https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vychodoceska-sahara
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Východočeská Sahara

9.4.2018 11:00 | PRAHA (Naše příroda)
Obnažené písky pod elektrovodem u Lázní Bohradeč.
Obnažené písky pod elektrovodem u Lázní Bohradeč.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Číp / Naše příroda
Elektrovody vysokého napětí jsou v souvislosti s ochranou přírody skloňovány zejména jako příčina vážných zranění (popálenin) ptáků. Přesto i tato mince má dvě strany a i v drátech táhnoucích se od obzoru k obzoru lze najít nějaké pozitivum – v současné krajině, na jednu stranu stále více zarůstající a na stranu druhou masivně zastavované, jsou totiž ochranná pásma elektrovodů vzhledem k pravidelnému vyřezávání veškerých dřevin důležitým koridorem bezlesých společenstev. Respektive, mohly by být…
 

Pojďme se podívat na Pardubicko, kde již pátým rokem probíhá unikátní projekt, nazvaný Východočeská Sahara.

Pro krajinu středního Polabí bývaly v minulosti typické rozlehlé písčiny a mokřady. A právě tuto trochu neobvyklou mozaiku se snaží pod elektrovody mezi vsí Čeperka a Lázněmi Bohdaneč obnovit Velkojaroměřský pozemkový spolek při základní organizaci Českého svazu ochránců přírody JARO Jaroměř.

Časopis Naše příroda
V prvním letošním čísle, kterým začínáme už 11. ročník, se vydáme na cesty i přes hranice, a to oběma směry – přečíst si můžete jak o přistěhovalcích v živočišné a rostlinné říši, tak o vystěhovalcích, konkrétně o špačkovi obecném.
Vřetenuška ligrusová – vzácnější zástupce vřetenušek, vázaný právě na výslunné stráně a písčiny.
Vřetenuška ligrusová – vzácnější zástupce vřetenušek, vázaný právě na výslunné stráně a písčiny.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Breiter / Naše příroda

Vše začalo u Čeperky. V letech 1959–1960 byla nedaleko postavena tepelná elektrárna Opatovice a od ní zamířil západním směrem čtyřstup elektrovodů. Protnul tak les při jižním okraji Čeperky, vysázený právě na polabských píscích, téměř sto metrů širokým průsekem. Pravidelný výřez náletových dřevin správcem rozvodné sítě zapříčinil, že se na této více jak sedmihektarové ploše obnovila společenstva blízká původním polabským vátým pískům s výskytem řady vzácných brouků. Vyskytuje se zde v České republice kriticky ohrožená (a více méně v celé Evropě vzácná) mandelinka Labidostormis tridentata či o něco běžnější, přesto do kategorie “ohrožení“ zařazení krytohlavové Cryptocephalus androgyne a Cryptocephalus distinguendus, štítonoš Cassida rufovirens, krytonosec Ceutorhynchus pumilio či krasec Aphanisticus pusillus. Toho si všimli členové východočeské pobočky České společnosti entomologické a začali tuto lokalitu sledovat. Ke zděšení došlo v roce 2009, kdy zjistili, že energetici změnili technologii péče o plochy pod vysokým napětím a místo, aby byla vyřezaná hmota odvezena či někde na okraji skládkována, byla mulčována a rozprostřena po ploše území. Pro pískomilná společenstva bezmála katastrofa. Rozběhla se různá jednání, jejichž výsledkem byla dohoda, že péče o tuto plochu se ujmou sami ochránci přírody a budou si tu dělat takový management, který bude vyhovovat “těm jejich broučkům“. Pro rozvodné závody konec konců výhodná dohoda, ochranné pásmo elektrovodu bude bez dřevin a oni bez práce.

Typickou rostlinou otevřených písčin je silně ohrožená nahoprutka písečná.
Typickou rostlinou otevřených písčin je silně ohrožená nahoprutka písečná.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Milan Koutník / Naše příroda

Zpočátku šlo vlastně jen o vhodně načasované a provedené výřezy dřevin. Jenže k celé záležitosti byl vzhledem k bohatým zkušenostem s údržbou přírodně cenných ploch i s jednáním s vlastníky přizván Velkojaroměřský pozemkový spolek a v jeho režii se projekt začal rozrůstat do mnohem větších rozměrů. Se souhlasem vlastníků pozemků – Lesů České republiky a obcí – a energetiků se na méně hodnotných částech plochy, porostlých především třtinou, pustil do strhávání drnů a obnažování písčin. A od Čeperky zaměřil pozornost i na další elektrovod, severovýchodně od Lázní Bohdaněč. Zde je sice koridor výrazně užší, v jižní části zhruba pětačtyřicet a v severní jen 20 metrů, zato však přes tři kilometry dlouhý, protínající různé biotopy.

