Jsou látkové pleny ekologičtější než papírové?
12. července 2002 | Eva Hauserova
Díky
odpověď:
5. srpna 2002
Tématu látkových plen se věnuje česká organizace Rosa, která provedla průzkum mezi českými maminkami. Na základě získaných informací vznikl informační leták, který lze získat na adrese Rosy.
Informace z průzkumu Rosy také stály u zrodu článku o plenkách, který vyšel v lednovém čísle tištěného EkoListu. Článek Odvrácená strana plenek si můžete přečíst zde.
Britská organizace Women´s Environmental Network (WEN), která se touto problematikou dlouhodobě zabývá, zveřejnila studii z roku 1996 Preventing Nappy Waste, jejíž výtah týkající se dopadů na životní prostředí naleznete zde.
Studie vyvrací tvrzení výrobců papírových plenek o zanedbatelném rozdílu ve škodlivosti životnímu prostředí a vyjmenovává nedostatky papírových plen: od potíží s jednorázovými plenami coby odpadem produkujícím metan (nebezpečí vznícení skládky, skleníkový plyn) a podporujícímu nárust objemu skládek až po zdravotní potíže, způsobené stopovým množstvím toxických látek v různých absorpčních látkách jednorázových plen. Nezanedbatelná je také těžba dřeva. Podle studie WEN z roku 1996 je celosvětově 16 % dřeva, určeného pro výrobu papíru, vykáceno z dosud nedotčených lesů. Následné vysázení (je-li nějaké) monokulturních lesů pak již nenahradí původní biodiverzitu lesa.
Na komerčním webu The Real Nappy Company naleznete informace převzaté z výše uvedené studie, doplněné o zdravotní rizika používání jednorázových plenek.
| Posouzení vlivu plenek na životní prostředí v průběhu celého životního cyklu v přepočtu na dítě a rok (pro německou dětskou populaci) | ||
| Látkové plenky | Jednorázové plenky | |
| Energie (MJ) | 2 532 | 8 900 |
| Odpadní vody (m3) | 12,4 | 28 |
| Neobnovitelné zdroje (kg) | 25 | 208 |
| Obnovitelné zdroje (kg) | 4 | 361 |
| Tuhý domovní odpad (kg) | 4 | 240 |
| Půda pro suroviny (ha) | 1,150 – 6,800 | 29,500 – 32,300 |
| Zdroj: Women’s Environmental Network |
V časopisu Sedmá generace vyšel v roce 2002 překlad článku Roba Edwardse Many nappy returns, zveřejněného v The Ecologist, který tuto studii komentuje. Pro Sedmou generaci přeložila Vanda Patočková, viz Návrat látkových plenek.
Přečtěte si názor Věry Soukupové z Rosy Pleny a životní prostředí z 26. října 2005.
Nepřehlédněte také článek Moltex Öko: Nekompostovatelné "kompostovatelné" pleny ze 4. června 2008.
Martin Mach
Redaktor EkoListu
Komentář naší čtenářky
31. března 2003
Dítě nosící papírové plínky má sice "suchý zadeček", ale nic ho nemotivuje k tomu, aby se začalo hlídat a chodilo na nočník. Mokré plínky jsou nepříjemné a zdravé dítě se dožaduje jejich výměny tak říkajíc od přírody. Učí se tedy dodržovat hygienu. Papírové plíny vytvářejí dítěti iluzi, že se vlastně nic neděje. Proto považuji klasické plínky za lepší z hlediska ekologie výchovy dítěte.
Pokud je péče matky normální, pak se mokré dítě brzy dožádá nápravy a tu chvilku to vydrží. Pokud je zadeček potřísněny stolicí nebo močí, nikdo mne nepřesvědčí, že papírová plínka dokáže zadeček i utřít. Ponechává-li se dítě v papírových plínkách déle za iluze, že je kůže suchá, může to vést k trvalému přetěžování dětské kůže drážděním zbytky potřísnění, neboť rodiče se spoléhají na to, že to za ně papírová plínka vyřeší a převlékají dítě řidčeji, také proto, že papírové plínky něco stojí. V tomto ohledu je používání papírových plínek spíše kontraproduktivní.
