Jelení říje očima fotografa přírody
Tak jako někteří odjíždí na dovolenou k moři, aby si tam odpočinuli, já odjíždím do pustých lesů, abych tam někde v provizorní lovecké chatě přečkal několik dní, a byl tak blízko všemu dění, které mne tady uprostřed nerušené přírody obklopuje. Tak jako jeleni vyhledávají říjné laně, chodím já po lese a hledám jeleny, kteří oznamují svému okolí, že přišla jejich doba, doba říje. Vyhledávají laně a shromažďují je do tlup, aby je mohli bedlivě střežit před ostatními soky.
Časopis Naše přírodaV novém čísle Naší přírody najdete řadu tipů, kam se (nejen) v našich končinách vydat za poznáním. Zkuste třeba Malé Karpaty či Polské Beskydy, na cestu k pramenům řeky Svitavy se můžou vydat i vozíčkáři, vydáte-li se na Táborsko po stopách husitů, nezapomeňte ani na Granátovou skálu. A protože se o prázdninách vydáváme často i dál za naše hranice, máme pro Vás výjimečně tip na výlet při návštěvě Chorvatska – krásné Vranské jezero.
Já často sedím někde na stromě a čekám, až se objeví říjící jelen, abych ho mohl zachytit svou kamerou. Někdy si stavím pozorovatelny, kde trávím mnoho hodin připraven s prstem na spoušti, abych nepromarnil jediný okamžik ze života této královské zvěře, jak se jelenům říká. Podle stop vyhledávám i kaliště, kam se chodí horkokrevní jeleni během dne zchladit, aby potom mohli dál pokračovat ve svých povinnostech vůči laním.
Mnohokrát jsem byl svědkem toho, kdy přišel jelen do kaliště. Je to nádherná podívaná. Tam, kde je kaliště nejhlubší, kde je nejvíce bláta, se válí na zádech a počíná si jako malé dítě, které se čvachtá ve vodě. Když na něm není jediné místečko suché a má i parohy obalené vrstvou bláta, vyleze a opodál se otřese.
Než krajinu pohltí šero, stále fotografuji a zaznamenávám vše, co se na říjišti děje. Většinou až za tmy se vracím do opuštěné chaty, abych nabral síly pro příští den. Než usnu, stále slyším troubící jeleny, kteří „koncertují“ celou noc. Ráno, než se rozední, sbalím fotografickou výzbroj, malou svačinu a už zase spěchám na místa, kde vím, že se určitě potkám s jeleny. Tak jako mají houbaři svá místa, kde určitě najdou hřiby, mám já místa, kde se setkám s jelení zvěří. Bez ohledu na čas čekám. Někdy čekám hodně dlouho, jindy jsem brzy svědkem různých událostí, které leccos prozradí z tajuplného života této zvěře. Má nenasytná kamera potom může zaznamenat i ty nevšední okamžiky, které se zde odehrávají.
Vím, že každý fotograf touží po snímcích jeleního souboje. To je událost, která nenastane každý den. Jen díky trpělivosti a častému pobytu v náručí přírody, kde jsme obklopeni jelení zvěří, máme naději, že budeme svědky takového souboje. Mám na svém kontě již několik „prožitých“ jeleních soubojů. Vždy je to úžasné a vzrušující, když se najednou do sebe pustí dva velcí jeleni, kteří bojují o laně. Často jim jde i o život. Někdy je souboj velice krátký. To je v případě, že jeden ze soupeřů pozná, že sok je nepřemožitelný a dá se raději na ústup. Ovšem střetnou-li se dva stejně silní jeleni, kteří oba touží po laních, může trvat souboj i velmi dlouho. Během souboje laně postávají opodál, a nezajímají se, kdo bude vítěz a jejich potenciální milenec.
Všechno krásné jednou začne a jednou skončí. Tak je tomu i s putováním za jeleny v době říje, která trvá jen pár dní. Někdy i nepřízeň počasí se postaví proti fotografovi, a tak nezbývá než se s jeleny rozloučit, a vydat se za nimi jindy, nebo naopak zase čekat celý rok na příjemné chvíle uprostřed podzimní přírody, kdy nastane čas jeleního milování.
Už víte, proč fotografové přírody milují a obdivují jelení říji? Možná, že odpověď najdete právě na přiložených snímcích, které byly vybrány ze stovek záběrů, pořízených během několika let.
Zajímavosti o jelení říji
Říje začíná v polovině září a protáhne se až do poloviny října. Počátek a délku určuje říjnost laní (samic). Silný jelen, tzv. hlavní, shání říjné laně dohromady a hájí je před svými soky, proto často dochází mezi jeleny k soubojům. Kolem říjiště se zdržují, tzv. boční jeleni (ministranti a krejčíci). Jde o mladé jeleny, kteří se snaží odlákat některou z laní.
Při hlavových projevech jelenů rozeznáváme klidné broukání či mrmlání jelena, který je v klidu, jednotvárné táhlé volání jelena hledajícího laně, nebo sebevědomé a energické vytrubování, kdy jelen stojí u laní. Dále je to výhružný, silný až burácivý „řev“ jelena, který svým hlasem varuje nebo zastrašuje soka. Také se jelen ozývá vítězným „rykem“ po vyhraném souboji, kdy odhání poraženého soka. Na říjišti se jelen ozývá krátkým a opakovaným „hukáním“ při sbíjení laní do tlupy, nebo když žene říjnou laň. Při odpočinku zaslechneme lenivé zatroubení, které zní jako hlasitý oddech.
Kaliště je mělké bahnité místo většinou skryté v porostu, kam se zvěř chodí vyválet, aby se zchladila. Kaliště navštěvují nejen jeleni, ale i laně. (Také divoká prasata navštěvují kaliště, a po jeho opuštění se drbáním o kameny a pařezy zbavují cizopasníků.) Jelen během říje nepřijímá potravu, takže po jejím skončení je vyhublý, ztrácí 30 až 40 kg živé hmotnosti.
reklama
Jelení říje
předchozí další 
