Žantovský: Na kole jezdím od malička, do práce jsem ale ještě nejel
EkoList: Má skutečnost, že do své volební kampaně vyrážíte na jízdních kolech, nějaký hlubší smysl, anebo jste zkrátka jen zvolili originální dopravní prostředek, který nepoužívá žádná jiná strana?
Michael Žantovský: Samozřejmě, že to má hluboký nitřní význam. V první řadě to ilustruje náš vztah k občanovi a k demokratické politice vůbec. Mně je odjakživa odporné popojíždění politiků v limuzínách s blikajícími majáčky, snášení se z nebes v helikoptérách, a tak dále. Tím ovšem neříkám, že jsem nikdy neletěl v helikoptéře nebo nejel v limuzíně. Jsou okamžiky, kdy je to z praktických důvodů nezbytné.
EkoList: O vás je také známo, že rád létáte stíhačkou...
Já rád létám vším, co létá a nevyhnul jsem se přitom ani stíhačce. A to je zážitek sám pro sebe. Ale zpátky k bicyklům. Hledali jsme způsob kampaně, který by byl jednak levný, ale především takový, který by umožňoval přímý kontakt s občanem a současně poměrně velký akční rádius, aby takových kontaktů bylo co nejvíce. A bicykl se jevil jako přirozený prostředek, který neomezí naši kampaň jenom na města, jak tomu bude u většiny stranických kampaní. Umožní nám také proniknout mimo velké aglomerace a improvizovaně se setkávat a diskutovat s občany, rozdávat volební materiály. Já se přiznám, že jsem se prakticky poprvé s touto myšlenkou setkal při senátní kampani kolegyně Heleny Rögnerové ve Středních Čechách. Ona mě pozvala, já jsem s ní několik obcí objel a zjistil jsem, že to je nejenom způsob volební kampaně podle výsledků účinnější, než kampaň tehdejší předsedkyně Senátu Libuše Benešové, která tentýž okres objížděla v BMW. Ale také to, že je to způsob velice příjemný, zdravý, veselý, a že se přitom kontakt s občany skutečně navazuje dobře.
EkoList: Jezdíte na kole i jindy, když zrovna neprobíhá volební kampaň ODA?
Ano. Já jezdím na kole celý život. Bydlím na okraji Prahy, takže jsem mohl od dětství jezdit na kole vcelku nerušeně. Před dvěma lety jsem se synem například objel celé Jižní Čechy a Jižní Moravu. Pokládám se za poměrně zdatného cyklistu.
EkoList: Jezdíte tedy, jako zdatný cyklista, na kole také do Senátu?
Jako zdatný cyklista o tom přemýšlím a je to velký problém.
EkoList: V čem tkví ten problém, smím-li vědět? Pokud pomineme fakt, že se na kole špatně jezdí v saku a s kravatou...
Ne, je to čistě logistický problém. Já bydlím na Hanspaulce, takže s cestou do Senátu by žádná obtíž nebyla. Ale cesta zpátky znamená buď nahoru Nerudovkou nebo Chotkovou ulicí k Chotkovým sadům. Ne, že bych to nevyjel, ale nebylo by to moc příjemné. Takže jsem zatím tuto myšlenku nerealizoval. Ale rozhodně, až bude nějaké hezké ráno, tak to napravím.
EkoList: Vrátím se znovu ke smyslu vaší cyklistické kampaně. Co tedy na parlamentní úrovni cyklistům nabízíte?
My už jsme pro cyklisty ledacos udělali. V první řadě jsme při projednávání zákona o provozu na pozemních komunikacích zabránili některým, myslím nesmyslným, návrhům, které by je nutily nosit přílby od rána do večera. Kolegyně Jitka Seitlová a další členové klubu jsou velmi aktivní při podpoře rozvoje cyklistických stezek na regionální a lokální úrovni. Já sám jsem kdysi stál u zrodu projektu Greenway z Telče do Vídně, která už dnes spojuje Vídeň z Prahou. To jsem ještě pracoval jako velvyslanec ve Spojených státech, kde ten projekt vznikl za podpory pana Chmelaře a některých dalších českých nadšenců. Nejsme strana cyklistů, ale máme velké pochopení pro maximální prostor pro individuální svobodu občanů, včetně svobody užívat životního prostředí.
EkoList: Nepředpokládal jsem, že by ODA chtěla být cyklistickou lobby ve Sněmovně. Chtěl jsem vědět, chcete-li svými cyklojízdami naznačit, že se i na půdě Poslanecké sněmovny budete ve prospěch tohoto druhu dopravy nějak angažovat...
Myslím si, že rozhodně i ve Sněmovně je možné leccos udělat. To, co u nás zatím z velké části, prakticky z devadesáti procent, chybí, jsou oddělené cyklistické stezky, zvláštní pruhy pro cyklisty. Ty samozřejmě bude nutné upravit legislativně a zatím to tak není. Cyklistické stezky prospívají kvalitě života, což dokládají zkušenosti z jiných zemích, z Rakouska například.
reklama