Petr Mareš: Vizionářů je v české politice málo
Na Summitu jste byl přes dva dny. Měl jste možnost nějak proniknout do jednání, která předtím už probíhala téměř týden?
Měli jsme každý den schůzky vyjednávacího týmu, takže jsem o jednání měl informace. Moje možnost bezprostředně ovlivnit průběh setkání spočívala spíš na úrovni bilaterálních setkání s partnery. Ostatní zařídil tým odborných vyjednavačů.
Jaký ohlas měla vaše přednáška?
Nevím, pro mě to byla první zkušenost. Ale na rozdíl od ministra zahraničí USA Colina Powella, který mluvil třetí po mně, mě nevypískali. Intenzita potlesku byla asi větší než po vystoupení zástupce Běloruska, který vystupoval přede mnou. Hlavní význam pléna, na němž vystupovali předsedové vlád a hlavy států, spočíval v tom, že drtivá většina z nich už operovala s pojmem trvale udržitelný rozvoj (TUR) jako s principem. Efektivita těchto vystoupení je ale pochopitelně problematická, Johannesburg by podle mě měl být tečkou za obdobím megaakcí let devadesátých. Mělo by se přistoupit k akcím menších rozměrů, které budou zaměřené na konkrétní naplňování principu TUR.
Takže vítáte návrh Německa na uspořádání konference o obnovitelných zdrojích?
On to není jen návrh Německa, ale Německo se toho chopilo. Já jsem se na setkání zástupců zemí usilujících o vstup do EU s dánským premiérem přihlásil o slovo a řekl jsem, že to je správný krok, že bychom dali přednost tomu, kdyby EU specifikovala blíže, co chce v oblasti obnovitelných zdrojů udělat. Myslím, že mé vystoupení pak ovlivnilo i postoj ostatních zemí usilujících o vstup.
Jaký byl podle vás důvod, proč USA odmítaly jakékoli termíny a konkrétní závazky, když přitom tyto dohody nejsou závazné, a pokud je země nedodržuje, nemůže ji nikdo trestat?
Místopředseda vlády Petr Mareš (US-DEU). Foto: Jan Stejskal/EkoList |
Jsme členem OECD, tedy zemí, která patří k těm bohatším. Myslíte si, že někdy Česká republika věnuje na pomoc rozvojovým zemím 0,7 % HDP jako Dánsko, Nizozemí a další země?
My už vstupujeme do stadia zemí, které dávají, i když velmi nesměle... Já se přiznám, že jsem otázku našeho podílu na rozvojové pomoci v Johannesburgu obcházel velmi obecně, protože to není číslo (ČR věnovala v roce 2001 na rozvojovou pomoc 0,037 % HDP - pozn. aut.), na které bychom mohli být extra pyšní. Víte, země se v určitém stadiu přehoupne přes úroveň, za níž jsou lidé ochotni o nějaké pomoci diskutovat. Já jsem letos absolvoval sice neúspěšnou, nicméně intenzivní kampaň do Poslanecké sněmovny a mluvil jsem s lidmi o různých věcech. Nedělejme si iluze, Česká republika ve stadiu, kdy jsou lidé o pomoci ochotni diskutovat, není.
A kdy v tom stadiu bude?
Musí přijít politické rozhodnutí, musí se dohodnout vláda. U rozvojové pomoci jde o závazky, které se dají velmi snadno obcházet. Politika je na ně ochotná přistoupit teprve ve chvíli, kdy politik ví, že má nějakou podporu. A nedělejme si iluze, vizionářů v české politice, Martinů Lutherů Kingů, kteří měli sny, je velice málo. Na těchto tématech politik žádné body nenaseká.
A neměli bychom si alespoň vzít příklad ze Slovenska, kde národní politiku udržitelného rozvoje dokonce schválil parlament? Zasazoval byste se o něco podobného ze své pozice?
My jsme o tom v Johannesburgu často mluvili a jsem si jist, že pro TUR musíme vytvořit institucionální zázemí. Nemyslím si, že by strategii udržitelného rozvoje mělo předkládat pouze Ministerstvo životního prostředí, protože se na Summitu jasně ukázalo, že jsme se posunuli od dobrého, ale úzkého, čistě environmentálního pohledu, k úhlu mnohem širšímu, na němž se musejí podílet i další resorty. Ale nerad bych říkal, že si to vezmu na starost, protože o rozdělení kompetencí se teprve bude diskutovat.
Pokud lidé mají mít trvale udržitelný rozvoj zažitý, není problém, že dosud není součástí vzdělávacího systému? Narážím i na fakt, že za Ministerstvo školství v Johannesburgu nikdo nebyl...
To, že se tím ministerstvo nezabývá, je špatně, ale nevyčítal bych to současné ministryni. Minulé ministerstvo mělo zjednodušenou představu, že se tato otázka dá vyřešit zavedením povinného předmětu "udržitelný rozvoj" nebo "ochrana životního prostředí". To je věc, která se musí promítnout do vzdělávání jako celku. Nemůžu zařadit takový předmět a pak ve fyzice, dějepise a v zeměpise učit stejně, jako jsem učil předtím. To by bylo v kontradikci. Myslím, že klíč vede přes pedagogické fakulty, přes vzdělávání budoucích učitelů. Bohužel to není projekt na dva roky. Ale je proveditelný.
Rozumím tomu dobře, že byste si to vzal na starost?
Nemůžu velet paní ministryni, to je velmi dynamická a samostatně uvažující dáma. Ale určitě je to jedna z věcí, o kterou budeme usilovat, až se budeme bavit o novém zákonu o vzdělávání. Myslím, že doba je na to dobrá.
reklama
