https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/gregr-temelin-neni-jen-muj-uspech
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Grégr: Temelín není jen můj úspěch

16.10.2000 11:20 | PRAHA (EkoList)
Po spuštění Jaderné elektrárny Temelín do provozu v minulém týdnu jsme požádali o rozhovor ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra (ČSSD), který dal za dodržení termínu spuštění elektrárny před časem "hlavu na špalek".
 

EkoList: V pondělí 9.10. jste, spolu s premiérem Zemanem, slavnostně zahájili aktivaci prvního bloku Jaderné elektrárny Temelín (JETE). Považujete její dokončení za osobní úspěch?

Dokončení JETE a zahájení aktivace 1. bloku není mým úspěchem. Je to úspěch celé řady odborníků, dodavatelů a výrobců i projektantů. Považuji za čest, že jsem členem tohoto týmu.

EkoList: V čem je elektrárna v současné době přínosná pro ČR (nikoli pro ČEZ, ale pro občany)? Plánuje snad ČEZ snížit ceny elektrické energie? Z Mostu například se ozývají varování, že se nezaměstnanost v okrese zvýší na 30 procent, Rakousko hrozí zablokováním kapitoly energetika...

V posledním - aktualizovaném - materiálu MPO pro jednání Rady hospodářské a sociální dohody ČR ze září 2000 byla prognóza vývoje zaměstnanosti v regionech, v kterých se těží hnědé uhlí a lignit, korigována na základě připomínek Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu (OS PHGN).

Prognóza vývoje úbytku pracovních míst v hornictví a elektroenergetice je tato:

I. varianta ("pesimistická"):
Okres        úbytek pracovníků
Most                     2 790
Teplice                    760
Chomutov                 1 067
Sokolov                  1 773
Hodonín                    550

Celkem HU a lignit       6 940
tepelné elektrárny       3 000

Celkem                   9 940
II. varianta ("optimistická"): Okres úbytek pracovníků Most 1 690 Teplice 416 Chomutov 560 Sokolov 934 Hodonín 550 Celkem HU a lignit 4 150 tepelné elektrárny 2 000 Celkem 6 150

Současně jsou zkoumány možnosti tvorby pracovních příležitostí a to z titulu:

  • realizace opatření k zahlazování následků hornické činnosti z minulosti,
  • vybudování dopravní infrastruktury,
  • rekonstrukce bytové infrastruktury,
  • vzniku průmyslových zón,
  • podpory malých a středních podniků.

Závěr:

Očekávaný vývoj zaměstnanosti v letech 2001 - 2005 v regionech, ve kterých se těží hnědé uhlí a lignit:

Celkem
Varianta         Úbytek      Přírůstek           Rozdíl     
I. varianta       9 940          8 550          - 1 390
II. varianta      6 150          8 550          + 2 400

Přímá zaměstnanost ve vlastní elektrárně Temelín představuje cca 700 nových pracovních míst. Zaměstnanost u dodavatelů JETE v době provozu elektrárny představuje možné zvýšení pracovních míst o dalších cca 1 500. Jedná se o nová pracovní místa vytvořená v regionu Jižních Čech.

Návrh sociálních opatření:

Pro uskutečňování restrukturalizace českého hnědouhelného hornictví a ke zmírnění nežádoucích sociálních a společenských dopadů na postižené regiony je vypracován projekt doprovodného sociálního programu, který je společně s pravidly pro poskytování příspěvku ze státního rozpočtu připravován do vlády ČR a tvoří samostatnou přílohu předkládané koncepce.

Návrh zdrojů financování:

  • z podnikových zdrojů (odstupné, rekvalifikace pro potřeby samotných podniků, příspěvek na aplikovaný výzkum a vývoj nových technologií využití uhlí...)
  • ze státních zdrojů (příspěvek k řešení sociálních důsledků restrukturalizace, programy tvorby nových pracovních míst, podpora výzkumu a vývoje nových technologií využití uhlí, podpora malého s středního podnikání..)
  • z účelových fondů EU (vzdělávací a rekvalifikační programy, regionální programy..)

Stávající uhelné zdroje postačují na výrobu energie v příštích 15 letech se všemi negativy (skleníkový efekt, nevratné změny v krajině atd.), které spalování uhlí přináší. Trvalý, v poslední době skokový, nárůst cen ropy a plynu téměř vylučují výstavbu nových energetických zdrojů z importovaných paliv. Provoz jaderné elektrárny Temelín zabezpečí ne pro ČEZ, a. s., ale pro všechny obyvatele našeho státu dostatek el. energie pro dobu 40 let. Naše republika, podobně jako Francie, může podle vlastního uvážení exportovat sofistikovaný výrobek - elektrickou energii - do zahraničí a přispívat k vyrovnané finanční bilanci. Nedostatek elektrické energie přináší pouze strádání lidí, snižování životní úrovně a diskreditaci státu. To by s největší pravděpodobností přinesla nejbližší léta, kdyby JETE nebyla provozována. Obavy z 30 % nezaměstnanosti na Mostecku jsou liché, naše ministerstvo připravilo ve spolupráci s MPSV celou řadu opatření, které zabezpečí zaměstnanost. Co se týče postoje Rakouska, je důležité vyhýbat se emocím a neopodstatněným podezřením. Česká strana nic neskrývá a permanentně projednává otázky JETE na odborné úrovni.

