Stráský: Temelín se prodraží

Vláda 12. května odsouhlasila poměrem 11 : 8 hlasům pokračování dostavby Temelína. Skončila tím úloha Ministerstva životního prostředí (MŽP) v této kauze?

Právě naopak. Dochází naopak ještě ke zvýšení úlohy MŽP. Neboť nyní dojde k důslednému uplatňování zákona o posuzování vlivů staveb na životní prostředí (EIA).

Mám to chápat tak, že na uplatňování procedury EIA v Temelíně bude "tlačit" přímo ministerstvo? Nikoli jako dosud nevládní organizace?

Ten zákon prostě musí platit. Kdo ho bude prosazovat, to těžko říct, ale někdo to zkrátka být musí. Máme tu rozsudek Vrchního soudu, který dal za pravdu Jihočeským matkám... V současné situaci je myslím žádoucí, aby iniciativa v tomto směru vycházela od nás.

Případné projednávání jednotlivých staveb a projektových změn v rámci EIA bude trvat nějakou dobu. Může to zdržet celý proces dostavby elektrárny?

Nějaký časový údaj si netroufám odhadnout. Ale právní experti říkají, že projednávání jednotlivých staveb a změn, kterých se zákon č. 244/1992 Sb. týká, může trvat jeden až čtyři roky. Ale říci, zda doba projednávání EIA bude znamenat stejné prodloužení stavby, je těžké. Samozřejmě, že leccos lze projednávat zároveň s pokračující dostavbou.

Je tu ovšem další problém, který by mohl dostavbu oddálit. Mám na mysli technické obtíže a závady, na něž upozornili například američtí experti, pozvaní Hnutím DUHA (složitost řídícího a kontrolního systému Westinghouse, vadné sváry...).

Ing. Dalibor Stráský, poradce ministra životního prostředí Miloše Kužvarta pro energetiku.

Foto: Jakub Kašpar/EkoList

A nejenom oni. Zapomíná se, že tyto nedostatky uvádí ve svých zprávách i Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Jen trochu nešťastně říká, že "je všechno v pořádku, pokud se tyto problémy odstraní." A Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) z toho pak vyvozuje mylný závěr, že je všechno v pořádku a zapomíná na to důležité slůvko "pokud".

Neříká ale SÚJB zároveň, že tyto závady odstranit lze?

Samozřejmě. Myslím si, že to možné je. Je možné to celé přebudovat, každý vadný svár můžete vyměnit. Tam je ale otázka, jak dlouho to celé bude trvat a kolik peněz to bude stát.

Co říkáte na názor prezidenta Havla, že pokud vláda rozhodne pro dostavbu Temelína, její termín se ještě několikrát prodlouží a rozpočet ještě výrazně stoupne?

Za čísla, která prezident uvedl, tj. například, že Temelín bude stát 140 miliard, bych ruku do ohně nedal. Ale fakt, že se dostavba prodlouží a prodraží, je vysoce pravděpodobný. Těžko říct o kolik. Ale připomínám, že na tento problém upozornila už tzv. "Mertlíkova komise", čili expertní tým, o jehož zprávě jednala vláda už 22. března.

Považujete za pravděpodobné, že by problém Temelína ještě někdy opakovaně otevřela tato vláda?

Myslím si, že tady je pravděpodobnost menší, než pravděpodobnost prodloužení dostavby. Nicméně tím, že se v usnesení objevil i závazek přípravy privatizace, pak považuji za dost pravděpodobné, že se to celé "rozhodne samo". Myslím, že je velice pravděpodobný model německé jaderné elektrárny Stendal. Tam se po privatizaci došlo k jasnému přesvědčení, že uvedení elektrárny do energetického provozu je ekonomicky naprosto nevýhodné a majitel areálu v něm začal budovat průmyslovou zónu.

Další možnost, o níž se mluví je, že se Temelín za jistou dobu, delší než kterou slibuje ČEZ, dostaví, ale nebude spuštěn, protože neobdrží licenci. Budeme blízko vstupu do Evropské unie (EU) nebo dokonce jejími členy...

