Hontelez: Evropský parlament musí o moc bojovat

EkoList: Co je hlavním cílem Evropské kanceláře pro životní prostředí (European Environmental Bureau - EEB)?
John Hontelez: Naším hlavním cílem je dosáhnout účinné a dostatečně ambiciózní politiky EU v oblasti ochrany životního prostředí. Snažíme se o to společně se svými členy, což jsou hlavně národní nevládní ekologické organizace. Chceme znít jedním hlasem a společně předávat poselství institucím, které v EU rozhodují: Evropské komisi, Evropskému parlamentu (EP) a členským státům (které se setkávají v Radě ministrů EU a v Evropské radě).

John Hontelez, generální tajemník EEB.
Foto: OECD

EkoList: Jakými hlavními ekologickými tématy se příští EP bude zabývat?
Je jich hodně. S dalšími sedmi evropskými ekologickými organizacemi jsme pro příští parlament sepsali tzv. Manifest životního prostředí, ve kterém některé z nich shrnujeme (viz rámeček).

EkoList: Jak může vlastně EP ovlivňovat legislativu EU? Můžete konkrétně vysvětlit dělbu pravomocí mezi evropskými institucemi?
Výhradní právo předkládat legislativní návrhy má Evropská komise. To znamená, že žádná politika nebo zákon nemůže vzniknout, dokud ho nevytvoří Evropská komise. Dřív legislativní návrhy putovaly z Komise do Parlamentu k vyjádření, schvalovala je však pouze Rada ministrů EU (v níž mají zástupce jednotlivé státy). Posledních patnáct let ale v tomto procesu Parlament získává stále silnější slovo. Nyní spolurozhoduje o zákonech v takových oblastech, jako jsou životní prostředí, vnitřní trh EU nebo doprava. V jiných oblastech má stále mnohem menší vliv, například v zemědělství a v obchodu. Nicméně v souvislosti se schvalováním a vstupem v platnost evropské ústavy pravděpodobně Parlament znovu získá další pravomoce. Postupně by měl mít - alespoň teoreticky - na zákony stejný vliv jako Rada ministrů.
Ve skutečnosti bude muset projevit odhodlání své pravomoci využít. Komise i Rada ministrů totiž mají silné prostředky, jak dostat Parlament pod tlak. Jiným znepokojujícím trendem je skutečnost, že Komise je v pokušení omezovat legislativu, která je závazná pro všechny státy EU. Místo toho narůstá obliba procedur, které jsou založeny na víceméně dobrovolných dohodách mezi státy. V takových případech nemá Parlament silné postavení. Musí o své místo bojovat.

EkoList: Která ze stran nebo koalic v EP se při hlasování projevuje jako nejšetrnější k životnímu prostředí a která jako nejhorší?
Evropští Přátelé Země nedávno zprovoznili internetové stránky, na kterých dokumentují hlasování všech členů EP v deseti důležitých hlasováních za posledních pět let. Když to zevšeobecním, není překvapením, že nejvlídněji k životnímu prostředí hlasovaly strany zelené. Nejhorší je britská Konzervativní strana, člen největší koalice v EP - křesťanských demokratů a konzervativců. Britští toryové jsou nejhorší kvůli kombinaci nedostatku ekologického vědomí a odporu k EU. Ne vždy jim vadí konkrétní obsah návrhu, ale hlasují proti kvůli tomu, že v návrhu hraje EU roli.
Obecně bychom mohli říci, že pokrokové a levicové strany podporují ochranu životního prostředí víc než strany konzervativní a pravicové. Neplatí to ale vždy. Záleží i na tom, odkud politici pocházejí. Když se třeba nějaké téma silně dotýká průmyslu (nebo alespoň průmysl hodně křičí, že se ho to dotýká), bývají politici vystaveni silným místním tlakům a pak se vybarví.

EkoList: Jaké jsou podle vás největší ekologické problémy přistupujících zemí?
V zásadě se příliš neliší od problémů starých členů a v budoucnu se to bude ještě sbližovat. Jistě, nové členské země musí hodně investovat, aby plnily požadavky evropské legislativy, na prvním místě do čističek odpadních vod. Je jasné, že čísla jsou dramatická i v případě odpadů: v nových členských státech připadá na obyvatele 4,4 tun odpadu za rok, zatímco ve starých je to jen 3,8 tun. Což znamená, že země, které mají nižší HDP a vážné problémy s modernizací veřejné správy, stojí před skutečnou horou odpadu. Velké úkoly přináší také zemědělství a růst silniční a letecké dopravy.

EkoList: Jak vstup nových zemích pozitivně a negativně ovlivní politiku ochrany životního prostředí EU?
To je příliš brzy hodnotit. Zatím nechceme věřit, že se noví členové budou společně snažit oslabit evropskou politiku ochrany životního prostředí. Spíš bychom řekli, že je i v jejich zájmu, aby EU udržovala nebo spíš oživila svůj rozhodný přístup ke snaze vytvořit celoevropskou legislativu, která bojuje se znečištěním a podporuje ekologická inovace.

Další informace:
http://www.foeeurope.org/euvotewatch

Rozhovor je převzat z tištěného EkoListu červen 2004.