Ambrozek: Kampaň ODS uškodila všem demokratickým stranám
EkoList: Co říkáte výsledkům voleb?
Libor Ambrozek: Předpokládal jsem, že přes nadržování některých médií, především Novy, Občanské demokratické straně (ODS) to sociální demokracie může zvrátit. Její vítězství pro mě tedy překvapením nebylo. Ale překvapením pro mě byla slabá volební účast. Opravdu jsem nečekal, že to spadne o tolik - ze 74 procent na 58. To se podepsalo na výsledku Koalice, tedy především US-DEU. Koalice tak přišla o hlasy váhajících a potenciálně oslovitelných voličů. Podepsalo se to také na nárůstu hlasů pro komunisty. Výsledek komunistů ale asi nejde vysvětlit jen nízkou volební účastí...
EkoList: ... KSČM získala v absolutních počtech o 250 tisíc hlasů víc...
Myslím, že tomu vydatně pomohl Václav Klaus a ODS preferencí komunistů v médiích, na která mají vliv. Nevěřím tomu, že by je Nova tolik zvala jenom tak. A dále jim Václav Klaus pomohl tím, že vykopal z hrobu Benešovy dekrety a vyvolal v lidech strach. Když se hraje na nízké emoce, je to vždycky riskantní. Nakonec se to obrátilo i proti samotné ODS a proti nám všem. Radost z toho nemám, ale je to poučení, že se s volebními tématy má zacházet citlivě a že se má bojovat o důležité věci.
EkoList: A jak dopadly volby, když se na jejich výsledek podíváte z pohledu životního prostředí, ekologické politiky? Bude Sněmovna opravdu "zelenější"?
Já už jsem řekl pro ČTK, že jsem v tomto ohledu takovým "opatrným optimistou". Fakt je, že ve Sněmovně ubyla nějaká jména - z klubu sociální demokracie vypadl Jan Bláha, který v řadě případů se mnou velmi spolupracoval. V US-DEU je stejně tak škoda Zdeňka Kořistky a Františka Ondruše. Zdeněk Kořistka se hodně věnoval například obnovitelným zdrojům a byl cenný i tím, že pracoval v hospodářském výboru.
Na druhou stranu vidím i nějaký "přírůstek" - František Pelc, Miloš Kužvart. Ale je tam také celá řada úplně nových jmen, takže je ještě příliš brzo na hodnocení.
Myslím si ale, že parlament může být opravdu výrazně "zelenější" v případě úspěšného sestavení vlády ČSSD a Koalice. Protože když byla ČSSD v menšinové vládě, občas jí ODS zlákala ke kdejaké "lumpárničce" typu změny v zákoně o EIA. Takových případů bylo víc. Na tomtéž skončil třeba "zelený haléř". Dlužno dodat, že komunisté se většinou v otázkách životního prostředí chovali slušně, s výjimkou třeba účasti veřejnosti v atomovém zákoně. Drželi ale třeba hodně evropské ekologické zákony.
Dá se předpokládat, že při vládní kombinaci Koalice a ČSSD, když už bude ČSSD zavázána v parlamentu vlastně z vlády, bude příprava ekologických zákonů snazší. Pokud tedy dojde k sestavení takovéto vlády, mohlo by to být opravdu lepší, než dosud.
EkoList: Jakékoli podobné úvahy ovšem předpokládají splnění toho prvotního předpokladu - že se Vladimíru Špidlovi podaří sestavit vládu. Jak vidíte tuto šanci zevnitř Koalice, dokonce zevnitř té silnější z obou stran tohoto uskupení?
Já tedy nevidím nějak hluboko do sociální demokracie. Samozřejmě, že je tam skupina lidí - včetně některých z těch, kteří dnes sedí na ministerských židlích a nemají jistotu, jestli na nich zůstanou sedět dál - kterým by byla pohodlnější jednobarevná vláda. Na druhou stranu i signály z Evropské unie mluví jasně o tom, že by sociální demokracie neudělala dobře, kdyby šla do menšinové vlády s podporou komunistů. Proto je to až druhá varianta. Vstřícnost ze strany ČSSD vnímám. KDU-ČSL je takové vládě velmi nakloněna. Ostatně my jsme na toto řešení byli připraveni po velkých vnitřních diskusích už v roce 1998, kdy to ještě zdaleka nebylo tak v módě. Zkušenosti s ODS přesvědčily i většinu zbývajících členů strany, že koalice s ČSSD je reálná. Pro mě je pozitivní, že US-DEU, která se tehdy k něčemu takovému moc neměla, je dnes pro i ústy lidí, kteří byli tehdy proti.
EkoList: Na druhou stranu, podle informací včerejšího tisku právě KDU-ČSL si klade podmínku jakéhosi zákazu majorizace či práva veta v důležitých otázkách?
To bylo nakonec v každé koaliční vládě. Je to otázka nastavení koaličních mechanismů v koaliční smlouvě. To platilo i ve vládě v letech 1992 - 1996 i v letech 1996 - 1997, kdy měla ODS více než polovinu křesel v kabinetu, a toto opatření zajišťovalo, abychom my a ODA nebyli v důležitých otázkách přehlasováni. Je to určitá pojistka proti tomu, aby si partneři nedělali naschvály. Tak by vláda stejně nemohla dlouho fungovat.
EkoList: Koalice by, podle dosavadních informací, měla dostat ve vládě nabídku jednoho místopředsedy vlády (a ministra zahraničí) plus čtyři až pět dalších křesel. Požadavkem Koalice je, aby jedno z nich bylo v "důležitém" resortu. Je pro Koalici takovým resortem životní prostředí?
Zatím jsme to tak deklarovali. Já tento názor v našem klubu podporuju. Myslím, že by Koalice měla o tento resort usilovat už jenom proto, že jedním z pilířů jejího programu je podpora neziskového sektoru a že jsme už hlasováním v minulé Sněmovně dokazovali, že životní prostředí je nám blízké. Otázka ovšem je, jak úspěšné naše usilování může být, protože sociální demokracie bude asi některých resortů ochotná se vzdát a některých ne. Takže musíme počkat na její nabídku. Věřím, že životní prostředí bude patřit mezi resortu, kterých bude ochotná se vzdát.
EkoList: Vy jste byl stínovým ministrem životního prostředí Čtyřkoalice. Pokud byste dnes dostal od Vladimíra Špidly nabídky stát se ministrem životního prostředí v jeho vládě, přijal byste ji?
Ano. Tu nabídku bych přijal, i když musím říct, že jsem o tom dlouho přemýšlel. Resort znám z poslanců asi nejdůkladněji. Samozřejmě vím, že tam čeká práce jak na kostele - v úřadu samotném i v navazujících organizacích, jako je například Česká inspekce životního prostředí. Čili nepopírám, že bych o ten resort měl zájem.
reklama
