Jitka O.: Všechny vás postřílíme, řvali na nás policisté
Zúčastnila jsi se květnové Global Street Party. Proč jsi tam vůbec šla?
Protože na podobné akce chodím. Tyhle věci mě zajímají. Chodím na demonstrace proti fašismu a rasismu. Měla to být mírumilovná, nenásilná akce. Kdybych tušila, že se tam bude cokoli ničit, tak bych tam nešla. S násilím prostě nesouhlasím.
Na magistrále, podle toho co já vím, došlo k prvnímu konfliktu. Tuším, že to odnesl billboard.
Ne jen tak nějaký billboard. To byl Sládkův billboard, to je důležité. Jiný by asi ti lidé netrhali. Myslím, že tam také došlo ke konfliktu s policií, ale já jsem ho neviděla.
Proč vlastně šel průvod po magistrále, kde blokoval dopravu?
Global Street Party byla mimo jiné i protestem proti tomu, že je v Praze příliš mnoho aut a že lidi se už na ulici skoro ani nevejdou.
Viděla jsi nějaký konflikt s policií dříve než ve Vodičkově ulici?
Před tunelem na nábřeží u Hiltonu už to začalo být "hustý". Začaly létat dlažební kostky. Šla jsem kolem rozbitého policejního auta. Těch pár policistů, kteří se snažili zpacifikovat třítisícový dav, nemohlo uspět.
Nenapadlo tě odejít, když se začaly házet dlažební kostky na policisty a ničit auta? Neměla jsi chuť se na to "vykašlat" a jít domů?
Ne. Nepřemýšlela jsem o tom. Byla jsem zvědavá, jak to dopadne.
Jak to tedy vypadalo dál?
Nejhorší to bylo ve Vodičkově ulici. Když jsme tam přišli, byly tam rozbité výlohy, spousta policistů, antony. Hrozně moc lidí, všichni pobíhali. Policisté mlátili každého, kdo jim přišel pod ruku. Bylo mi úzko. Když leží někdo na zemi, není podle mě už snad potřeba do něj kopat nebo bít ho pendrekem.
Nikdo ti nebránil v přístupu do Vodičkovy ulice? Dostala ses tam normálně?
Úplně normálně. Oni to asi ohradili, že? To museli udělat až potom. Já jsem se tam dostala bez problémů.
Co jsi dělala? Jak se stalo, že jsi byla zatčená?
Odevšad bylo slyšet výkřiky "Stačí!", "Bolí, dost!". Přišla jsem k jednomu z policistů a ptala jsem se ho: "Proč ty lidi bijete, když vidíte, že už nemůžou a leží na zemi?" On mi odpověděl tím, že se mně zeptal, jestli chci také dostat "do držky" a odstrčil mě štítem. Okamžitě ke mně přišel druhý policista a začal mi kontrolovat doklady. Ptala jsem se ho, proč mě jeho kolega bezdůvodně praštil. On mi vrátil občanku a řekl jenom: "Pokračujte." Ušla jsem pár metrů a viděla jsem, jak někoho bijí na zemi. Zastala jsem se toho člověka a okamžitě jsem byla na zemi taky. Spadla jsem do střepů a roztrhla jsem si koleno. Dva z nich mě potom začali bít obušky, i když jsem ležela a nic jsem nedělala. Pak mě donutili rychle vstát. Nemohla jsem. Bolelo mně koleno. Dokonce i na nějakém videu je vidět, jak obtížně vstávám. Dovedli mě k nějakému domu, kde jsem musela sedět. Napsali nám čísla na ruce. Před tím domem chodili policisté s vytaženými pistolemi a pořád se ozýval křik. "Vy svině, kdybychom mohli, tak vás všechny postřílíme," řvali na nás. Nadávali nám do levičáckých sviní, hnusných parchantů, feťáků. Když ses pohnul nebo se na ně podíval, dostal jsi ránu. Neměli služební čísla. Pak přistavili antony a naložili nás. A víš co nám udělali? Všechny věci nám dali do firemních sáčků od McDonalda. Některým lidem tam přidávali dlažební kostky nebo klobásy.
Říkala jsi o svém zranění policistům?
Myslíš, že jsou blbí? Že nevidí? Říkala jsem jim, že mě bolí noha, že nemůžu nastoupit do auta a oni odpověděli: "Dělej ty svině nebo ti pomůžem."
Nastoupila jsi nakonec do auta?
Dostali mě do antonu a někam jsme jeli. Nevěděli jsme kam. Vystoupili jsme na Barťáku, tedy v Bartolomějské. Tam nás zavřeli do cel. Kluci klečeli obličejem ke zdi s rukama za hlavou. Dvě hodiny. Měla jsem taky klečet, ale kvůli zraněné noze jsem nemohla. Vždycky někoho odvedli a zbili.
Bili vás tedy i po zadržení?
Nikdy to nikdo neviděl. Vždycky si ho vzali policisté do hloučku, odvedli a vrátil se zmlácený. Třeba při cestě na záchod. Mě při cestě na záchod podrazili nohy. Celou dobu nám nadávali. Nedovolili nám ani jeden telefon a nepoučili nás o našich právech.
V Bartolomějské tě vyslechli?
Ne. Tam nás fotili, něco se mě ptali. Nevím. Ani si nepamatuju, jestli jsem tam něco podepisovala. Potom jsme jeli do nemocnice na Míčánky na odběr krve. Museli jsme si dát odebrat krev povinně, i když jsme nechtěli. Na řadu jsem se dostala někdy k ránu. Doktor mi tam také konečně zašil koleno. Ale bez umrtvení.
Ránu ti ani lokálně neumrtvili?
Ne. Sestra říkala, že to připraví, ale doktor jí řekl, že to nebude třeba. Celou tu dobu se na mně dívali dva policisté. Styděla jsem se před nimi, protože jsem si musela stáhnout kvůli šití kalhoty. Ani se neotočili. Dostala jsem taky injekci proti tetanu. To už se otočit museli. Nemohla jsem ani sedět jak jsem byla zmlácená a po té injekci to bylo ještě horší.
Z Míčánek jste se vrátili zpátky do Bartolomějské?
Ano. Tam jsme byli až do rána a to už začali některé z nás propouštět. Volali si nás po číslech až nakonec nás tam zbylo pár. Těch devět, které čekala vazba. Byl to strašný pocit, jak všichni odcházeli a já zůstala nakonec na cele sama. Soudce nám pak oznámil, že na nás byla uvalena vyšetřovací vazba. Propustili nás až po osmnácti dnech.
Šla bys se svou zkušeností na Global Street Party znovu?
Šla. I přesto, co se pak stalo. Nebo možná právě proto, co se stalo nám, bych tam znovu šla. Teď jsem stíhaná, i když vím, že jsem nic neudělala. I kdyby mě ale odsoudili, věřím, že jim to nakonec neprojde.
Díky za rozhovor
reklama
