolany prošlo tiskem množství zpráv i o znečištění rtutí. Bohužel tento velmi nebezpečný prvek v životním prostředí se tam dostával i jinými způsoby zcela skrytě před veřejností. Sám autor se setkal s velice nevlídnou odezvou Dopravního podniku. Snad veřejný dotaz pomůže vyjasnit situaci lépe.
reklama