Evropa nebude rozhodovat přímo, zda spustit nebo nespustit. Ale ty pochybnosti tam jsou už dnes. WENRA (Western European Nuclear Regulators Association) ve své zprávě z března tohoto roku neříká přímo, že Temelín je nebezpečný. Ale říká, že mají pochybnosti, že by se "podařilo prokázat, že nebezpečný není." Dokonce vyjádřili přesvědčení, že v případě Temelína se nepodaří realizovat celý ambiciózní program zvýšení bezpečnosti. Zároveň že se nedokáže prokázat, že na zařízení elektrárny nedojde k nějakým vážnějším haváriím a pokud by k nim došlo, že by je toto zařízení zvládlo. Důvodem je, že Temelín je mix nejenom dvou technologií - sovětské a americké, ale mnoha dalších - československé, bulharské...

Vraťme se k původní otázce. Jaká je pravděpodobnost, že se JETE dostaví a nebude spuštěna?

To se může stát. Stačí například jen trochu jiné, přísnější, vedení SÚJB. Podívejme se do Německa jak se obměnila Komise pro reaktorovou bezpečnost.

Nejvíce reakcí na rozhodnutí vlády ze zahraničí zaznívá z Rakouska. Může rozhodnutí vlády zhoršit naše vztahy s Rakouskem a jeho prostřednictvím třeba i s EU?

Nedalo se asi čekat, že by reakce z Rakouska byly pozitivní. Oni se ale v té své diskusi teď zaměřují spíše na to, kde oni mohli udělat víc, kde se staly chyby na jejich straně. To je asi správný přístup. Neobával bych se příliš nějakého výrazného zhoršení vztahů s Rakouskem. Spíš vidím nebezpečí v reakci našich politiků na rezoluci Evropského parlamentu, týkající se Temelína. Ty reakce jsou podle mne nehorázné.

Jak se k Temelínu staví ostatní evropské země? Může rozhodnutí vlády třeba ovlivnit vztah ČR a Německa?

Německo se o Temelín v posledních měsících zajímá mnohem víc, než dříve. Dnes bych postoj Německa shrnul do větičky, že mají o Temelín "kritický zájem". Mám pocit, že spíš než nějaké politické tlaky vyřeší problém Temelína otevřený trh s elektřinou.

Je obava, že by Temelín mohl zkomplikovat náš vstup do EU, oprávněná?

Já si myslím, že právě přes zmíněné bezpečnostní problémy ano. WENRA zpracovala svoji studii na zakázku Evropské komise (EK). Čili EK má teď na stole přesně ty pochybnosti, o kterých jsme mluvili.

Zmínil jste rakouský přístup - začít hledat chyby u sebe. Je něco, co podcenilo MŽP v této kauze?

Ministerstvo rozhodně podcenilo sílu argumentů MPO. A to z toho důvodu, že jsme nevěřili, že 11 členů vlády dokáže přijmout argumenty, které jsme ve svých materiálech jasně vyvrátili. Mnoho z nich bylo vyvráceno už na začátku polistopadové diskuse o jaderné energetice v Československu.

Takže jste spíše přecenili schopnost české vlády...

Jedenácti jejích ministrů! Ano, přecenili jsme určitým způsobem schopnost kritického myšlení.

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že bude rozhodovat o Temelínu na základě zprávy expertního týmu. Nakonec ale dala za pravdu ministru Grégrovi. Jeho materiál přitom nejenom nevychází ze zprávy "Mertlíkovy komise", ale v lecčems jde přímo proti ní. Jak je možné, že se vláda takto odchýlila od svého programu?

To je otázka na těch jedenáct ministrů, kteří hlasovali pro Temelín.

Použilo MŽP tento argument při projednávání?

Nevím, nebyl jsem přímo při jednání vlády. Ale co mohu potvrdit je, že tímto argumentem byl ministr před jednáním vybaven. Důležité je, že Zemanova vláda svým krokem převzala odpovědnost předchozích Klausových vlád. Teď už nemůže chodit a říkat "vy jste to dělali špatně." Ta odpovědnost je teď plně její. Dvanáctého odpoledne se ještě vláda rozhodovala svobodně. Dnes už v oblasti energetiky svobodní nejsme.

Děkuji za rozhovor