Martin Bursík: Tvrdili mi, že nic nestihnu

Ve funkci ministra zůstanete do doby, než po volbách vznikne nová vláda, tedy jen několik měsíců. Co za tu dobu chcete stihnout?

Musím si určit cíle, které budou realistické. První prioritou jsou pro mě povodně. Převzal jsem agendu ministra Skalického týkající se povodní hodně zanedbanou. Jde hlavně o uvolnění finančních prostředků. Jedná se o 4 miliardy korun, které sice už vláda uvolnila, ale přesto jsou zablokovány, protože se tato otázka nedostala do parlamentu. Pak jsou tu peníze na povodňovém účtu - tedy peníze, které mezi sebou vybrali lidé sami. Myslím si, že tyto peníze by měli jít přímo k lidem a nikoli k budování infrastruktury a podobně.

Druhou věcí je legislativní iniciativa. Když jsem nastupoval do funkce, všichni mi říkali: "Nic už nestihneš, je pozdě." Již jsem se ale dohodl s premiérem, který mi otevřel cestu, abych mohl ještě něco udělat. Konkrétně jde o novelu odpadového zákona. Tady vím o čem mluvím a vidím to jako velmi důležité. Donutil jsem legislativce aby přes víkend dali dohromady návrh této novely. Vím, že to závisí na dobré vůli poslanců a senátorů, ale věřím, že se podaří novelu protlačit, protože je v zájmu obcí.

Pak tu jsou koncepční materiály, ke kterým není třeba parlament a může je projednat vláda. Mám na mysli třeba Státní politiku životního prostředí. To je materiál, jehož první verze je k dispozici, ale já jsem nespokojen se způsobem její tvorby, kdy jde pokaždé o něčí autorské dílo. Já chci k jejímu dopracovávání přizvat odborníky z akademické obce, univerzity a samozřejmě lidi z ministerstva - lidi, kteří k tomu mají co říci. Ti by vytvořili jakýsi první návrh, který bychom dali do širokého připomínkového řízení.

Čili ten materiál, který připravil Vladislav Bízek, je teď "pod stolem".

Není "pod stolem". Je to pro nás výchozí bod. Já jenom tvrdím, že není správné, když koncepční materiál stojí a padá s jedním člověkem. Jasnou prioritou pak je přibližování ČR Evropské unii. Poprvé jsem šel do vlády právě s dokumenty k EU. Zjistil jsem, že MŽP tuto otázku pojímalo úzce resortně. Připravilo sice pozici pro oblast životního prostředí, ale už se fakticky nevyjádřilo k dopravě, energetice či daním, tedy k tématům, která bychom měli v rámci prosazování udržitelného rozvoje hlídat. I tato starost vlastně celá spočívala na náměstku Bízkovi, který odvedl velkou práci, ale po jeho odchodu tu kromě papírů ve skříni nezůstalo nic. Žádný tým, žádný nástupce. Musel jsem urychleně řešit jmenování vyjednavače do týmu ČR. Mám radost, že se mi podařilo do této funkce prosadit Bedřicha Moldana. Teď jde o to, zajistit mu kompetenční a finanční zázemí.

Předložíte ještě do voleb vládě návrh nařízení o nakládání s obaly?

Vím, že tady tento problém je, ale nyní vám nic přesně neřeknu, protože legislativní odbor je zahlcen novelou zákona o odpadech. Chtěl bych to stihnout.

Mluvíte-li o novele zákona o odpadech, máte na mysli něco podobného, co ohlásil senátor Koukal (ODS)?

Co ohlásil senátor Koukal? O tom jsem ještě neslyšel.

Řekl pro EkoList, že chce iniciovat novelu odpadového zákona, která by jako partnery obci přisoudila majitele nemovitostí, nikoli jednotlivé občany...