Používání klasických plínek má však jeden aspekt, který papírové plínky často řeší: prací prášky jsou všechny zásadité povahy, zatímco prostředí zdravé kůže je kyselé. Praní plínek v automatických pračkách v nich nechává zbytkové množství zásaditých látek z pracích prášků a tím dochází k trvalé zátěži kůže miminek a narušování přirozeně kyselého prostředí. To může vést k těžkým problémům a alergiím, pokud skutečně pračka máchá hůře.
Tomuto problému se ovšem dá snadno předejít, a to tak, že
- je třeba dohlédnout na to, aby pračka skutečně dobře máchala
- se do poslední máchací lázně (místo aviváže!!!) přidá jedna nebo dvě
polévkové lžíce obyčejného octa. V množství vody použitého na máchání se
toto množství samozřejmě ztratí, takže to není vůbec cítit, ale účinně
to zneutralizuje právě zásadité zbytky pracích prášků. Plínky pak
nedráždí kůži miminka a naopak přispívají ke kyselé pohodě kůže. Takto
je vhodné ošetřovat plínky po celou dobu jejich používání (a konec konců
i veškeré prádlo pro miminko).
Používání papírových plínek není ani tak pohodlné pro děti, jak se nám
snaží vtlouct do hlavy jejich výrobci v reklamě, ale především pro
jejich RODIČE:
- nemusí v noci k dítěti vstávat (dítě však leží pomočené a nevadí mu
to)
- nemusí dítě přebalovat tak často (takže je vlastně pomočené mnohem
déle a častěji)
- nemusí upotřebené plínky tahat sebou domu, když jsou venku: prostě je
vyhodí (bohužel někdy mimo místa k tomu určená)
- nemusí plínky denně prát, věšet a žehlit (dnes pere pračka, žehlit se
nemusí moc dlouho)
a za toto iluzorní pohodlí jsou ochotni platit značné peníze a silně
zatěžovat životní prostředí.
Klasické plínky považuji za lepší, protože
- z hlediska výchovy dítěte jsou mnohem ekologičtější
- z hlediska ekologie kůže lze dosáhnout lepšího stavu, kdy po ošetření
kyselosti látkových plínek není třeba vystavovat dětskou kůži toxinům z
výroby papírových plínek
- nezatěžují zdaleka tolik životní prostředí.
Nejhorší na tom je, že se prý už normální plínky ani nedají koupit.
Používání papírových plínek považuji za plně obhajitelné
- při kožních chorobách dětí, kdy suchá pokožka je podmínkou nutnou pro
zhojení větších oblastí kůže v inkriminovaných místech
- u dospělých, jejichž kůže je ale mnohem odolnější.
Dana Brhelová
Autorka je čtenářka EkoListu
Vaše připomínkyChcete na tento dotaz odpovědět, chcete k tomuto dotazu či odpovědi něco poznamenat, máte nějaké vlastní zkušenosti s touto problematikou? Napište nám na e-mail zelena.domacnost@ekolist.cz, jako předmět zprávy uveďte prosím "Dotaz 138".Pokud nemáte vlastní e-mail, můžete nám vaše připomínky zaslat pomocí formuláře na naší stránce Napište nám. |
tisknout poslat |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Karla Majerová
27.12.2022 09:56
