Radní Vácha: Chceme být součástí evropského koridoru sever - jih
EkoList: Vláda po svém zasedání, které proběhlo 28. ledna v Hradci Králové, přislíbila urychlení dostavby dálnice D11 od Libice nad Cidlinou do krajského města. Co si jako představitel kraje od vládního prohlášení slibujete?
Jaroslav Vácha:Určitě je dobře, že tento slib zazněl z úst tak vysoce postavených činitelů, jakými jsou premiér a ministr dopravy. Je důležité vědět, že si premiér uvědomuje nezbytnost dálnice a fakt, že její neexistence do určité míry limituje rozvoj Královéhradeckého kraje, který v současnosti nemá ani metr dálnice, ani metr rychlostní komunikace. Lze samozřejmě diskutovat o tom, do jaké míry dálnice generuje rozvoj. Ale důležitým rozvojovým aspektem dálniční spojení nepochybně je.
Na druhou stranu musím upozornit na to, že vláda sice přislíbila financování dálnice, ale v tom nebyl vážnější problém. Prostředky na zahájení stavby D11 byly ve státním rozpočtu už v loňském roce a jsou i v letošním rozpočtu nezávisle na tom, že vláda zasedala právě v Hradci Králové.
EkoList: Věříte tomu, že vláda svůj slib splní?
Protože jsem od narození optimista, tak tomu věřím (s úsměvem). Ale vážně - pevně v to doufám, a to zejména s přihlédnutím k tomu, že je volební rok.
EkoList: Co by jí v tom mohlo zabránit? Územní rozhodnutí pro oba úseky stavby mezi Libicí a Hradcem už byla vydána, ne?
Teď se provádí rozměřování pozemků, probíhají jednání s jejich vlastníky a zápisy v katastrech. Celkově jde o velmi zdlouhavou proceduru. Výkup pozemků v plánované trase dálnice je nezbytným předpokladem k vydání stavebního povolení a k zahájení stavby.
EkoList: V této souvislosti jsem několikrát zaslechl a četl vyjádření vaše i dalších představitelů Královéhradeckého kraje, že by urychlení této procedury napomohly "legislativní změny". Co si pod tím má člověk představit? Jaké legislativní změny?
Současný stavební zákon nevystihuje zcela potřeby naší společnosti. Konkrétním příkladem je právě dálnice D11. My se domníváme, že dálnice je potřeba co nejdříve, že je dopravní situace zanedbaná. Stavební zákon neumožňuje příliš rychlý a operativní postup. Přesto, že proběhla jednání se všemi účastníky řízení, přesto, že vše bylo podle mého názoru dostatečně projednáno s ekologickými aktivisty, bude trvat ještě hodně dlouho, než se přípravný proces dostane do fáze, kdy bude vydáno stavební povolení. Myslím, že by bylo velmi žádoucí, kdyby byl přijat zákon, který by umožnil urychlené projednávání některých, v zákoně vyjmenovaných staveb ve veřejném zájmu. V žádném případě by ale takový zákon neměl znamenat popření vlastnických práv či právem chráněných zájmů kteréhokoli z účastníků řízení. Jenom si myslím, že nejrůznějších brzdiček a zadních vrátek je v současném stavebním řízení příliš mnoho.
EkoList: Ekologičtí aktivisté, například Sdružení za šetrnou dopravu, říkají, že nejsou proti dálnici. Nelíbí se jim ale stavba "na zelené louce". Proč by nemohla dálnice vést v koridoru stávající silnice první třídy I/11?
To je velice složitá otázka. Vyčerpávající odpovědí by byla snad jen rekapitulace několikaletého procesu přípravy stavby D11. Pokud bych to zjednodušil - domnívám se, přestože to možná bude znít paradoxně, že vedení dálnice v trase současné silnice I/11 by bylo finančně nákladnější, v nejlepším případě stejně nákladné. A navíc by se dálnice v takovém případě dostala do vážného konfliktu s oprávněnými zájmy obyvatel obcí, které leží na stávající silnici I/11. Já neznám přesně alternativní návrh ekologických iniciativ, takže nevím, jak přesně by si představovaly řešení průchodu dálnice obcemi. Každopádně vložit další dva pruhy do stávající dvoupruhé komunikace není možné. To by znamenalo prakticky zlikvidovat polovinu vesnice na jedné straně od dálnice. Pokud by jeden proud šel v dnešní stopě a druhý vesnici obcházel, znamenalo by to výrazné zvýšení nákladů a samozřejmě další protesty dotčených majitelů pozemků.
EkoList: Víte o nějaké politické skupině či frakci v krajském zastupitelstvu, která by byla proti dálnici D11 nebo alespoň proti dnes platnému návrhu její trasy "na zelené louce"?
O nikom takovém opravdu nevím. Pokud tam takový názor existuje, pak se ke mně nedonesl. Naopak, mám k dispozici usnesení některých výborů zastupitelstva, včetně výboru pro životní prostředí, která vyslovují podporu urychlení výstavby dálnice D11 tak, jak je vyprojektována.
EkoList: Podle vládní koncepce rozvoje dopravních sítí do roku 2010 by měla dálnice D11 vést od Hradce Králové na sever do Jaroměře a odtud pak pokračovat na česko-polskou hranici už "jenom" jako rychlostní komunikace R11. Co na to představitelé Královéhradeckého kraje?
Já si myslím, že takto by to být nemělo. Myslím, že tento názor sdílí většina radních Královéhradeckého kraje a domnívám se, že i zastupitelů. Myslíme si, že by v každém případě i v úseku Jaroměř - státní hranice měla vést dálnice, nejenom rychlostní silnice. Jednali jsme o té věci opakovaně jak s Ředitelstvím silnic a dálnic, tak s úředníky ministerstva dopravy i s ministrem Schlingem. Narážíme spíše na nepochopení a neochotu toto rozhodnutí revidovat. Přitom by to neměl být tak velký problém, protože, jak mi bylo několikrát řečeno, projektovaná R11 se velmi blíží charakteru dálnice - až na poloměry některých zatáček a místy také profil klesání a stoupání. Ještě nevyjasněná je otázka odpočívadel a odstavných pruhů.
Navíc trasa dálnice D11 je součástí evropské dálkové dopravní sítě. Z toho důvodu bychom tam neradi viděli krátký úsek, fungující jako zátka. Náš kraj se účastní mezinárodního projektu na podporu evropského dopravního koridoru E65, což je aktivita samospráv. Kromě nás se jí účastní jižní Švédsko, tři polská vojvodství a slovenské ministerstvo dopravy. Toto sdružení si klade za cíl podporu této trasy jako součásti celoevropského dálkového koridoru sever - jih od Baltského moře přes Hradec Králové na Slovensko a ke Středozemnímu moři. Koridor by měl zahrnovat i železnici a vodní cesty.
EkoList: Jak jste zmínil na začátku, Královéhradecký kraj nemá dosud žádnou komunikaci typu dálnice ani rychlostní silnice. V plánu je ale rychlostní komunikace R35, která by spojovala Liberec s Hradcem Králové a dál by pokračovala na východ až do Lipníka nad Bečvou. Jak to vypadá s její přípravou?
To je jedna z absolutně nejvyšších priorit, na níž jsme se shodli i v rámci regionu NUTS II, tedy spolu s naším krajem také Liberecký a Pardubický kraj. Jde vlastně o spojovací osu těchto tří krajů, která by ještě mnohem více než dálnice pomohla místním a lokálním podnikatelům. Podle mého názoru bude pro naše tři kraje R35 ještě významnějším rozvojovým prvkem než dálnice D11.
EkoList: Jak tedy vypadá příprava? Kdy se začne stavět?
Plánovaný časový horizont začátku výstavby je, tuším, rok 2005. Já se budu ale snažit, aby pokud to bude jenom trochu možné, se začalo se stavbou ještě dřív.
reklama
