SOS: Klíčový bude rok 2004
EkoList: Dnes už se cítíte dost silní, abyste kandidovali i do Poslanecké sněmovny?
Pavel Nováček: Necítíme. My jsme v roce 1998 vznikli vlastně ze zbytků Svobodných demokratů (SD), kdy se nás tenkrát poslední zhruba stovka, kteří jsme nechtěli SD úplně zrušit, rozhodla založit stranu novou v ideové kontinuitě se SD. Dnes sice působíme už v osmi krajích, ale naše členská základna je stále celkem slabá, něco přes sto lidí. Proto nepůjdeme do voleb do Poslanecké sněmovny ani tentokrát. Chceme uspět v některých větších městech na úrovni komunální, dále budeme kandidovat v jednom obvodu v senátních volbách a budeme kandidovat v Praze v komunálních volbách, které ale jsou zároveň volbami krajskými.
SD věnovali velkou pozornost svému ekologickému programu. Navazujete na ně tedy i v oblasti ochrany životního prostředí?
Určitě. Já jsem se vlastně rozhodl vstoupit do SD v září 1995, půl roku po smrti Josefa Vavrouška, protože jsem chtěl, aby ve straně princip udržitelného rozvoje zůstal zachován. Takže společně s Martinem Bursíkem, Ivanem Ryndou a dalšími jsme se snažili, aby SD měli udržitelný rozvoj jako jeden ze svých programových pilířů. A to zůstalo i v té nové straně.
Mohl byste ty priority rozvést konkrétněji?
Máme tři programové pilíře. Prvním je propagace otevřené společnosti - tolerantní, otevřené změnám, podpora nevládních organizací a neziskového sektoru obecně.
Druhým pilířem je udržitelný rozvoj. Ten je samozřejmě hodně ztotožňován s životním prostředím, i když my udržitelný rozvoj chápeme šířeji, nemáme na mysli jenom environmentální, ale také ekonomický a sociální aspekt. Kdybych měl ale vybrat jenom jednu důležitou věc, řekl bych, že se chceme zasazovat v rámci svých možností o postupné prosazování ekologické daňové reformy. Což je jistě velký manévr, který nemůžeme udělat my, nicméně chceme tu otázku otevírat a budeme rádi, když i jiné strany tuto problematiku od nás převezmou.
Potom je tu ještě třetí pilíř, a tím je globální spoluodpovědnost. Jde nám především o to, že by ČR měla přijmout svůj díl odpovědnosti nejenom v rámci Evropy, ale i vůči rozvojovým zemím, protože my jsme ve srovnání s nimi privilegovanou, bohatou zemí. To se týká především posílení českého programu rozvojové pomoci. Druhým aspektem globální odpovědnosti je fakt, že bychom se měli připravovat na řízenou imigraci. Že k nám přijde vlna přistěhovalců a my bychom si měli vyjasnit, jestli jich ročně chceme (či můžeme) přijmout 20, 50 nebo 100 tisíc, a jak se budeme stávat multikulturní společností. Což nás čeká, ať chceme, nebo ne.
Ekologickou daňovou reformu v určité formě prosazují i další strany - třeba KDU-ČSL. Budete spolupracovat s dalšími stranami, které ji mají ve svém programu?
To, že je ekologická daňová reforma v programu KDU-ČSL, vítáme. My si z toho nechceme dělat žádný monopol. Zatím jsme o tom s parlamentními stranami ale nejednali, protože jim, upřímně řečeno, nejsme žádným partnerem. Už proto, že nekandidujeme do Poslanecké sněmovny. Nicméně tato témata otevíráme alespoň při diskuzích se stranami typu Strana za životní jistoty, Strana zelených (SZ), Děkujeme, přicházíme, nebo Sdružení nezávislých kandidátů. Ve dvou případech jsem byl i požádán, zda bych jim nějaký koncept ekologického programu nevypracoval. Což jsem rád udělal, byť to zní divně, že předseda jedné strany poskytuje ekologický program jiné. Ale myslím si, že je to správné, protože tyto otázky by se měly otevírat a prosazovat, ať už je bude prosazovat kdokoli.
V Pardubickém kraji jste úzce spolupracovali se SZ. Na celostátní úrovni podobnou spolupráci neplánujete?
Ne. SZ si hodně zakládá na tom, že chtějí, což je legitimní, aby bylo to slovo Zelení vidět, na což my nemůžeme přistoupit, protože tím by se vytratila naše identita. Zelení jsou navíc z mého pohledu zaměření úzce na životní prostředí. To je sice dobře identifikuje a mají potenciál získat tři až sedm procent, ale domnívám se, že tam je taky jejich strop, dokud se budou starat jenom o životní prostředí. Být na jejich místě, raději bych se identifikoval spíše s udržitelným rozvojem. Ale já nereprezentuji Zelené.
Pro nás budou klíčové krajské volby v roce 2004, protože se buď ukáže, že stagnujeme, anebo že jsme schopni jít nahoru a uspět ve více krajích a třeba i výrazněji, než jsme uspěli dosud. Pokud by se to stalo, tak reálně uvažujeme o své účasti v parlamentních volbách v roce 2006. Asi ve spolupráci s někým, ale to je zatím předčasné. Pro nás je klíčový ten rok 2004.
Tento rozhovor vyšel v tištěném EkoListu č. 12/2001.
Foto: Jan Stejskal/EkoList
reklama
