V sobotu 15. března 2025 startuje první etapa celostátní akce s názvem 3x 30 dnů pro mokřady, kterou pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP). Až do 13. dubna mohou děti s rodiči, prarodiči, kamarády, dětské skupiny či školní třídy nebo i dospělí vyrazit za mokřady ve svém okolí a pozorovat obojživelníky - žáby, čolky a možná i mloky. Výsledky pozorování zapíší do formuláře na webových stránkách nasemokrady.cz a po skončení etapy mohou vyhrát zajímavé ceny. Sdílet svá pozorování mohou také v nové facebookové skupině.

Světové terestrické ekosystémy uloží ročně 21 až 26 miliard tun uhlíku a více než z poloviny se na tom podílejí lesy. V lesních ekosystémech probíhá více než 90 % celkových toků uhlíku mezi souší a atmosférou. Tím, že lesy vážou velké množství atmosférického oxidu uhličitého (CO2), hrají důležitou roli v globálním uhlíkovém cyklu a nabízejí nástroj ke zmírňování dopadů klimatické změny. Současně však rychlá změna klimatu ohrožuje jejich stabilitu a resilienci, což snižuje jejich dlouhodobou schopnost vázat CO2.

Zničená krajina bez života. Tak pravděpodobně působí na většinu lidí plochy zasažené nedávnou těžební činností. Proto existuje snaha tato místa co nejrychleji „zazelenit“. Zalesnit nebo jinak využít. I za cenu extrémně vysokých nákladů. Podle vědců to není nutné a z hlediska návratu biodiverzity do těchto míst to může být dokonce kontraproduktivní. Porosty obnovené tzv. přirozenou rekultivací jsou podle provedených výzkumů v delším časovém horizontu rozmanitější a mohou být i odolnější vůči suchu.

Nejčastější dřevinou, která přirozeně obsazuje místa vzniklá po narušení smrkových porostů na většině stanovišť střední Evropy, je bříza bělokorá. Spontánně vzniklé porosty se vyznačují značnou variabilitou své porostní struktury, a tedy i produkce. Variabilita je dána jejich původem, stanovištěm, stavem porostu a průběhem počasí především během prvních fází obnovy. Struktura těchto porostů je jedním ze základních východisek jejich hospodářského využití a z toho plynoucí pěstební péče.

Česká inspekce životního prostředí posiluje kontroly dodržování zákazů souvisejících s prodejem invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Evropskou unii, které jsou zařazeny na unijní seznam. Dlouhodobým cílem je zabránit jejich šíření do volné přírody, které může ohrozit biologickou rozmanitost, hospodářství i zdraví lidí v České republice.

Vývoj klimatu provázející častější výkyvy v rozložení srážek i zvyšování průměrných teplot vzduchu vede k oslabování odolnosti lesních dřevin a zhoršování zdravotního stavu lesních porostů až jejich rozpadu. Ve střední Evropě je tento vliv nejvíce patrný na vývoji kalamitní situace smrku ztepilého. Pokles vitality je však patrný i u řady dalších hospodářsky významných dřevin, jako jsou borovice lesní a duby (zejména dub zimní).

V srdci historického městyse Karlštejn, kde již ve 14. století zakládal císař Karel IV. vinice, dnes vzniká nový projekt významné vinařské tradice. Výzkumná stanice vinařská Karlštejn, která je součástí Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC), se pustila do obnovy viniční trati v oblasti známé jako Vrše. Plodit hrozny by tu v budoucnu měly odrůdy Kerner a Ryzlink rýnský.

Minulý týden proběhla na bývalé slatinné louce v Přírodní památce Milčice na Nymbursku brigáda s účastí veřejnosti. Lidé se tak mohli dozvědět a přiučit se, jak se obnovují mokřady v praxi. S pomocí bagru a 34 dobrovolníků se podařilo vyhloubit asi desítku nových tůní. O tuto evropsky významnou lokalitu zahrnutou do soustavy Natura 2000 se od roku 2021 stará základní organizace Českého svazu ochránců přírody Polabí (Ekocentrem Huslík), která usiluje o to, aby se na místo znovu vrátily vhodné podmínky pro chráněné a ohrožené druhy obojživelníků, bezobratlých i cennou slatiništní vegetaci, a neztratil se tak předmět její ochrany.

Sledujte výskyt nepůvodních škůdců ve svém okolí. Představují obrovské riziko nejen pro zemědělství, lesnictví a zahradničení, ale i obrovskou zátěž pro krajinu. Jejich škody mají často významné socio-ekonomické dopady. V posledních letech množství zavlečených či přesídlených organismů stoupá a přesná lokalizace je klíčová pro jakákoliv opatření. Nový web Invahub.cz představuje díky spolupráci s řadou organizací centrální databázi nepůvodních organismů, ve které si každý zájemce může v mapách i databázích vyhledat aktuální informace o jejich výskytu podle různých kritérií. Zapojit se může i veřejnost. Invahub spravují odborníci z CARC (Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i.).