Nebojte se látkových plen - 7. 6. 2003 - Eva BarešováKdyž jsem řešila problém jak s plenkami na naše maličké, všude jsem četla, že vyjdou skoro stejné náklady na praní plen jako na kupování plen jednorázových. Nyní mám 5–ti měsíčního chlapečka a tak jsem vše jednoduše spočítala. Není to pravda. Každé miminko je jiné a také spotřeba každé pračky je jiná. Každý si musí spočítat co je pro něj nejlepší, ale hlavně nesmí podléhat reklamě ani lenosti. V naší rodině jednoznačně vyhrávají pleny látkové. Měsíčně zaplatíme cca 210 Kč za praní a 150 – 210 Kč za jednorázové pleny (spotřebujeme 1 denně). Kdybychom pleny jen kupovali, zaplatíme 900 – 1600 Kč (podle ceny – viz rozpočet.) A tolik vyzdvihovaný čas? V době automatických praček? Mne stojí pleny cca 15 hodin měsíčně času. A že se nemohu tolik věnovat dítěti? Děláme domácí práce spolu (nosím ho v šátku) a přijďte se podívat jak 4 měsíční miminko posazené do autosedačky fascinovaně hledí okénkem do pračky…. Mnoho maminek už ani neví co to látková plena je a myslím, že to není dobře. Představte si, jaká hromada plen zůstane po vašem dítěti na skládce – názor – vždyť oni to spálí a nic nezbude ne? – je naivní (nebudeme tady rozebírat ani zákon o zachování hmotnosti ani chemické složení spalin, ani odbouratelnost fosfátů ve vodě). Rozhodla jsem se nabídnout moje finanční zhodnocení veřejnosti. Nebojte se látkových plen a zachovejte svým dětem Zemi bez odpadků. Kolik zaplatíte při praní látkových plen Náklady na pleny: 1 ks á 20 Kč Pokud nakoupíte 70 ks, zaplatíte 1400 Kč, pleny budete potřebovat cca 1,5 roku, tedy náklady na 1 měsíc jsou cca 76 Kč Pozn. : Tato položka je relativní, je možné získat pleny zdarma po jiných dětech, využít je na své 2 děti, nebo sehnat pleny za sníženou cenu. /já zaplatila za 70 plen 300 Kč – tedy 16 Kč měsíčně/. Náklady na energii: 1 kwh á 3,16 Kč (vč. daně 22%) V pračce Bosch na 6kg prádla spotřebuji na vyvářku cca 2 kwh, tj. 6,32 na 1 praní. Peru jednou za 3 dny, tj. 10x do měsíce, cena za elektřinu je tedy měsíčně 63 Kč. Pro malé děti samozřejmě žehlíme, tedy odečteno z elektroměru: 0,2 kwh x 3,16 Kč = zaokrouhleno 1 Kč / den, tj. měsíčně 10 Kč. Náklady na vodu: V našem městě je cena vodného a stočného 32 Kč / 1m3. Spotřeba pračky na vyvářku je 60 l vody / 1 praní Tedy 60 l x 0,032 Kč = 1,92 na 1 praní, tedy zaokrouhleno měsíčně 20 Kč. A prášek na praní: zatím jsme potřebovali 2,5 kg prášku na 3 měsíce (jen na pleny), tedy při ceně 300 Kč je to měsíčně 100 Kč. CELKEM ZA PRANÍ PLEN NA NAŠE MIMINKO: cca 210 Kč měsíčně A na noc plena papírová: 1 ks á 7 Kč (cena v našem městě) = měsíčně 210 Kč 1 ks á 5 Kč (cena v krajském městě) = měsíčně 150 Kč (bez dopravy) CELKEM NÁKLADY ZA PLENY NA NAŠE MIMINKO: cca 420 Kč měsíčně _________________________________________________________________________________________ Kolik zaplatíte při kupování plen Naše miminko má denně cca 6 stoliček, tedy 180 plen za měsíc, tj. při ceně 7 Kč měsíčně 1620 Kč, při ceně 5 Kč to bude měsíčně 900 Kč. Pokud Vaše miminko spotřebuje polovinu plen, pak je vše na polovině a náklady na praní nebo kupování plen se začínají rovnat. A čas při praní plen? Pověšení ½ hod, sebrání 10 min, složení plen ½ hod a vyžehlení 15 min. Vše jednou za 3 dny. Je to moc? Nepočítám házení mokrých plen do kbelíku ani oprání pokakaných (ani cenu za vodu – použiji vodu po koupání malého). A opruzeniny neznáme. Tak přemýšlejte počítejte a nepodléhejte módním trendům ani reklamě. |
