Kohák: Vražda vždy zůstane vraždou
EkoList: O letošním Silvestru, tedy vlastně na přelomu tisíciletí, jsem měl pocit (a myslím, že nejenom já), že se svět mění k lepšímu. Skončilo období velkých válek, dokonce i situace na Balkánu je o něco klidnější, lidé, a dokonce i státy, si začínají uvědomovat svoji zodpovědnost za budoucnost planety... Po útoku na New York a Washington 11. září se to nějak změnilo. Ten můj optimismus mě nějak opustil. Jak se na to díváte vy?
Veliké dějinné změny obvykle nejsou následkem jednorázových událostí. Spíš si všímám celkového vývoje civilizace. Celková politika, se kterou šel do voleb George W. Bush mi připadá antiekologická, sociálně nezodpovědná a zaměřená spíš na intervencionismus než na spolupráci v mezinárodních vztazích. To příliš nepřispívá k optimismu. Ovšem v tuto chvíli je třeba ho podpořit v zápase s terorismem a doufat, že pro něj zvolí účinné prostředky.
EkoList: V knížce rozhovorů Poutníkem po hvězdách, hovoříte podobně o éře Ronalda Reagana. Myslíte, že jsou to s Georgem Bushem mladším v amerických dějinách podobné postavy?
Reagan byl filmový herec a měl daleko lepší mediální prezentaci. Avšak jeho politika mi připadá podobná. I ta byla antiekologická a sociálně nezodpovědná - vedla k sociální polarizaci jak americké společnosti, tak i světa. U nás Reaganovi přičítáme k dobru, že za jeho prezidentství došlo ke zhroucení Sovětského svazu. To jsem ovšem i já vítal a oslavoval, jen osobně si myslím, že se tak nestalo díky jeho politice. Ale došlo k tomu právě tehdy, a jak víme, kapitán je vždycky odpovědný za to, co se stalo, když byl ve službě.
EkoList: V úterý 11. září tedy došlo k dosud bezprecedentnímu teroristickému útoku na New York a na Washington. Už se dnes pravděpodobně ví, kdo za útokem stál. Dokázal byste nějak vyjádřit, co pro euroamerickou civilizaci ten útok z 11. září znamená?
Především hned na prvním místě musím naprosto jednoznačně říct základní věc. Totiž, že je to hrůzný zločin, který nic neomlouvá. To, že se snažíme pochopit souvislosti, v nichž se vyskytl, neznamená, že se tím tento zločin stane o něco lepším. Vražda zůstává vraždou, i kdyby se stala za okolností, které by třeba někdo mohl považovat za polehčující. Nejde mi o jakékoli zlehčování tohoto opravdu hrůzného zločinu. Ale dál: Jak to zapadá do celkové politiky Západu? Zdá se mi, že Západ vytvořil civilizaci, která dovede být dost bezohledná. Podívejte se na podmínky v Africe, která nám poskytuje spoustu surovin, v Asii, poskytující levnou pracovní sílu. A naše civilizace už od 19. století, od dob britského impéria, podporuje svobodu a demokracii pro Západ díky tomu, že může využívat zdrojů třetího světa. K tomu připočtěte takové věci, jako je jednoznačná americká podpora budování nových izraelských osad na západním břehu Jordánu, nejeví se to rozvážné.
Tím ale v žádném případě nemyslím, že by si to Západ nebo Amerika nějak "zasluhovali". Vůbec ne. Chci jen říct, že to zapadá to té souvislosti střetu. Terorismus je zbraní lidí, kteří se cítí zoufalí. To, co se snažím pochopit, k čemu se snažím nalézt motiv, je, co na struktuře našeho světa může podporovat tak úchylné jednání, jakého jsme byli 11. září svědky v New Yorku a Washingtonu. A proto bychom se měli zaměřit nejen na bezprostřední zásah proti terorismu, nýbrž také na nevyrovnanost vztahů mezi euroamerickou civilizací a zbytkem světa.
Myslím si, že fakt, že Západ bude muset začít tuto otázku řešit, byl zřejmý již delší dobu před 11. zářím. A že nebude možné tento problém trvale řešit jen mocí, ať už ekonomickou nebo vojenskou. Že musíme začít nově hledat způsob soužití euroamerické civilizace s okolním světem. Pokud by vůbec na této tragédii, jejíž hrůznost jen těžko slovy zdůraznit, mělo být něco pozitivního, pak právě to, že by nás mohla vést k zamyšlení nad naší vlastní politikou vůči ostatnímu světu.
Co se děje teď v USA pozitivního je, že si Američané kladou právě takovéto otázky. Ne americká vláda, ale obyčejní Američané. A Amerika je nejsilnější právě ve chvílích, kdy se s něčím potýká.
EkoList: Jak se díváte na české reakce na útok, teď po čtrnácti dnech?
Myslím si, že je třeba, abychom nejprve úplně odepsali okrajovou odezvu takového toho "leninského" myšlení. To má v této zemi dlouhou tradici. To se zakládá na tom, že kdokoli se jakkoli odchýlí od postoje "strany a vlády", dostává se do jednoho pytle s cedulkou "třídní nepřítel". Mezi třídními nepřáteli se pak nerozlišuje, takže touto "leninskou" optikou viděno je všechno, od německé sociální demokracie až po argentinské plukovníky, pravicovou úchylkou. Jsou tu stále ještě lidé, kterým to myslí tímto "leninským" způsobem. Kdo není s námi, ten je proti nám. Je tu ale i reakce, která si klade otázku, co je islám, reakce, která upozorňuje na to, že nemůžeme věčně spoléhat, že Amerika nám bude velikým ochráncem a že USA samy se potřebují bránit. My máme sklon, najít si velký vzor a být pak "s Francií na věčné časy", než přijde Mnichov. Nebo "se Sovětským svazem na věčné časy", než přijde srpen 1968. A v současnosti je tendence přijmout za tento velký vzor právě USA. Mě je to samozřejmě podstatně sympatičtejší, než ta předchozí možnost. Ale i to má své meze.
Vy jste řekl v televizní debatě hned po útocích, že "je třeba pochopit motivy těchto činů, abychom proti nim mohli bojovat". Nemohlo být jakýmsi motivem cosi jako slavný výrok v povídce Jana Drdy "Vyšší princip", totiž, že "vražda na tyranu není zločinem"? Nebylo by to o něčem jiném, pokud by útok neznamenal smrt téměř sedmi tisíc nevinných lidí, ale byl by třeba "jen" atentátem na některého západního politika?
Ne, v morálním hodnocení toho činu by se nezměnilo nic. Já totiž nesouhlasím s Janem Drdou. Vražda zůstává vraždou. Někdy může zabití být nutným nezbytným východiskem. Jsem-li řidičem školního autobusu a musím volit mezi havárií, při níž by zemřelo třeba třicet dětí, anebo tím, že srazím opilce, který se plete do cesty, umím si představit, že bych zvolil tu druhou možnost. Ale z úzce morálního hlediska to nikdy nemůže být dobré. A v žádném případě nemůže nic ospravedlnit žádný atentát na politika demokratické země. Jakmile začneme problémy řešit násilím, stává se soužití ve svobodě nemožné. Proto je nutné takové metody v každém případě kategoricky odmítnout.
reklama