Ministr Grégr

Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr při nedávném happeningu Greenpeace před budovou vlády. Tehdy ještě Temelín aktivován nebyl. Foto: Pavel Činčera/EkoList

EkoList: Je dokončení JETE posledním článkem českého jaderného programu, nebo máte v plánu v něm pokračovat, jak připouští i energetická politika schválená vládou?

Do naplnění českého jaderného programu v časovém horizontu uvažovaném Energetickou politikou ČR, schválenou usnesením vlády ČR č. 50/2000 patří:

  • dokončení výstavby a spuštění dvou z původně čtyř plánovaných výrobních bloků jaderné elektrárny Temelín (JETE) V současné době bylo zahájeno spouštění prvního bloku JETE, druhý blok má být spuštěn v prosinci r. 2001.
  • zlepšení efektivnosti a zvýšení úrovně bezpečnosti jaderné elektrárny Dukovany (JEDU) Tento cíl je zajišťován cestou obnovy některých zařízení a provedením dalších konkrétních opatření navazujících na již realizovaný program dokompletace, který probíhal v posledním desetiletí; jejich cílem je vytvoření podmínek pro bezpečný a obecně akceptovatelný provoz JEDU do r. 2025.
  • řešení konce palivového cyklu Nyní používané řešení představuje skladování vyhořelého paliva a jeho uložení v hlubinném úložišti. Zároveň probíhá v ČR i výzkum jiných postupů likvidace radioizotopů obsažených ve vyhořelém palivu (tzv. transmutace). V současné době Správa úložišť radioaktivních odpadů připravuje novou koncepci nakládání s radioaktivním odpadem v ČR, která bude v roce 2001 posouzena ve smyslu § 14 zákona č. 244/1992 Sb.

Omezená dostupnost tuzemských zdrojů uhlí neumožní, aby všechny stávající elektrárny byly provozovány i po ukončení životnosti jejich odsiřovacích jednotek. Pouze část stávajících kapacit klasických uhelných elektráren bude možno opětovně v období let 2008-2020 retrofitovat, tj. prodloužit jejich životnost o dalších cca 15 let (do roku 2030 až 2035).

S uvolněním části zásob uhlí vázaných ekologickými limity těžby se neuvažuje, a proto se nepředpokládá ani výstavba nových velkých elektrárenských bloků, využívajících tuzemského uhlí.

Stav vývoje technologií využívajících pro výrobu energie obnovitelné zdroje energie a využitelnosti těchto technologií v rámci současných ekonomických možností potenciálních uživatelů nedává záruku jejich začlenění do skupiny rozhodujících zdrojů pro pokrytí energetické spotřeby ČR.
Z uvedených skutečností vyplývá, že pro výstavbu nových zdrojů po roce 2015 (2020) lze uvažovat pouze jiné primární zdroje než je tuzemské uhlí. Mohlo by se jednat i o jaderné bloky s pružně regulovatelným výkonem, za předpokladu jejich ekonomické výhodnosti a celospolečenské akceptovatelnosti. Lze též předpokládat, že pro výstavbu nových jaderných bloků by byly přednostně využity územní rezervy ve stávajících jaderných elektrárnách. Při územním plánování však nelze opomenout nutnost území vhodná pro takovýto druh staveb chránit jako územní rezervu pro případné využití dalšími generacemi.

Energetická politika připouští, aby i v budoucnu bylo možno využívat energii z jaderných zdrojů. Bylo by krátkozraké v současné době, kdy dochází k enormnímu růstu cen importované ropy a zemního plynu, zabraňovat použití jaderných zdrojů v budoucnosti. Nejedná se totiž pouze v současné době využívat jaderného štěpení k výrobě energie, nýbrž i velmi nadějnou jadernou fúzi. Fosilní zdroje energie se vyčerpávají, jejich spalování způsobuje skleníkový efekt. Zmíněná negativa jaderná energetika nepřináší. Díky úsporám ve spotřebě primárních zdrojů energie v ČR, restrukturalizaci našeho průmyslu a zejména díky předpokládané 40-ti leté životnosti JETE se předpokládá, že by v příštích 20 letech nebyl uveden do provozu nový jaderný zdroj energie v ČR.

Závěrem lze konstatovat, že

  • jaderná energie zůstává jedním z možných technicky zvládnutých zdrojů elektrické a tepelné energie budoucnosti.
  • další rozvoj jaderné energetiky Energetická politika ČR vnímá jako přípravu jednoho z možných způsobů krytí potřeb elektřiny v období po roce 2015.
  • využití jaderné energie k získání elektřiny bude záviset na výsledku posouzení možností výroby elektřiny v kontextu ekonomického a ekologického využití uhelných ložisek, prognóz poptávky po konečné spotřebě energie a v jejím rámci poptávky po elektřině, akceptovatelností veřejností tohoto způsobu výroby elektřiny a na schopnosti ČR plnit mezinárodní závazky týkající se omezování emisí a skleníkových plynů.

EkoList: Děkuji za rozhovor

Poznámka redakce: Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr odpovídal na otázky EkoListu písemně.


reklama

 
Jakub Kašpar
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist