Hledá se plch velký
„Většinou je možné potkat se s plchem velkým nebo plšíkem lískovým. V České republice ale žijí čtyři druhy plchů, kromě zmíněných dvou jsou to ještě dnes již velmi vzácné druhy - plch zahradní a lesní.“ uvádí odborník na tyto druhy, Peter Adamík z Univerzity Palackého v Olomouci. Všichni jsou to malí až středně velcí hlodavci s chlupatým ocasem. Rozpoznat jdou podle barvy kožichu. Plšík lískový je rezavě okrový, vypadá jako drobná myška, jen ten ocas má chlupatý. Plch velký je, jak jméno napovídá, náš největší plch a je celý jednolitě šedý. Plch zahradní a lesní mají také šedou srst, ale oba mají elegantní černé pásky přes oči, rozpoznat jdou od sebe podle zbarvení ocasu.
Hledá se plch velký
V loňském a letošním roce probíhá mapování výskytu plcha velkého v České republice. Řada údajů o výskytu tohoto vzácného a ohroženého druhu přitom přichází od veřejnosti. Ta se může zapojit posíláním svých pozorování a fotografií odborníkům z ALKA Wildlife a Univerzity Palackého v Olomouci. Plši žijí v listnatých lesích, nejraději mají bučiny a doubravy, řada z nich ale obývá i lidská obydlí – chaty, chalupy, kůlny, včelí úly - a tak se s nimi lidé mohou setkat.
V letošním roce mapování výskytu plcha velkého v České republice pokračuje. „Pokud se někdo setkal s plchy, a chce se podělit o svá pozorování, nebo potřebuje poradit, o jaký druh se jednalo, může nám napsat. Nejcennější jsou pro nás samozřejmě fotografie, protože tam je možné bez pochyb určit druh zvířete. Ale i pouhá hlášení pozorování jsou pro nás důležitá. V případě nejistoty nás alespoň navedou na to, kde máme plchy hledat,“ vysvětluje Peter Adamík. Pozorování či dotazy je možné zasílat na peter.adamik@upol.cz nebo katerina.polednikova@alkawildlife.eu.
Plch velký je noční savec, který přes den rád zaleze odpočívat do nějaké skrýše. Je to vynikající lezec a převážnou část svého nočního života tráví v korunách stromů. Na konci léta se ukládá k zimnímu spánku a probouzí se až na jaře. V extrémním případě, může prospat až 11 a půl měsíců v roce! Ne nadarmo se proto plchům lidově říká „sedmispáči“. Pokud mají v daném roce dostatek potravy, vrhnou 6-7 mláďat, o která se v průběhu srpna starají a společně rychle přibývají na váze. V době před ulehnutím k zimnímu spánku mají dospělí jedinci kolem 200–250 gramů, což je dvojnásobek oproti tomu, s jakou váhou se probouzejí na jaře. Právě na podzim mohou být plši tak vykrmení, až to někdy na pozorovatele působí legračně. Peter Adamík k plchům doplňuje: „Již staří Římané věděli o tomto podzimním váhovém přírůstku a s oblibou si připravovali jídla z plchů. Dokonce využívali výhod plší hibernace a skladovali si ve studených sklepech, ve speciálních hliněných nádobách, zimující plchy. Takto měli k dispozici čerstvé maso po dobu několika měsíců. Dodnes tradice lovení plchů trvá např. ve Slovinsku nebo Chorvatsku, kde se dosud jedná o běžné a hojné druhy.“
U nás patří plch velký mezi ohrožené druhy živočichů. Poznatků o tomto druhu je pro jeho skrytý způsob života poměrně málo, a tak je veden jako „druh vyžadující zvláštní zřetel“, tedy druh, který potřebuje ochranu, ale informace o něm jsou nedostatečné. „Vlastně se ani přesně neví, kde se aktuálně tento druh v České republice vyskytuje. A také se neví, jaké rizika ohrožují tento druh a co by se pro něj mohlo případně udělat, abychom zajistili jeho dlouhodobou existenci v našich lesích“, vysvětluje Kateřina Poledníková z ALKA Wildlife, o.p.s., organizace, která aktuálně koordinuje mapování jeho výskytu.
Proto bylo v létě 2015 zahájeno mapování výskytu plcha velkého (více viz box). Odborníci v listnatých lesích při nočních pochůzkách zjišťovali poslechem jeho výskyt na předem vybraných bodech. V prvním roce mapování se podařilo fyzicky zkontrolovat 35 % území České republiky. V dnešní době, plné chytrých telefonů a kapesních fotoaparátů, se ale zdá jako další velmi účinná metoda sběr údajů od veřejnosti. „Od loňského roku jsme získali od veřejnosti 93 záznamů plcha velkého a dokonce jeden údaj o vzácnějším plchu zahradním“ upřesňuje Peter Adamík. Předběžné výsledky ukazují, že plch velký je hojnější na Moravě než v Čechách. Je možné se s ním potkat jak v Jeseníkách, tak na Drahanské vrchovině, Oderských a Hostýnských vrších i v Bílých Karpatech. Na Znojemsku tvoří enklávu národní park Podyjí. Z Čech jsou prozatím jen roztroušené údaje a souvislejší výskyt byl zaznamenán pouze v Krušných horách a Českém Středohoří.
reklama