Okáč ovsový – populace tohoto ve východních Čechách velmi vzácného motýla se na „Sahaře“ po provedených zásazích zvedla několikanásobně.
Okáč ovsový – populace tohoto ve východních Čechách velmi vzácného motýla se na „Sahaře“ po provedených zásazích zvedla několikanásobně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Breiter / Naše příroda

I pod elektrovody u Bohdanče narazíme na (dnes již velice pěkné) písčiny. Ale právě zde má „Sahara“ navzdory svému jménu i druhou velmi významnou polohu – mokřadní. Dráty zde totiž protínají plochu, kde ještě v 19. století býval rybník Rozkoš, a tak jsou místy písky vystřídány velmi vlhkými slatinnými půdami. Další tůně jsou i při silnici z Bohdanče do Pardubic, kde ještě v 50. letech 20. století fungovala nevelká pískovna. Hned na přelomu let 2011/2012 zde bylo ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny obnoveno 7 “dožívajících“ tůní a zřízeno 12 nových. Budování tůní pokračuje i letos, kdy díky grantu z Islandu, Lichtenštejnska a Norska vznikne v nejníže položené střední části koridoru, dnes porostlé jen monotónní rákosinou, dalších deset tůní o ploše celkem kolem 30 arů.

V této písečné prohlubni je každé jaro periodická tůň. Členové pozemkového spolku věří, že se tu jednou znovu objeví i dnes nezvěstná ropucha krátkonohá, nejohroženější žába u nás, která právě takovýto biotop vyžaduje.
V této písečné prohlubni je každé jaro periodická tůň. Členové pozemkového spolku věří, že se tu jednou znovu objeví i dnes nezvěstná ropucha krátkonohá, nejohroženější žába u nás, která právě takovýto biotop vyžaduje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petra Milerová / Naše příroda

Výsledky dosavadních zásahů jsou více než zajímavé. Téměř vymírající populace jednoho z našich největších motýlů, ve východních Čechách kriticky ohroženého okáče ovsového, se zvedla na několik set kusů. Ve velkém se tu znovu objevila silně ohrožená nahoprutka písečná, drobná penízku podobná rostlina vázaná právě – jak již jméno napovídá – na otevřené písčiny, i mokřadní žebratka bahenní. A monitoring obojživelníků, který zde provedla před třemi lety na jaře Agentura ochrany přírody a krajiny, prokázal na 168 snůšek kriticky ohroženého skokana ostronosého, zvláštní žáby, známé zejména tím, že její samečci mají v době páření za slunného počasí výrazně modrou barvu.

Samec skokana ostronosého v době páření.
Samec skokana ostronosého v době páření.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Ježek / Naše příroda

Co dál? Snem pozemkového spolku je dostat sem lidi z nedaleké Bohdanče. Vytvořit zde nějaké vycházkové trasy či naučné cyklotrasy, na vhodném místě třeba i hřiště. Specifikem písčin totiž je, že zvýšený pohyb lidí jim nevadí, ba právě naopak. A budou-li “udržovány“ podrážkami či koly lázeňských hostí, budou moci členové pozemkového spolku napnout více svých sil zase na jiné potřebné lokality.

Ne, byl bych nerad, kdyby předchozí řádky někdo vnímal (či dokonce zneužil) jako argument pro budování dalších elektrovodů. Bezlesé, pravidelně narušované biotopy lze samozřejmě zajistit i bez krajinu hyzdících monster. Ale když už se bez těchto produktovodů prozatím neobejdeme, zkusme je alespoň využít k dobru věci. Východočeská Sahara může být dobrým příkladem, jak na to.

Představitelem vzácnější flóry vázané na mokřadní stanoviště je zde žebratka bahenní.
Představitelem vzácnější flóry vázané na mokřadní stanoviště je zde žebratka bahenní.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | David Breiter / Naše příroda
Obnovené tůně na Sahaře hostí i vážku jasnoskvrnnou, která je celoevropsky chráněným „naturovým“ druhem.
Obnovené tůně na Sahaře hostí i vážku jasnoskvrnnou, která je celoevropsky chráněným „naturovým“ druhem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Ježek / Naše příroda


reklama

Další informace |
Tento článek je převzat z časopisu Naše příroda. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele časopisu.

Jan Moravec
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama



Setkání s přírodou

 

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist