https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/greenpeace-globalni-oteplovani-je-realitou
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Greenpeace: Globální oteplování je realitou

28.9.1998 12:30 | PRAHA (EkoList)
Naše polární expedice přivezly důkazy, že globální oteplování již probíhá a jeho důsledky se již projevují, říká v rozhovoru pro EkoList vedoucí klimatické kampaně Greenpeace ČR ing. Tomáš Nenička.
 

V Číně a Bangladéši byly letos záplavy, údajně nejhorší za posledních několik desetiletí, Floridu sužovaly lesní požáry, podobně Malajsii nebo Brazílii. Myslíte, že tyto a další podobné události svědčí o probíhajících klimatických změnách?

Přímou souvislost mezi konkrétními záplavami a globálním oteplováním či klimatickými změnami nelze dokázat. Na čem se ale klimatologové shodnou, je, že předpokládaným důsledkem globálního oteplování je častější výskyt extrémních klimatických jevů, z nichž některé jste jmenoval.

Druhou věcí, ve které se shodují, je, že lidská činnost, především emise CO2, metanu a dalších skleníkových plynů, má pozorovatelný vliv na klima. Může být i klimatický jev El Nino způsoben důsledky lidské činnosti?

Má se za to, že i tento jev je projevem klimatických změn, tedy globálního oteplování. Jedním z dalších možných důsledků, o nichž se vedou diskuse mezi klimatology je změna mořského proudění. To by mělo konkrétně pro Evropu nedozírné následky. Evropa je oteplována Golfským proudem a případná změna jeho "trasy" by znamenala pro náš kontinent výrazné ochlazení.

Jak byste stručně definoval, co je globální oteplování? Proč je podle vás nebezpečné?

Příznačný je název skleníkový efekt. Ekosystém Země totiž funguje podobně jako skleník. Na zemský povrch dopadá určité kvantum energie v podobě slunečního záření. Zemský povrch se zahřívá a přebytečná energie je z něj vyzařována v podobě tepelného (infračerveného) záření přes atmosféru zpět do vesmíru. Takzvané skleníkové plyny obsažené v atmosféře ale část tohoto tepelného záření nepropustí a toto teplo zůstane pod slupkou atmosféry. Tento jev tady byl vždycky a byl v rovnováze, díky níž se tu rozvinul život takový, jaký známe a jaký je nám příjemný.

Člověk zejména svou průmyslovou činností začal zvyšovat koncentraci skleníkových plynů v atmosféře. Množství tepla vyzářeného do vesmírného prostoru se snižuje, ona dlouhověká rovnováha se narušuje. Čili z celkového, globálního pohledu má teplota tendenci vzrůstat. Což samozřejmě neznamená, že by se díky tomu mělo ve všech oblastech světa oteplit. Vychýlení klimatické rovnováhy může mít spoustu neblahých důsledků. Můžete upřesnit jaké důsledky by mohlo pro nás globální oteplení přinést?

V první řadě je to skutečné oteplení v mnoha oblastech, které nejsou v oné specifické situaci Evropy a Golfského proudu.

Oteplení je spojeno s táním ledovců a stoupáním hladiny moří. Zaplavování nízko položených oblastí, zasolování půdy a ztráta zemědělské půdy mořskými záplavami může podpořit nedostatek produkce potravin a riziko hladomorů. Mapa světa může být výrazně pozměněna obzvláště v oblastech úrodných nížin a delt velkých řek.

Celým národům žijícím v malých ostrovních státech v Indickém oceánu zase hrozí, že se slaná voda stoupajícího oceánu dostane do podzemních zdrojů pitné vody a jejich domovské ostrovy se stanou neobyvatelnými.

Oteplení může znamenat rozšíření hmyzích škůdců mimo původní oblasti jejich výskytu a jejich přemnožení. To se týká i přenašečů chorob - malárie a podobné exotické nemoci, které byly dříve výhradní záležitostí teplejších oblastí, se mohou začít objevovat i v mírnějším klimatickém pásu. V některých oblastech můžou klimatické změny znamenat menší srážky, a tudíž sucho a ohrožení produkce potravin, tedy velké riziko hladomoru. Pravděpodobně by na to, jako už tolikrát, nejvíce doplatily rozvojové země. Velkým problémem jsou lesní požáry, které často následují po velkých vedrech, jak se ukázalo například i letos na Floridě, v Malajsii nebo v Indonésii. Ohrožení lesů, ať už požáry nebo škůdci, je obzvlášť nebezpečné, protože zde funguje pozitivní zpětná vazba: Vzrostlý les a mořský plankton dokáží nejvíce absorbovat CO2, tudíž čím méně vzrostlých lesů nám zůstane, tím větší je riziko skleníkového efektu.

V jiných oblastech může globální oteplování paradoxně přinést větší srážky. Tyto oblasti se pak ocitnou v akutním ohrožení záplavami.

Greenpeace upozorňují na problém globálního oteplování dost výrazně nejen protestními akcemi, ale i vědeckými výpravami. Dokázaly něco vaše expedice do Antarktidy a Arktidy?

Nejprve bych trochu rozvinul první část vaší otázky. My jsme mezinárodní organizace a snažíme se toho využívat tím, že se věnujeme zejména globálním problémům, které nelze vyřešit v rámci jednoho státu, ale potřebují součinnost vlád na celém světě. Globální oteplování přesně do této kategorie problémů zapadá. Navíc je to jev, jehož důsledky jsou zatím málo patrné. V době, kdy se plně projeví, což může být až za několik desetiletí, bude už pozdě na jejich řešení. Proto toto téma považujeme v současné době za jedno z klíčových. Spektrum naší práce je široké. Jednak je to přinášení svědectví, že tu problém globálního oteplování je, že je reálný, co všechno může přinést a že se už začíná projevovat. Druhou z našich strategií je politický lobbying, jak na úrovni jednotlivých vlád, tak i na stupni mezinárodním. Třetí oblastí je konfrontace průmyslových odvětví a společností, které přímo přispívají ke skleníkovému efektu. To jsou ty protesty. A poslední metodou je nabízení řešení, které vidíme zejména ve zvyšování efektivity využívání energie - v úsporách - a ve využívání obnovitelných zdrojů, zejména energie slunce.

Můžeme se tedy vrátit k vašim polárním výpravám?

Ekosystémy polárních oblastí jsou nesmírně citlivé, klimatické změny se zde tudíž projevují jako první. Proto jsme uskutečnili již tři expedice do těchto oblastí. Jednu do oblasti Antarktického poloostrova, dvě do Arktidy, do okolí Aljašky. Jejich cílem bylo přinést důkazy o tom, že se důsledky globálního oteplování již dnes začínají projevovat. Důkazy, které jsme přivezli se opírají jak o pozorování a výpovědi lidí, kteří tam žijí (výzkumníci v Antarktidě a domorodí Inuité v Arktické oblasti), tak o vlastní svědectví posádky naší lodi Arctic Sunrise. Ta například loni jako první v historii obeplula ostrov Jamese Rosse, který byl ještě před pár lety pevně uvězněn v silné vrstvě ledu, která ho obepínala. Dalšími přivezenými důkazy byly fotografie obrovských prasklin v ledovcích, svědčících o rozpadu některých polárních ledovců, či záznamy o změnách ve výskytu tučňáků a některých druhů rostlin.

Jaký je váš názor na dohodu o snižování emisí skleníkových plynů, uzavřenou v Kjótu?

Jde o první mezinárodní dohodu na toto téma, která své signatáře k čemukoli zavázala. V tomto smyslu jde o významný průlom. Konkrétní procentuální snížení emisí, na nichž se státy dohodly ovšem považujeme za naprosto nedostatečné, neschopné odvrátit nebezpečí klimatických změn. Proto chápeme Kjótský protokol spíše jako první krůček učiněný správným směrem.

V souvislosti s globálním oteplováním používáte často termín "uhlíkový rozpočet". Co to znamená?

Klimatologové stanovili tzv. bezpečné meze klimatických změn, jejichž překročení by mohlo mít velice vážné následky. Těmito mezemi jsou průměrná teplota Země, která dlouhodobě nesmí vzrůst o více než 1 stupeň Celsia rychlostí větší než 0,1 stupně za deset let, a hladina moří, která nesmí stoupnout více než o 20 cm za sto let rychlostí větší než 2 cm za dekádu. A uhlíkový rozpočet říká, jaké množství fosilních paliv můžeme ještě spálit, abychom tyto meze nepřekročili. Studie Greenpeace vypočítala, že je to pouhých 25%, tedy čtvrtina z ekonomicky vytěžitelných zásob uhlí, ropy a zemního plynu. Za této situace je nesmyslné investovat prostředky do dalšího průzkumu a otevírání nových ložisek fosilních paliv.

Co dělají Greenpeace v Čechách proti globálnímu oteplování?

Usilujeme zejména o to, aby nebyla rozšiřována těžba uhlí, které je u nás nejvýznamnějším fosilním palivem. Protestujeme proti plánům OKD, a. s., otevřít nový důl v Beskydech, na Frenštátsku. Tady kromě argumentů na ochranu klimatu je ještě jeden neméně závažný: Ložisko se z velké části nachází v CHKO a případná těžba by znamenala devastaci velice hodnotného území, prakticky dosud nedotčeného průmyslem. Další naší aktivitou je projekt Fénix s podtitulem Obnova Moravy pro třetí tisíciletí. Snažíme se včlenit úspory energie a využívání obnovitelných zdrojů do obnovy obcí, poničených loňskými záplavami.

Děkuji za rozhovor


reklama

 
Jakub Kašpar
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist