Ed Sanders: Nenažranost rovná se znečištění
EkoList: Jste znám jako propagátor myšlenek hippies a beatniků. Většina lidí zná romány Jacka Kerouaca, básně Allena Ginsberga nebo například ekologické statě Garyho Snydera. Také jste nám ale představili starší autory, Williama Blakea, Walta Whitmana, Henry Thoreaua. Myslíte si, že stejně, jako jste vy před padesáti lety zmiňovali své inspirativní předchůdce, budou vaši pokračovatelé mluvit o vás a vaší generaci jako o zdroji společenské, politické a kulturní inspirace?
 |
|
| Ed Sanders | |
| Foto: Lukáš Král |
Ed Sanders: Něco po nás zůstane, nějaké básně, písně nebo třeba články, kterých si snad někdo v budoucnu všimne. Sláva je velice pomíjivá, zejména v kontextu tisíců let. Přejeme si takové hospodářství, které Praze umožní, aby si i po tisíci letech zachovala svůj krásný vzhled, které ale zároveň zachová čistý vzduch a vodu a v němž nebude žádná bída, žádní chudí lidé.
Jak se vaše generace cítí v současném světě? Jak vnímáte okolní události?
Moje generace spojovala lidi, kteří se nikdy nevzdali vytváření tolerantnějšího a mírumilovného světa, zejména ve Spojených státech, kde převzali moc nenasytní pravicoví Klingoni (Klingoni jsou vetřelci ze sci-fi série Star Trek – pozn. aut.). Osobně to nazývám klingonizací Spojených států. Moje generace, která samozřejmě stárne, má přesto určitý vliv na chod událostí a změn.
Před mnoha lety jste byl zadržen a uvězněn za protesty proti atomovému zbrojení. Takové praktiky dnes připomínají nástroje totalitního režimu. Jaké problémy mají Spojené státy v současnosti?
Spojené státy dnes: téměř nikdo nemá měsíc dovolené. Většina má tak týden nebo dva. Potřebujeme zaručenou šestitýdenní dovolenou. V České republice máte národní systém zdravotní péče. Nenechte si ho vzít. Neprivatizujte ho. Byla by to katastrofa. Spojené státy potřebují celonárodní fungující systém zdravotní péče pro všechny, pro bohaté i chudé. Spojené státy potřebují lepší penzijní systém pro starší spoluobčany. Takový, který by nabízel dost pro přežití. Pravice-Klingoni, kteří jsou zodpovědní za celé Spojené státy, teď chtějí po seniorech, aby žili ve splaškách, živili se jimi a rychle umírali za blahobyt a dobro pravičáckého státu.
Prezident Bush nepodepsal Kjótské protokoly o omezování emisí skleníkových plynů. Vydal tím oficiální stanovisko za celé Spojené státy. Cítíte nějaké vření v americké společnosti, způsobené tím, že se prezident takto vyjádřil za všechny občany USA v důležité otázce týkající se budoucnosti?
Bush je ta nejhorší noční můra, která se kdy vyskytla na území Spojených států. Omlouvám se za jeho hrubé způsoby, za jeho hlad po zabíjení, za jeho nenasytnou touhu obohatit své přátele, za jeho odporné slídění po naftě, za jeho snahy přinutit všechny národy, aby schválily americké vojenské základny, za jeho hlad po bombardování a mrzačení, za jeho vytrvalé ospravedlňování neoprávněných zásahů a vměšování se do celého světa.
 |
||
| Ed Sanders | ||
| Foto: Václav Kovář |
Snyder je skvělý „průzkumník“. Studuje politiku, ví jak svým hlasem v poezii burcovat na podporu ochrany životního prostředí, zvlášť ochrany vod a původních lesů. Zároveň přitom hledá způsoby, jak žít udržitelně a nezabíjet divokost, divočinu, divoká zvířata, burácející vodopády a Staré cesty (název sbírky esejů Gary Snydera, old ways znamená také staré, tradiční způsoby a zvyky – pozn. aut.).
V České televizi o vás mluvili jako o šíleném básníkovi. Co slovo "šílený" znamená pro vás?
Před vysíláním mi dali v televizi všechny otázky k nahlédnutí, až na tu jednu. Je tady takový druh pobláznění (lišící se od toho, jak to myslel televizní reportér) – totiž šílenství po vědění, šílenství po dobré poesii a hudbě, šílenství po spravedlivé ekonomice, v níž nebudou bohatí krást všechno chudým, šílenství po osobní svobodě a kreativitě, šílenství po čistém vzduchu, šílenství po zábavě a dlouhých volnech, šílenství po míru a po konci válek.
Ve svých básních a písních se často zmiňujete o hrdinech. Jsou důležití? Kým je podle vás hrdina?
V životě se střetnutí s hrdiny nevyhnete. Můžou to být třeba jen obyčejní, normální lidé – ti, kteří ve sporech pevně stáli na straně, jíž věříte i vy, nebo ti, co ukázali cesty a možnosti.
Není v současném světě označení „jen píšící básník“ trochu málo?
Všechno co můžeme udělat, je dát slova na papír. Nic víc. I když budou váleční štváči plenit svět, někde na spálené poušti knížka poezie přežije. Myslím, že stačí být „jen píšícím básníkem“. Ale samozřejmě že nikomu neublíží, když zvládnete vydávat noviny, nahrávat písně na počítači, když budete vědět, jak se veřejně vyjadřovat k důležitým otázkám.
Řadu let žijete ve Woodstocku. Jak se to místo změnilo? Uskutečnilo se něco, co jste svými aktivitami prosazoval?
Severovýchodní a západní pobřeží Spojených států jsou oblasti, kde to George Bush a jeho parta ještě nedokázali ovládnout. Pomohl jsem ochránit své krásné město před nenasytnými vyžírky.
Jak na váš sociálně-ekologický magazín Woodstock Journal reagují lidé?
Většina lidí ve Woodstocku chce chránit čistou vodu a nedotčené svahy hor. Skýtá to tu množství finančních příležitostí – pokud se vybagrují lesy a postaví domy. Boje, které se momentálně ve Woodstocku vedou, se týkají ochrany stávající zemědělské půdy a veřejného prostranství před přílišnou bytovou a komerční výstavbou.
Slyšel jste o portlandském hnutí Guppys („green urban professionals who are young“, tedy něco jako „mladí profíci pro zelené bydlení“)? V České republice existuje zatím jen jedno místo s ekologickými domy. Nachází se blízko jak městu, tak lesům a původním vesnicím. Myslíte si, že právě tohle je možné východisko pro lidstvo?
Portland má zelený pás kolem města, díky kterému se podařilo zabránit „urban sprawl“, jak se v Americe říká, tedy rozrůstání městských oblastí do okolní volné krajiny. Ano, slyšel jsem o nich. Nikdy se vám ale nepodaří ochránit životní prostředí, pokud zprivatizujete ekonomiku tak, že ji zcela ovládnou hrabivé mozky. Protože Nenažranost rovná se Znečištění.
Rozhovor byl veden přes e-mail.
reklama