Senátor Koukal, zdá se, ode mě opisuje. Já k tomu mohu říct jen jednu zkušenost. Když jsem vystupoval proti pražské vyhlášce o odpadech, nahlížel jsem i do připomínek senátorů k odpadovému zákonu. Pan Koukal šel do voleb s tím, že v Senátu uplatní své zkušenosti z komunální sféry. V připomínkách ze Senátu však nic takového nebylo, šlo jen o formulační změny, nic víc. Jestliže mi dnes chce pan senátor pomoci, já budu jenom rád. Zatím mám ale se Senátem jedinou zkušenost, když jsem předkládal zákon o poplatcích za vypouštění odpadních vod. Zákon prošel výbory, proběhla věcná debata. A pak se zazvonilo, do sálu přišli všichni senátoři ODS a jako jeden muž hlasovali proti. Ten zákon prošel o jediný hlas. Rozhodovaly politické důvody o věci, u které vůbec o nic takového nejde. To mi připadá hrůzostrašné.

MŽP zamítlo projekt zábavního parku Rajchéřov. Investorům zbývá jediná možnost - obrátit se přímo na vás se žádosti o výjimku ze zákona. Mohou ji získat?

Řekněme, že vím, oč tam běží a že mám na věc dost vyhraněný vlastní názor, který ale nepovažuji za korektní teď předem říkat.

Ve Sněmovně je projednáván návrh zákona o právu na informace o životním prostředí. Postoj MŽP k tomuto zákonu se výrazně měnil. Nejdříve připravovalo svůj vlastní návrh, posléze akceptovalo a připomínkovalo poslanecký návrh a nakonec jej ústy náměstka Špačka odmítlo s tím, že stačí obecný zákon o právu na informace. Jaký postoj k tomu máte vy?

Já nerozumím a ani nechci rozumět historii přístupu MŽP k tomuto zákonu. Myslím, že by to bylo i zbytečné. Ovšem na rozdíl od Radima Špačka toto vnímám jako téma. Jako téma velmi důležité. Ještě dřív, než ten zákon bude na světě, chci já tady otevřít dveře, začít se skutečnou "open-door policy". Otevřít ministerstvo všem, kterým by otevřeno mělo být.

Bude vyhlášen národní park Labské pískovce?

Já to každopádně chci nastartovat.

Je šance, že projde větší varianta národního parku?

Je to tak připraveno. Bohužel již neprotlačím zákon o NP Labské pískovce legislativním procesem. Ale chci vše připravit tak, aby kdokoli po mně to mohl převzít jako úhledný balíček s pentličkou. Jen rozvázat.

Řekl jste, že chcete přehodnotit záměr výstavby JE Temelín. Co jste tím přesně myslel?

Ministr životního prostředí, který by strčil hlavu do písku a dělal, že Temelín není, by nejednal poctivě. Proto jsem to řekl. Vždycky jsem byl dost skeptický k JE Temelín a tento názor jsem nezměnil. Jenom jsem v pozici, kdy své názory musím podepřít velmi kvalifikovanou argumentací. Ministr Kühnl mi dal několikadenní prostor, abych mu mohl dát své připomínky k materiálu "Analýza dostavby JETE". Připomínky jsem mu již předal. Očekávám, že jakmile budou věrohodná data, měla by o nich jednat vláda. Podle mého názoru by navíc Temelín neměl být projednáván izolovaně, ale v rámci energetické politiky státu. Termín jejího předložení je červen. Rád bych se aktivně účastnil připomínkového řízení.

Jak se vám po vašich slovech komunikuje s Karlem Kühnlem?

Dobře. My se trochu známe již z dřívější doby a já si myslím, že je to rozumný člověk. Vůbec mu nezávidím resort, který má na starosti. Mám určité pochopení pro jeho stanovisko, byť se od mého odlišuje. Oba dva chceme reálná data, oba dva je chceme posoudit, jenomže Karel Kühnl má za to, že do té doby je třeba stavět, a já mám pochyby o tom, že je to rozumné řešení.

Děkuji za rozhovor.