Miloš Kužvart: Nejsem ministr přírodních krás

Jak chcete zabránit rušení nebo posunování limitů těžby uhlí a tím rušení dalších obcí v severních Čechách?

To nehrozí. Nástrojů, jak tomu zabránit, je několik. Především tu jde o širší souvislost těžby surovin jako takových a o kompetence Ministerstva životního prostředí (MŽP) v oblasti ekologického dohledu nad těžbou. Jsou tu souvislosti týkající se celé dotčené oblasti: rušení komunikací, náklady spojené se stavbou nových železničních tratí, sekundární ekonomické i sociální náklady spojené se zaměstnaností v regionu, atd. Toto usnesení vlády, přestože nebylo naplněno odpisem zásob, by muselo být revokováno, aby báňský úřad mohl povolit těžbu v "zakázaném pásmu". Revokace by připadala v úvahu na základě nového materiálu předloženého vládě. Evidentně bych takový materiál nepředkládal já a v rámci připomínkového řízení k tomuto materiálu bych snesl nejen já, ale jak věřím i další kolegové, celou řadu protiargumentů. Co se týče legislativních nástrojů, tam není situace tak dobrá, jak by mohla a měla být. To se týká především horní legislativy.

Začne se podle vás za vlády sociální demokracie těžit uhlí v Beskydech?

Mluvím za sebe jako ministra životního prostředí. Muselo by dojít k několikanásobné výjimce ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Tím, že tři čtvrtiny dobývacího prostoru Trojanovice jsou pod územím CHKO Beskydy, by i tam mělo významnou roli MŽP. A i vzhledem k širším souvislostem, k rekreačním hodnotám této oblasti... Ne, za sebe říkám ne!

Budete iniciovat odpis zásob vápence v Českém krasu?

Tam, kde je to nejaktuálnější, tedy zejména v oblasti velkolomu Čertovy schody, který leží v oblasti, kde měla stát Nová královodvorská cementárna ve Tmani, tento zájem je. Na druhou stranu ovšem cesta k šetrnějšímu nakládání s vápenci v Českém krasu vede nejenom přes odpis, ale například i přes to, co je v souladu s horním zákonem. Tedy přes adekvátní využívání vysokoprocentních vápenců namísto znehodnocování na cementářskou surovinu.

Dokážete odhadnout, do kdy vláda přijme státní energetickou a surovinovou politiku?

Očekávám, že v průběhu příštího měsíce bych měl dostat od pana ministra Grégra návrh energetické politiky. Ten pochopitelně bude v rámci připomínkového řízení podroben velice důkladné diskusi. Přijetí celého materiálu pak pochopitelně záleží na rychlosti projednávání ve vládě. Jestli to bude na poprvé, nebo o něm budeme jednat několikrát, nemohu odhadnout. Co se týče surovinové politiky - tam nám naši předchůdci, pan ministr Bursík a pan ministr Kühnl, předali svůj rozpracovaný materiál. To je však jen koncept, není to surovinová politika dopracovaná do podoby konkrétních termínovaných kroků. Včetně předpokládané úpravy horní legislativy a využití ekonomických nástrojů. Tam ten horizont přijetí bude evidentně delší než u energetické politiky.

Bude to za rok, za půl roku?

Ne, to bude rozhodně dříve. Odhaduji, že surovinová politika by mohla být ve vládě v druhém čtvrtletí příštího roku.

Jak hodnotíte výsledek svého jednání s ministrem průmyslu a obchodu Grégrem. Došlo vlastně k revokaci usnesení Tošovského vlády z 1. července tohoto roku. Došlo ke změnám ve složení expertní komise, mající posoudit dostavbu JE Temelín a dostavba nebude posuzována v rámci energetické koncepce...

Vše, co nám bylo zadáno, byly předběžné návrhy, které byly předjednány mezi úředníky MPO a MŽP. Usnesení vlády č. 465 z 1. července hovořilo pouze o tom, že má jít o nezávislou komisi, která by posoudila především ekonomické aspekty dostavby Temelína. Tedy to, na čem jsme se dohodli s kolegou Grégrem, se tomuto zadání nevymyká. Je pravda, že v původním zadání byly i podrobně popsány aspekty elektroenergetiky, na druhou stranu ale v náplni činnosti komise zůstávají body jako například posouzení konkurenceschopnosti Temelína po dostavbě, a podobně. Výsledek jednání považuji za kompromis. Jak pro zadání komisi, tak pro její složení, hlasovala vláda jednomyslně. Ještě k té výtce, že stavba nebude posuzována v rámci energetické koncepce. Vždyť ale bude. Uvědomme si, že za měsíc má MPO rozeslat návrh koncepce, takže v době, kdy komise předloží své závěry, vláda už bude znát širší rámec energetické politiky a bude moci proto své rozhodnutí o dostavbě učinit právě v rámci této koncepce.

Ekologické iniciativy a sousední Rakousko kritizují fakt, že v komisi nebude nikdo z Rakouska a nikdo, kdo by veřejně zastával postoj skeptický k jaderné energetice...

Uvědomme si znovu, že zadáním je "nezávislé posouzení komisí z českých i zahraničních expertů." Když tam bude někdo apriorně protijaderný, bude ještě nezávislý? Proč by tam měl být zrovna Rakušan, proč ne třeba Polák, Němec, Belgičan, Francouz? To, že tam budou zástupci Evropské unie (EU), OECD, experti z DG11, je mnohem větší zárukou objektivního posouzení a je to i dobrým gestem vůči EU.

Řekl jste, že se chcete účastnit schůzek ekonomických ministrů. Z jakého důvodu?

Protože ministr životního prostředí není ministrem přírodních krás, ale ministrem, který má i z hlediska svých kompetencí plné právo hovořit do využívání přírodních zdrojů. A to je navýsost ekonomická záležitost. Tedy nejenom, že se chci zúčastňovat těchto schůzek, já se jich již zúčastňuji na pozvání místopředsedy vlády Pavla Mertlíka. Mám tak například mnohem lepší a rychlejší informace, které se mého resortu týkají.

Co znamená vaše představa tzv. Zeleného parlamentu?

To není moje představa, chtěl bych obnovit tradici, která tu byla zavedena v prvních letech po pádu komunismu. V "Zeleném parlamentu" se setkávali politici a úředníci s novináři a nevládními organizacemi. Bylo to velmi cenné a přínosné pro obě strany. Bylo to především o komunikaci.

Děkuji za rozhovor.