Byl zveřejněn seznam nepůvodních hub ČR

Mezi invazní organismy neřadíme jen zástupce rostlin a živočichů, ale i další, méně nápadné a méně známé skupiny organismů, například houby*. Vesměs se jedná o vláknité, často mikroskopické organismy se saprotrofním, mykorhizním, nebo – a to nejčastěji – parazitickým způsobem výživy. Jejich skrytý způsob života doprovázený masivní tvorbou spor a častá schopnost parazitace na původních hostitelích z nich dělají nenápadné, ale o to nebezpečnější kandidáty invazí. Mezi nepůvodní, případně i invazní houby řadíme jednak makromycety (tzn. ty, které tvoří výrazné, velké plodnice) – například květnatec Archerův, hřib štíhlotřenný nebo třeba dřevomorku domácí, ale i celou řadu mikroskopických zástupců, kteří dokonce převažují. Mnohé z nich způsobují škody na zemědělských plodinách, okrasných rostlinách i lesních dřevinách. Mezi ty nejvýznamnější z nich patří např. plíseň bramborová (příčina známého irského hladomoru ve 40. letech 18. století), dnes se intenzivně šířící rážovka zimostrázová nebo notoricky známá kloubnatka smrková, která v posledních dvou dekádách zlikvidovala náhradní porosty smrku pichlavého v Krušných horách.

Desítky druhů unikly dokonce do přírodního prostředí, kde působí značné škody v původních ekosystémech – mezi tyto vpravdě invazní druhy pak řadíme například hnileček račí (původce račího moru), ofiostomu jilmovou, voskovičku jasanovou anebo třeba plíseň olšovou, které všechny způsobily plošná epidemická chřadnutí svých hostitelů.

Celkem byl na území ČR dosud zaznamenán výskyt více než 350 druhů nepůvodních hub, přičemž bezmála 9/10 z nich jsou parazité rostlin. Negativní dopad zavlečených druhů, ať už ekonomický nebo environmentální, byl doložen nebo může být odůvodněně předpokládán u bezmála 90 % z nich. Hodnocení potenciálního rizika ukázalo, že největší počet druhů ovlivňuje zahradnictví, zemědělství a lesnictví. Více než 70 druhů je schopno se zároveň spontánně šířit v přírodním prostředí ČR.

V rámci výzkumu byly také identifikovány dvě hlavní periody introdukce spadající do dvou vln globalizace (1901–1930 a současná po roce 2000). Během první vlny byly na naše území zavlékány zejména druhy způsobující škody v zemědělství a v okrasném zahradnictví, pro druhou vlnu je nápadný nárůst počtu druhů způsobujících škody v lesnictví a přírodním prostředí. Největší podíl nepůvodních druhů je tvořen druhy zavlečenými ze Severní Ameriky a Asie, dnes zejména z Asie temperátní.

Seznam nepůvodních hub ČR byl vytvořen širokým kolektivem mykologů a fytopatologů z řady tuzemských výzkumných a odborných pracovišť pod vedení odborníků z Výzkumného ústavu pro krajinu.

Pozn. pod čarou:

* Ve skutečnosti se jedná o pravé houby a oomycety, což jsou sice houbám nepříbuzné, avšak po mnoha stránkách podobné vláknité organismy, které jsou tradičně v rámci mykologie studovány. Typickým zástupcem je např. rod plíseň (latinsky Phytophthora).

---

reklama

---