Podle čeho je možné odhadnout objem kůrovcových těžeb

Periody intenzivního sucha a vysokých teplot v posledních letech zvyšují náchylnost lesních porostů k napadení patogeny i hmyzími škůdci, zejména podkorním hmyzem. Gradace lýkožrouta smrkového zaznamenaly v posledních dvou dekádách v Evropě výrazný nárůst a staly se jedním z hlavních faktorů ovlivňujících strukturu těžeb. Kombinace klimatického stresu a gradací škůdců vede k rozsáhlé mortalitě porostů a zásadně mění možnosti a způsoby využití hospodářských lesů. V mnoha regionech převýšily objemy nahodilých těžeb těžby úmyslné, v důsledku čehož se projevily významné ekologické a ekonomické dopady doprovázené zvýšenými nároky na logistiku zpracování dříví. Pro efektivní plánování a stabilizaci dřevařského trhu je proto nezbytný včasný a spolehlivý odhad rozsahu nahodilých těžeb.

Myšlenku využít pro předpověď nahodilých těžeb pravidelná hlášení vlastníků Lesní ochranné službě rozvinuli vědci z VÚLHM, v. v. i., do zajímavého prognostického modelu. Výsledky zveřejnili v článku Využití průběžných hlášení množství zpracovaných kůrovcových těžeb smrkového dříví pro predikci celoročních objemů, který vyšel na stránkách časopisu Zprávy lesnického výzkumu. Článek vznikl za podpory výzkumného projektu Ministerstva zemědělství ČR NAZV QK23020126.

Ve své práci vědci analyzovali vztah mezi průběžnými (pololetními a třičtvrtěletními) hlášeními a finálními ročními objemy nahodilých kůrovcových těžeb na základě časových řad z let 2007–2024.

Běžně používané metody monitoringu, jako jsou feromonové lapače a lapáky, ale i pokročilé metody založené na dálkovém průzkumu Země, mohou poskytovat obstojné údaje, avšak v provozních podmínkách často narážejí na praktická omezení. Naopak administrativní data o průběžné evidenci nahodilých těžeb, standardně používaná v lesním hospodářství, mohou představovat rychle dostupný informační zdroj, jehož potenciál je dosud málo využíván.

Biologicky je pro vývoj kůrovcové kalamity rozhodující první polovina roku, kdy probíhá jarní rojení a vývoj první generace škůdce. Lze proto očekávat, že objem kůrovcového dříví evidovaného v tomto období v sobě nese silnou predikční informaci o celkovém ročním objemu kůrovcových těžeb.

Výsledky potvrzují, že průběžná evidence nahodilých kůrovcových těžeb smrkového dříví poskytuje spolehlivou informaci o celkovém ročním objemu kůrovcového dříví. Obě sledovaná období vykázala mimořádně vysokou shodu s celkovými ročními hodnotami. Zároveň byly identifikovány výrazné rozdíly ve způsobu interpretace pololetních a třičtvrtěletních dat.

Třičtvrtěletní hodnoty vykazují téměř ideální soulad s teoretickými předpoklady. K poslednímu září je již evidována většina kůrovcového dříví dané sezóny, neboť aktivita škůdce v této době končí.

Z hlediska praktické využitelnosti vědci konstatovali, že třičtvrtěletní údaje poskytují výrazně přesnější a stabilnější odhad ročních objemů kůrovcových těžeb než pololetní hlášení, a jsou proto vhodnějším podkladem pro roční predikce.

Průběžná data o objemu kůrovcových těžeb, systematicky shromažďovaná a publikovaná Lesní ochrannou službou, tak představují nejen cenný statistický zdroj, ale i robustní nástroj pro predikci celkového ročního objemu těžeb.

Článek „Využití průběžných hlášení množství zpracovaných kůrovcových těžeb smrkového dříví pro predikci celoročních objemů“ je volně ke stažení.

Autoři článku: Jan Lubojacký, Adam Véle, Jakub Špoula, Miloš Knížek, VÚLHM.

---

reklama

---