https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/znecistuje-tramvajova-doprava-zivotni-prostredi-rtuti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ing. Ivan Sommer: Znečišťuje tramvajová doprava životní prostředí rtutí?

16.4.2004
Podnětem pro napsání tohoto článku byl nález kovové rtuti na ulicích Brna. Za obvyklých atmosférických podmínek je rtuť těžká, stříbrolesklá kapalina, jejíž páry jsou značně toxické. Veřejnost se setkává obvykle jen s velmi malým množstvím, které je uzavřeno v lékařských teploměrech nebo tonometrech, výskyt většího množství v podobě rtuťové kaluže na ulici by musel mít jiný původ.
 
Jednou z možných příčin pouliční kontaminace rtutí by mohl být provoz elektrické veřejné dopravy Dopravního podniku města Brna. V trolejích je stejnosměrný elektrický proud, který se získává usměrněním střídavého proudu v objektech tzv. měnírnách. Dříve se k usměrnění používaly rtuťové výbojky, v podstatě skleněné nádoby s obsahem až desítek kilogramů rtuti. Byly sice již vyměněny za polovodičové usměrňovače, ale není jasné, jak se s nimi dále naložilo a zejména co se stalo se zbylou rtutí. Svého času se několik rtuťových výbojek z měníren nacházelo u venkovní stěny technického muzea v Brně - Líšni. Některé se rozbily a kolem nich se vytvořila rtuťová jezírka.

Rtuť se využívala v tramvajové dopravě také k utěsnění výhybek před blátem díky své vysoké specifické hmotnosti. Protože je to kapalina, utěsnění umožňuje současně potřebný pohyb k nastavení výhybky. I když se rtuť s čistou vodou nemísí, přece jen postupně vytváří s blátem směs až se výhybka zanese a je obtížné ji přestavit do správného směru. Pak se musí vyčistit a přitom může dojít k rozptylu rtuti do prostředí. Zčásti se může vyskytovat ještě v podobě kapalné a vznikne rtuťová kaluž, zčásti se bahnitá směs postupně změní na velmi toxické sloučeniny, které se dostávají do městského životního prostředí jako značně nevítaný antropogenní příspěvek. Kapalná rtuť může také přitahovat pozornost zvědavců, kteří ji mohou roznášet na ukázku svým známým.

Je otázkou, kolik rtuti se nachází v okolí měníren, jak dalece se kontaminovalo prostředí na ulicích kolem výhybek, kam se vyváželo rtuťové bahno a zda jde jen o brněnskou specifiku nebo se týká tramvajové dopravy i v jiných městech.

V souvislosti s mediálně probíranými problémy Spolany prošlo tiskem množství zpráv i o znečištění rtutí. Bohužel tento velmi nebezpečný prvek v životním prostředí se tam dostával i jinými způsoby zcela skrytě před veřejností. Sám autor se setkal s velice nevlídnou odezvou Dopravního podniku. Snad veřejný dotaz pomůže vyjasnit situaci lépe.


reklama

 
Ing. Ivan Sommer
Autor je členem sdružení Arnika Brno
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist