Šoltysová: Byla bych ráda, kdyby se podařilo rozšířit Český ráj do voleb
EkoList: Jak to v současné době vypadá s plánem na rozšíření CHKO Český ráj?
Lenka Šoltysová: Už proběhlo připomínkování v rámci resortu životního prostředí a teď je návrh na rozšíření CHKO ve vnějším, meziresortním připomínkovém řízení. Pokud to dopadne dobře, nemělo by nic bránit tomu, aby jej ministr Kužvart předložil na jednání vlády.
EkoList: Máte tedy nějaké signály o tom, jak připomínkování probíhá? Jestli existují nějaké tlaky z ostatních ministerstev, například z ministerstva zemědělství či průmyslu a obchodu?
To netuším. Ale předpokládám, že pokud třeba Lesy ČR jako majoritní vlastník lesů na územích, o která se má CHKO rozšiřovat, s rozšířením souhlasí, nemělo by ministerstvo zemědělství mít nějaké zásadnější námitky. Navíc všichni zemědělci, kteří hospodaří na území CHKO, jsou zvýhodněni speciálními dotacemi.
EkoList: O jaké oblasti by se vlastně CHKO Český ráj měla rozšířit?
Náš původní záměr byl po všemožných jednáních značně okleštěn. Vypadla například zastavěná území obcí jako Malá Skála, Frýdštějn či Mírová pod Kozákovem. Z katastrálního území (KÚ) těchto obcí zůstaly jen příslušné přírodní památky, čili Kozákov, Klokočské skály, Suché a Besedické skály. V jižní části CHKO, tedy v oblasti kolem Prachovských skal, jsme vyjmuli KÚ Mladějov a ponechali jen to opravdu nejnutnější - Prachovské skály a jejich ochranné pásmo. Myslím, že teď už opravdu není kam ustupovat.
EkoList: Podle toho, co jsem četl v regionálním tisku, zejména v jičínských Nových novinách, ze zhruba 16 obcí, kterých by se mělo rozšíření týkat, čtyři nesouhlasí. Jedna z nich byl právě Mladějov. Takže teď už jsou jenom tři?
Z obce Mladějov byla vyjmuta jenom část - KÚ Mladějov. Zůstalo KÚ Roveň a část KÚ Střeleč, což je opravdu nezbytná ochranná zóna Prachovských skal. Vzhledem k tomu,že obce si požádaly o zápis do seznamu světového dědictví UNESCO, pak musí splnit velmi přísné podmínky. Jednou z nich je právě nárazníková zóna u přírodních památek.
EkoList: Co bude zařazení do CHKO znamenat pro obce? Co jim přinese za omezení?
V podstatě se toho pro ně moc nezmění. Obec je stejně jako Správa CHKO orgánem ochrany přírody. I Správa CHKO má pouze pravomoci a možnosti dané zákonem o ochraně přírody a krajiny. Takže ta změna bude hlavně v tom, že referát životního prostředí okresního úřadu teď nahradí Správa CHKO. Navíc má Správa CHKO, na rozdíl od okresů, jednoznačnou koncepci ochrany a rozvoje území, takže obce budou mnohem jasněji vědět, na čem jsou, co je čeká, budou mít jasně daná pravidla hry.
EkoList: Já narážím na dopis Bořka Fialy z Jičína, který si stěžoval, že mu Správa CHKO znemožnila rekonstrukci plotu...
Pan Fiala ve svém dopise v Nových novinách poněkud pominul jádro sporu, o který šlo. On chtěl po Správě povolení k novostavbě rodinného domu ve II. zóně CHKO v ochranné zóně přírodní rezervace Plakánek. To mu nebylo možné vydat. Pan Fiala se odvolal na MŽP, které odvolání zamítlo. On ale požádal také o povolení rekonstrukce plotu. Já jsem ale přesvědčena, že nešlo o rekonstrukci, protože z toho starého plotu na místě nezbylo prakticky nic, takže by šlo vlastně o nový plot. V tomto případě bylo MŽP benevolentnější a souhlas ke stavbě plotu dalo.
EkoList: Co přinese rozšíření CHKO naopak obyvatelům a obcím dobrého? Jaké to pro ně bude mít výhody?
Pro člověka, který se chová slušně, nebude mít rozšíření CHKO žádné negativní důsledky. Naopak přinese rozšíření možností získat dotace. Ovšem bude samozřejmě záležet na tom, jak dobře budou lidé schopní tyto dotační možnosti využít. My jako správa můžeme v tomto lidem pomoci. Přece jenom u nás pracuje celý tým kvalitních odborníků. Důležité ale je, aby si lidé uvědomili, že možnost získání dotací není o získávání peněz zadarmo, že pro jejich získání musí vypracovat kvalitní projekty a musí se na jejich financování také sami podílet.
EkoList: Jaká bude role Správy CHKO při zpracovávání těchto projektů? Těžko asi čekat, že v obci s několika sty obyvatel se vždy najde někdo, kdo bude schopen zpracovat projekt třeba na evropské úrovni...
Správa může nabídnout pomoc svých odborníků. Musím ale podotknout, že obce se sdružily do tzv. mikroregionů a například my tady na území CHKO máme velmi schopný mikroregion Český ráj, který má také k dispozici zkušený tým odborníků. Ten podal už několik žádostí o dotace na Agenturu SAPARD, z nichž tuším některé už dokonce uspěly, například záchytné parkoviště v Karlovicích.
EkoList: Český ráj má zažádáno o zařazení do seznamu světového dědictví UNESCO. Už tam byl zařazen?
Kdepak, zařazen ještě nebyl. Zatím jsme zapsáni na předběžném seznamu. V rámci ČR jsme na prvním místě, teď vrcholí práce na tzv. "nominačním dokumentu", který bude posuzovat Komitét světového dědictví UNESCO. Potom bude následovat řada kol posuzování žádosti - v každém z nich může přitom žádost vypadnout. Taky sem přijede pověřený pracovník komitétu, kterým bude zřejmě nějaký expert ze Světového svazu ochrany přírody (IUCN), který vypracuje doporučení, zda si Český ráj zařazení zaslouží, nebo ne.
EkoList: Jaký je váš odhad - stihne vláda rozšíření CHKO Český ráj schválit ještě do voleb?
To opravdu nevím. Teď už to nezáleží na nás, ale na lidech z MŽP. Netroufám si tvrdit, jestli se to stihne, ale byla bych ráda, kdyby ano.
Rozhovor vyjde v tištěném EkoListu č. 6/2002.
reklama
