Beránek: Směšní tady nejsme my

Kampaň za Referendum o Temelínu pokračuje, zdá se, docela úspěšně. K dnešnímu dni (1. 6.) máte pod peticí, požadující referendum, už zhruba 56 tisíc podpisů. Je to hodně nebo málo? Česká republika má sedm miliónů voličů...

Vzhledem k obtížnosti takové kampaně myslím, že funguje docela dobře. Chceme získat širokou podporu veřejnosti a odezva je poměrně velká. Lidé třeba nemají na Temelín jednoznačný názor, ale referendum o něm podporují.

Jan Beránek, člen petičního výboru Referendum 2000 a předseda organizace Hnutí Duha. Foto: Jakub Kašpar/EkoList

To úzce souvisí i se šířkou koalice Referendum 2000, kterou dnes tvoří asi 115 organizací. Co je spojuje? Je to odpor proti Temelínu?

Ne, myslím, že odpor proti Temelínu to není. Mezi těmi organizacemi jsou i takové, které se nevěnují ekologii. Jsou tam organizace, které se věnují lidským právům, jako je třeba Člověk v tísni nebo Fond ohrožených dětí, které na Temelín nemají vyhraněný názor, ale spojuje je právě to, že chtějí rozšířit účast občanů na rozhodování. Institut referenda je jedním z nástrojů jak ten prostor pro občany rozšířit. Nám totiž nejde jenom o Temelín, ale o to, aby referendum, které je zakotveno v ústavě, bylo uvedeno v praxi. Aby se tento nástroj demokracie legitimizoval, aby se o závažných věcech takto rozhodovalo. A já si myslím, že v roce 2000 je nejzávažnější věcí právě dokončení Temelína.

Je ale z pohledu Hnutí DUHA, jehož jste předsedou, vůbec výhodné prosazovat referendum o Temelínu v situaci, kdy se více než 70 procent lidí vyslovuje pro jeho dostavbu?

Určitě. Temelín začíná být věcí veřejnou více než kdy předtím. Když se stavěl, utápěly se v něm miliardy a bylo tam značné množství nejasností, ale bylo to vždycky otázkou managementu, případně několika politiků, kteří o tom rozhodovali. Jeho spuštění do provozu je přelomem, který znamená, že elektrárnu pocítí na vlastní kůži doslova každý občan. Ať už formou ekonomických či sociálních dopadů, anebo zvýšením bezpečnostních rizik. Druhým důvodem je naše přesvědčení, že se musíme zaměřit na veřejné mínění, pokusit se jej otočit. Politici, kteří by měli rozhodovat racionálně a na základě faktů, selhali. Vláda loni měla rozhodovat na základě nezávislé expertní studie, která ukázala, že Temelín není výhodnou investicí. Vláda přesto rozhodla ve stavbě pokračovat a dokonce schválila návrh ministra Grégra, který byl v mnoha ohledech v rozporu s expertní zprávou. Vláda rozhodla nekompetentně, bylo to rozhodnutí politické. Je tedy zřejmé, že rozhodnout musí veřejnost. Naše argumenty jsou poměrně jasné, a pokud bude prostor pro debatu, myslím, že můžeme veřejné mínění obrátit.

Kampaň Referendum 2000 je tedy kampaní pro referendum. Kdy se změní v kampaň proti Temelínu?

Pro nás to nekončí vyhlášením referenda. O to více se potom budeme angažovat v informační kampani. Ale vyhlášení referenda je prvním a nezbytným krokem.

Jak dlouho tedy bude trvat koalice?

To se ještě uvidí. Je to účelové neformální sdružení pro tuto kampaň. Osobně si myslím, že vyhlášením referenda může koalice stejně tak zaniknout jako pokračovat ve spolupráci na nějakých dalších věcech. To, že tu občanské iniciativy pociťují čím dál menší prostor pro svoji činnost, je věc nadčasová. Je na čase, aby se podobné iniciativy spojily na širší platformě, než je jenom životní prostředí a pokusily se obhájit prostor občanů vůči různým politickým dohodám a zákulisní politice.

Jednáte s politiky jednotlivých parlamentních stran o podpoře referenda?

Na to se chystáme až v druhém kole. V tuto chvíli se soustřeďujeme na získávání podpisů pod petici za vyhlášení referenda. Teprve s podporou veřejnosti za zády začneme jednat s politiky.

Kdy "druhé kolo" začne?

Rádi bychom začali tu fázi politických jednání do léta, dříve než začnou parlamentní prázdniny. Pokud budeme úspěšní, mohlo by referendum proběhnout spolu s volbami do krajských zastupitelstev letos v listopadu.

Proč referendum právě o Temelínu? Proč právě Temelín je tak důležitý?

Já už jsem několik důvodů zmínil. Navíc jaderná energetika obecně je problém velice nadčasový. Její dopady jdou do řádu několika desítek tisíc let a proto by o ní neměla rozhodovat vláda, která tu je maximálně na čtyři roky. Nemluvě o tom, že současná vláda je navíc menšinová. Tím hůř bude hledat mandát tak závažnou věc rozhodnout.

Ptám se proto, že mě napadá, zda taková koalice neměla vzniknout už dřív, jistě by se i v minulosti našla řada podobně závažných témat. Kde podle vás mandát politiků končí?

Témata, která by mohla být tématy referenda se tu objevují a myslím, že jsou oprávněná. Ať už jde o vstup do Evropské unie, což nás teprve čeká, nebo v minulosti třeba vstup do NATO. Jsou to případy, kdy se stát vzdává nějaké části své suverenity, může to být třeba otázka způsobu volby prezidenta, ale jsou to i konkrétní projekty, jakým je třeba výstavba jaderné elektrárny. Ostatně referendum před případným uvedením Temelína do provozu sliboval ještě v roce 1998 i Miloš Zeman. V dopise pro Hnutí DUHA se k tomu zavázal i písemně.

Dnes se zdá, že se na svůj slib příliš nepamatuje...

Nedávno to komentoval slovy, že požadovat referendum těsně před dokončením Temelína je komické. K tomu můžu říct jenom to, že o Temelínu říkal, že je těsně před dokončením už v roce 1992 Klaus, pak to říkal Kühnl a dneska to říká Zeman. Pozdě není proto, že jde přímo o to spuštění elektrárny do provozu. Nemluvě o tom, že Miloš Zeman svého času navrhoval, aby se referendum o vstupu do NATO uskutečnilo až poté, co do něj vstoupíme. Pokud je tady někdo komický, nejsme to rozhodně my. Děkuji za rozhovor